Rutherfordium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rf

Rf

LrRutherfordiumDb

[Rn 5f14 6d2 7s2

Rf
104
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Rutherfordium (Rutherfordium), Rf , 104
Registrační číslo CAS 53850-36-5
Umístění v PSP 4 (IV. B) skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů žádný stabilní
Vzhled
{{{popis obrázku}}}
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (257,1) u
Atomový poloměr (vypočteno) 150 [1] pm
Kovalentní poloměr (vypočteno) 157 [2] pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn 5f14 6d2 7s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 10, 2
Oxidační číslo IV[2], III (předpovězeno)[1]
(pouze ox. č. IV bylo ověřeno experimentálně)
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné (předpovězeno) [1][2]
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota 23 g/cm³ (vypočteno) [1][2]
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání (vypočteno)[1][2] 2100 °C (2400 K)
Teplota varu (vypočteno)[1][2] 5500 °C (5800 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 579,9 kJ/mol (vypočteno)[1]
druhá 1389,4 kJ/mol (vypočteno)[1]
třetí 2296,4 kJ/mol (vypočteno)[1]
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Rutherfordium, chemická značka Rf (lat. Rutherfordium), je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Zřejmě se jedná o prvek s nejvyšší známou hustotou (23 000 kg/m3), i osmium má hustotu asi 22 500 kg/m3.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sir Ernest Rutherford

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.[3]

242
94
Pu + 22
10
Ne → 264
104
Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se bezúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli v roce 1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku 12C.[4]

249
98
Cf + 12
6
C → 257
104
Rf + 4 1
0
n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997.[5]

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
253Rf 1994 204Pb(50Ti,n) 0,048 ms
254Rf 1994 206Pb(50Ti,2n) 0,022 ms
255Rf 1974? 1985 207Pb(50Ti,2n) 1,8 s
256Rfg 1974? 1985 208Pb(50Ti,2n) 6,2 ms
256Rfm1 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,025 ms
256Rfm2 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,017 ms
256Rfm3 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,027 ms
257Rfg,m 1969 249Cf(12C,4n) 3,5 s
258Rf 1969 249Cf(13C,4n) 14,7 ms
259Rf 1969 249Cf(13C,3n) 2,5 s
260Rf 1969 248Cm(16O,4n) 22 ms
261Rfa 1970 248Cm(18O,5n) 1,1 min
261Rfb 1996 208Pb(70Zn,n) 3,0 s
262Rf 1996 244Pu(22Ne,4n) 0,21 s
263Rfa 1990? 248Cm(18O,3n) 15 min
263Rfb 2004 248Cm(26Mg,3n) 8 s
266Rf (?) 2006 237Np(48Ca,3n)
267Rf 2003/2004 238U(48Ca,3n) 1,3 hodiny
268Rf (?) 2003 243Am(48Ca,3n)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Haire, Richard G.(2006)."Transactinides and the future elements", The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, 3rd,Dordrecht, The Netherlands:Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. 
  2. a b c d e f Chemical Data. Rutherfordium - Rf, Royal Chemical Society
  3. BARBER, R. C., Greenwood, N. N.; Hrynkiewicz, A. Z.; Jeannin, Y. P.; Lefort, M.; Sakai, M.; Ulehla, I.; Wapstra, A. P.; Wilkinson, D. H. Discovery of the transfermium elements. Part II: Introduction to discovery profiles. Part III: Discovery profiles of the transfermium elements. Pure and Applied Chemistry. 1993, roč. 65, čís. 8, s. 1757–1814. DOI:10.1351/pac199365081757.  
  4. GHIORSO, A., Nurmia, M.; Harris, J.; Eskola, K.; Eskola, P. Positive Identification of Two Alpha-Particle-Emitting Isotopes of Element 104. Physical Review Letters. 1969, roč. 22, s. 1317–1320. DOI:10.1103/PhysRevLett.22.1317.  
  5. BEMIS, C. E. C. E. Bemis, Jr., Silva, R. J.; Hensley, D. C.; Keller Jr., O. L.; Tarrant, J. R.; Hunt, L. D.; Dittner, P. F.; Hahn, R. L.; Goodman, C. D.. X-Ray Identification of Element 104. Physical Review Letters. 1973, roč. 31, s. 647–650. DOI:10.1103/PhysRevLett.31.647.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f