Aktinium

La ↑ Ac Radium ← Aktinium → Thorium • [Rn] 6d1 7s2 227 Ac 89 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Aktinium (Actinium), Ac , 89
Registrační číslo CAS	7440-34-8
Umístění v PSP	3 skupina, 7. perioda, blok f
Char. skupina	Aktinoidy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	5×10-10 ppm
Konc. v mořské vodě	mg/l
Počet přírodních izotopů	3
Vzhled	stříbrný kov
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	(227,027 8) u
Atomový poloměr	187,8 pm
Kovalentní poloměr	203 pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 6d1 7s2
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 18, 9, 2
Oxidační číslo	III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pevné
Krystalová struktura	krychlová a= 531,1 pm
Hustota	10,062 g/cm3 (20 °C)
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	{{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	1 050 ± 50 °C (1 323 ± 50 K)
Teplota varu	2 750 °C (3 023 K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	22,55 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}} S·m-1
Měrný elektrický odpor	{{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	12 W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání	46,1 J/g
Skupenské teplo varu	406 kJ/mol (25 °C)
Specifické teplo varu	1 290 J/g
Molární atomizační entalpie	385,2 kJ/mol
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	56,5 J K-1 mol-1 187,94 J K-1 mol-1 (plyn)
Měrná tepelná kapacita	0,120 J K-1 g-1 0,091 8 J K-1 g-1 (plyn)
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	(Ac3+ → Ac0) -2,6 V
Elektronegativita	1,1 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	první 5,70 eV druhá 11,48 eV třetí 18,90 eV
Iontový poloměr	(Ac3+) 118 pm
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac⁺³ a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100–1300 °C.

Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.

Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.

Výskyt, izotopy a využití

Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem ²²⁷Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.

Z dalších izotopů stojí za zmínku např. ²²⁶Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo ²²⁵Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 237 amu se rozpadají mnohem rychleji:

Izotop	Poločas rozpadu	Druh rozpadu	Produkt rozpadu
206Ac	22 ms	α	202Fr
207Ac	27 ms	α	203Fr
208Ac	95 ms	α (99 %)/ ε (1 %)	204Fr/ 208Ra
209Ac	100 ms	α (99 %)/ ε (1 %)	205Fr/ 209Ra
210Ac	350 ms	α (91 %)/ ε (9 %)	206Fr/ 210Ra
211Ac	210 ms	α	207Fr
212Ac	930 ms	α (57 %)/ ε (43 %)	208Fr/ 212Ra
213Ac	738 ms	α	209Fr
214Ac	8,2 s	α (89 %)/ ε (11 %)	210Fr/ 214Ra
215Ac	170 ms	α (99,91 %)/ ε (0,09 %)	211Fr/ 215Ra
216Ac	440 μs	α	212Fr
217Ac	69 ns	α (98 %)/ ε (2 %)	213Fr/ 217Ra
218Ac	1,08 μs	α	214Fr
219Ac	11,8 μs	α	215Fr
220Ac	26,4 ms	α (100 %)/ ε (5*10-4 %)	216Fr/ 220Ra
221Ac	52 ms	α	217Fr
222Ac	5 s	α (99 %)/ ε (1 %)	218Fr/ 222Ra
223Ac	2,10 min	α (99 %)/ ε (1 %)	219Fr/ 223Ra
224Ac	2,78 h	ε (90,9 %)/ α (9,1 %)	224Ra/220Fr
225Ac	10 d	α	221Fr
226Ac	29,37 h	β- (83 %)/ ε (17 %)	226Th/ 226Ra
227Ac	21,772 r	β- (98,62 %)/ α (1,38 %)	227Th/ 223Fr
228Ac	6,15 h	β-	228Th
229Ac	62,7 min	β-	229Th
230Ac	122 s	β-	230Th
231Ac	7,5 min	β-	231Th
232Ac	119 s	β-	232Th
233Ac	145 s	β-	233Th
234Ac	44 s	β-	234Th
235Ac	60 s	β-	235Th
236Ac	?	β-	236Th
237Ac	?	?	?

Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.

Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.

Související články

• Aktiniová rozpadová řada

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

---