Aktinium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

La

Ac

RadiumAktiniumThorium

[Rn] 6d1 7s2

227 Ac
89
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Aktinium (Actinium), Ac , 89
Registrační číslo CAS 7440-34-8
Umístění v PSP 3 skupina,

7. perioda, blok f

Char. skupina Aktinoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře 5×10-10 ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů 3
Vzhled stříbrný kov
atom aktinia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (227,027 8) u
Atomový poloměr 187,8 pm
Kovalentní poloměr 203 pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 6d1 7s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 18, 9, 2
Oxidační číslo III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné
Krystalová struktura krychlová
a= 531,1 pm
Hustota 10,062 g/cm3 (20 °C)
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 1 050 ± 50 °C (1 323 ± 50 K)
Teplota varu 2 750 °C (3 023 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem 22,55 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost 12 W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání 46,1 J/g
Skupenské teplo varu 406 kJ/mol (25 °C)
Specifické teplo varu 1 290 J/g
Molární atomizační entalpie 385,2 kJ/mol
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie 56,5 J K-1 mol-1
187,94 J K-1 mol-1 (plyn)
Měrná tepelná kapacita 0,120 J K-1 g-1
0,091 8 J K-1 g-1 (plyn)
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál (Ac3+ → Ac0) -2,6 V
Elektronegativita 1,1 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 5,70 eV
druhá 11,48 eV
třetí 18,90 eV
Iontový poloměr (Ac3+) 118 pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac+3 a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100–1300 °C.

Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.

Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.

Výskyt, izotopy a využití[editovat | editovat zdroj]

Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.

Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 237 u se rozpadají mnohem rychleji:

Izotop Poločas rozpadu Druh rozpadu Produkt rozpadu
206Ac 22 ms α 202Fr
207Ac 27 ms α 203Fr
208Ac 95 ms α (99 %)/ ε (1 %) 204Fr/ 208Ra
209Ac 100 ms α (99 %)/ ε (1 %) 205Fr/ 209Ra
210Ac 350 ms α (91 %)/ ε (9 %) 206Fr/ 210Ra
211Ac 210 ms α 207Fr
212Ac 930 ms α (57 %)/ ε (43 %) 208Fr/ 212Ra
213Ac 738 ms α 209Fr
214Ac 8,2 s α (89 %)/ ε (11 %) 210Fr/ 214Ra
215Ac 170 ms α (99,91 %)/ ε (0,09 %) 211Fr/ 215Ra
216Ac 440 μs α 212Fr
217Ac 69 ns α (98 %)/ ε (2 %) 213Fr/ 217Ra
218Ac 1,08 μs α 214Fr
219Ac 11,8 μs α 215Fr
220Ac 26,4 ms α (100 %)/ ε (5*10−4 %) 216Fr/ 220Ra
221Ac 52 ms α 217Fr
222Ac 5 s α (99 %)/ ε (1 %) 218Fr/ 222Ra
223Ac 2,10 min α (99 %)/ ε (1 %) 219Fr/ 223Ra
224Ac 2,78 h ε (90,9 %)/ α (9,1 %) 224Ra/220Fr
225Ac 10 d α 221Fr
226Ac 29,37 h β- (83 %)/ ε (17 %) 226Th/ 226Ra
227Ac 21,772 r β- (98,62 %)/ α (1,38 %) 227Th/ 223Fr
228Ac 6,15 h β- 228Th
229Ac 62,7 min β- 229Th
230Ac 122 s β- 230Th
231Ac 7,5 min β- 231Th
232Ac 119 s β- 232Th
233Ac 145 s β- 233Th
234Ac 44 s β- 234Th
235Ac 60 s β- 235Th
236Ac  ? β- 236Th
237Ac  ?  ?  ?

[1]




Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.

Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nndc.bnl.gov/chart/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo aktinium ve Wikislovníku



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f