Brom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Cl

Br

I

SelenBromKrypton

[Ar] 3d10 4s2 4p5

79 Br
35
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Brom (Bromum), Br , 35
Registrační číslo CAS 7726-95-6
Umístění v PSP 17 skupina,

4. perioda, blok p

Char. skupina Halogeny
Hmotnostní zlomekzem. kůře 1,62 až 3 ppm
Konc. v mořské vodě 67 mg/l
Počet přírodních izotopů 2
Vzhled Červenohnědá kapalina
Brom
[[Soubor:|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 79,904
Atomový poloměr 120 pm
Kovalentní poloměr 120 pm
van der Waalsův poloměr 185 pm
Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p5
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 7
Oxidační číslo -I, I, III, V, VII
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Kapalné
Krystalová struktura Kosočtverečná
Hustota 3,1028 g/cm3
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost (Mohsova stupnice)
Magnetické chování Diamagnetický
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání -7,35 °C (265,8 K)
Teplota varu 58,85 °C (332,8 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem 19,78 · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry 100 Pa při 220K
Rychlost zvuku 206 m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost 1,1 × 10-10 S·m−1
Měrný elektrický odpor 7,8x1010 nΩ·m
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost 0,122 W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání 10,571 KJ/mol
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu 29,96 KJ/mol
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita 75,69 Jmol-1K-1
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³
Spalné teplo na kg
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál 1,065 V
Elektronegativita 2,96 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie 1: 1139,9 KJ/mol
2: 2103 KJ/mol
3: 3470 KJ/mol
Iontový poloměr 195 pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod.
77Br umělý 57,036 hodiny ε 1,365 77Se
78Br umělý 6,46 minuty ε 3,574 78Se
79Br 50,69% je stabilní s 44 neutrony
80Br umělý 17,68 minuty β 2,004 80Kr
ε 1,871 80Se
81Br 49,31% je stabilní s 46 neutrony
82Br umělý 35,3 hodiny β 3,093 82Kr
83Br umělý 2,40 hodiny β 0,972 83Kr
Bezpečnost
Symboly nebezpečí
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Žíravý
Žíravý (C)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26, R35, R50
S-věty S1/2, S7/9, S26, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.
Další významy jsou uvedeny v článku Brom (rozcestník).

Brom, chemická značka Br, lat. Bromum je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Brom je velmi reaktivní prvek, který se ochotně slučuje s většinou prvků periodické soustavy. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem.

Výskyt, výroba[editovat | editovat zdroj]

Na Zemi je brom přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer (Mrtvé moře, Velké solné jezero). Mineralogicky doprovázejí sloučeniny bromu analogické sloučeniny chloru, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení bromu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je brom přítomen v koncentraci 2–3 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina bromu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 67 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom bromu připadá 1 miliarda atomů vodíku.

Brom se průmyslově vyrábí chlorováním mořské vody, popř. solanky (koncentrovaného roztoku mořské soli) při pH kolem 3,5. Vyloučený elementární brom se z vody odstraňuje probubláním proudem vzduchu a následnou kondenzací ochlazením par.

Sloučeniny a využití[editovat | editovat zdroj]

Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.

Ve sloučeninách se brom vyskytuje v mocenství Br -, Br +, Br 3+, Br5+ a Br7+.

V každém z uvedených mocenství vytváří brom příslušnou kyselinu.

Praktický význam mají pouze soli některých z uvedených kyselin. Např. nerozpustný bromid stříbrný, AgBr, nachází využití ve fotografickém průmyslu.

Mezi další sloučeniny bromu patří např. bromoform.

Průmyslové se využívají některé bromované sloučeniny jako tzv. zhášeče nebo zpomalovače hoření, jde např. o polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Šuta: Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika, Odpady, 13.6.2005

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo brom ve Wikislovníku



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f