Nobelium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Yb

No

MendeleviumNobeliumLawrencium

[Rn] 5f14 7s2

No
102
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Nobelium (Nobelium), No , 102
Registrační číslo CAS 10028-14-5
Umístění v PSP skupina,

7. perioda, blok f

Char. skupina Aktinoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů žádný není
Vzhled
Atom nobelia
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (255,1)
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn] 5f14 7s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 8, 2
Oxidační číslo II, III
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné (očekáváno)
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota {{{hustota}}}
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 827 °C (1100[1] K)
Teplota varu °C ( K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 1,3 (očekáváno) (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první 5,8 eV
druhá 11,3 eV
třetí 24 eV
Iontový poloměr (No2+) 113 pm
(No3+) 95 pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Nobelium, chemická značka No (lat. Nobelium), je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela.

Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Výskyt, historie přípravy[editovat | editovat zdroj]

Alfred Nobel

Nobelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % 244Cm + 4,5 % 246Cm) jádry uhlíku 12C a bylo získáno nobelium 252No s poločasem rozpadu 2,4 sekund.

244
96
Cm + 12
6
C → 256
102
No → 252
102
No + 4 1
0
n

Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku 1966, kdy byl bombardován terčík z uranu 238U jádry neonu 22Ne

238
92
U + 22
10
Ne → 260
102
No → 254
102
No + 6 1
0
n

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Je známo celkem 17 izotopů nobelia, z nichž je nejstabilnější jsou 259No s poločasem rozpadu 58 minut, 255No s poločasem rozpadu 3,1 minuty a 253No s poločasem 1,62 minuty. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu.

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
250Nom 2001 204Pb(48Ca,2n) 0,043 ms
250Nog 2006 204Pb(48Ca,2n) 0,0037 ms
251No 1967 244Cm(12C,5n) 0,76 s
252Nog 1959 244Cm(12C,4n) 2,44 s
252Nom ~2002 206Pb(48Ca,2n) 110 ms
253Nog 1967 242Pu(16O,5n), 239Pu(18O,4n) 1,62 min
253Nom 1971 249Cf(12C,4n)[2] 0,0435 ms
254Nog 1966 243Am(15N,4n) 51 s
254Nom1 1967 ? 246Cm(13C,5n), 246Cm(12C,4n) 275 ms
254Nom2 ~2003 208Pb(48Ca,2n) 0,198 ms
255No 1967 246Cm(13C,4n),248Cm(12C,5n) 3,1 min
256No 1967 248Cm(12C,4n), 248Cm(13C,5n) 2,91 s
257No 1961 ?, 1967 248Cm(13C,4n) 25 s
258No 1967 248Cm(13C,3n) 1,2 ms
259No 1973 248Cm(18O,α3n) 58 min
260No  ? 254Es + 22Ne,18O,13C – transfer 160 ms
262No 1988 254Es + 22Ne – transfer (EC of 262Lr) 5 ms

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (2003)in Lide, D. R.: CRC Handbook of Chemistry and Physics, 84th, Boca Raton (FL):CRC Press. ISBN 0-8493-0484-9. 
  2. viz rutherfordium

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Nobelium ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo nobelium ve Wikislovníku



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f