Meitnerium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ir

Mt

(Upe)

HassiumMeitneriumDarmstadtium

[Rn 5f14 6d7 7s2 (odhad) [1][2]

Mt
109
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Meitnerium (Meitnerium), Mt , 109
Registrační číslo CAS 54038-01-6
Umístění v PSP 9 (VIII. B) skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů žádné nejsou
Vzhled
{{{popis obrázku}}}
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost (278)
Atomový poloměr (předpovězeno) 122[1] pm
Kovalentní poloměr (odhad) 129[3] pm
van der Waalsův poloměr pm
Elektronová konfigurace [Rn 5f14 6d7 7s2 (odhad) [1][2]
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 32, 15, 2 (předpovězeno) [1][4][5]
Oxidační číslo 9, 8, 6, 4, 3, 1 (předpovězeno)
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné (předpovězeno) [6]
Krystalová struktura krychlová tělesně centrovaná (předpovězeno) [6]
Hustota 37,4 g/cm3 (předpovězeno) [1]
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost {{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování paramagnetický (předpovězeno) [7]
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání {{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu {{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita {{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie první (odhad) 800,8 kJ/mol [1]
druhá (odhad) 1 823,6 kJ/mol [1]
třetí (odhad) 2 904,2[1]
Iontový poloměr pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Meitnerium, chemická značka Mt (lat. Meitnerium), je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Meitnerium je 17. prvkem v řadě transuranů, radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu.[8] Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop 266Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.

209
83
Bi + 58
26
Fe → 266
109
Mt + 1
0
n

Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.

Známé izotopy[editovat | editovat zdroj]

Doposud je známo 7 následujících izotopů meitneria:

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
266Mt 1982 209Bi(58Fe,n) 1,7 ms
268Mt 1994 209Bi(64Ni,n) 42 ms
270Mt 2004 209Bi(70Zn,n) 5 ms
274Mt 2006 237Np(48Ca,3n) 0,44 s
275Mt 2003 243Am(48Ca,4n) 9,7 ms
276Mt 2003 243Am(48Ca,3n) 0,72 s
278Mt 8 s[9]
Lise Meitnerová a Otto Hahn

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Haire, Richard G.(2006)."Transactinides and the future elements", The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements, 3rd, Dordrecht, The Netherlands:Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. 
  2. Thierfelder, C.(2008).  "Dirac-Hartree-Fock studies of X-ray transitions in meitnerium". The European Physical Journal A 36 (2): 227. doi:10.1140/epja/i2008-10584-7. Bibcode2008EPJA...36..227T. 
  3. Chemical Data. Meitnerium - Mt, Royal Chemical Society
  4.  "Halides of Tetravalent Transactinides (Rf, Db, Sg, Bh, Hs, Mt, 110th Element): Physicochemical Properties"(2004). Russian Journal of Coordination Chemistry 30 (5): 352. doi:10.1023/B:RUCO.0000026006.39497.82. 
  5.  "How Far Can We Go? Quantum-Chemical Investigations of Oxidation State +IX"(2010). ChemPhysChem 11 (4): 865–9. doi:10.1002/cphc.200900910. PMID 20127784. 
  6. a b  "First-principles calculation of the structural stability of 6d transition metals"(2011). Physical Review B 84 (11). doi:10.1103/PhysRevB.84.113104. Bibcode2011PhRvB..84k3104O. 
  7.  "Hartree–Fock–Roothaan energies and expectation values for the neutral atoms He to Uuo: The B-spline expansion method"(2009). Atomic Data and Nuclear Data Tables 95 (6): 836. doi:10.1016/j.adt.2009.06.001. Bibcode2009ADNDT..95..836S. 
  8. Münzenberg, G.. Observation of one correlated α-decay in the reaction 58Fe on 209Bi→267109. Zeitschrift für Physik a Atoms and Nuclei. 1982, roč. 309, s. 89. DOI:10.1007/BF01420157.  
  9. Interactive Chart of Nuclides. Meitnerium 278. National Nuclear Data Center, Brookhaven National Laboratory. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f