Meitnerium

Ir ↑ Mt ↓ (Upe) Hassium ← Meitnerium → Darmstadtium • [Rn] 5f14 6d7 7s2 (odhad založený na iridiu) Mt 109 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Meitnerium (Meitnerium), Mt , 109
Registrační číslo CAS	54038-01-6
Umístění v PSP	9 (VIII. B) skupina, 7. perioda, blok d
Char. skupina	Přechodné kovy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	%
Konc. v mořské vodě	mg/l
Počet přírodních izotopů
Vzhled
[[Soubor:|255px|]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	(268) amu
Atomový poloměr	pm
Kovalentní poloměr	pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d7 7s2 (odhad založený na iridiu)
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 32, 15, 2
Oxidační číslo
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pravděpodobně pevné
Krystalová struktura
Hustota
Tvrdost	(Mohsova stupnice)
Magnetické chování
Teplota tání	°C ( K)
Teplota varu	°C ( K)
Molární objem	· 10−6 m3/mol
Skupenské teplo tání
Skupenské teplo varu
Tlak nasycené páry
Rychlost zvuku
Měrná tepelná kapacita
Elektrická vodivost
Elektrický odpor
Tepelná vodivost
Různé
Redoxní potenciál
Elektronegativita	(Paulingova stupnice)
Spalné teplo na m³
Spalné teplo na kg
Ionizační energie
Iontový poloměr
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Meitnerium, chemická značka Mt (lat. Meitnerium), je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Meitnerium je 17. prvkem v řadě transuranů, radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

Historie

První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop ²⁶⁶Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.

209
83Bi + 58
26Fe → 266
109Mt + 1
0n

Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.

Známé izotopy

Doposud je známo 6 následujících izotopů meitneria:

Izotop	Rok objevu	Použitá reakce	Poločas rozpadu
266Mt	1982	209Bi(58Fe,n)	1,7 ms
268Mt	1994	209Bi(64Ni,n)	42 ms
270Mt	2004	209Bi(70Zn,n)	5 ms
274Mt	2006	237Np(48Ca,3n)	0,44 s
275Mt	2003	243Am(48Ca,4n)	9,7 ms
276Mt	2003	243Am(48Ca,3n)	0,72 s

Lise Meitnerová a Otto Hahn

---