Meitnerium

Ir ↑ Mt ↓ (Upe) Hassium ← Meitnerium → Darmstadtium • [Rn] 5f14 6d7 7s2 (odhad) Mt 109 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo	Meitnerium (Meitnerium), Mt , 109
Registrační číslo CAS	54038-01-6
Umístění v PSP	9 (VIII. B) skupina, 7. perioda, blok d
Char. skupina	Přechodné kovy
Hmotnostní zlomek v zem. kůře	ppm
Konc. v mořské vodě	mg/l
Počet přírodních izotopů	žádné nejsou
Vzhled
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost	(278) u
Atomový poloměr	(předpovězeno) 122 pm
Kovalentní poloměr	(odhad) 129 pm
van der Waalsův poloměr	pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d7 7s2 (odhad)
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 32, 15, 2 (předpovězeno)
Oxidační číslo	9, 8, 6, 4, 3, 1 (předpovězeno)
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pevné (předpovězeno)
Krystalová struktura	krychlová tělesně centrovaná (předpovězeno)
Hustota	37,4 g/cm3 (předpovězeno)
Kritická hustota	{{{kritická hustota}}} g cm-3
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	paramagnetický (předpovězeno)
Měrná magnetická susceptibilita	{{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání	{{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu	{{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Kritická teplota	{{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu	{{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu	{{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace	{{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu	{{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak	{{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem	{{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient	{{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient	{{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu	{{{index lomu}}}
Relativní permitivita	{{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}} S·m-1
Měrný elektrický odpor	{{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu	{{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost	{{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí	{{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání	{{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	{{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu	{{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie	{{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace	{{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie	{{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita	{{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita	{{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty	{{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti	{{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál	{{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita	{{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Ionizační energie	první (odhad) 800,8 kJ/mol druhá (odhad) 1 823,6 kJ/mol třetí (odhad) 2 904,2
Iontový poloměr	pm
Bezpečnost
R-věty	{{{R-věty}}}
S-věty	{{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Meitnerium, chemická značka Mt (lat. Meitnerium), je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Meitnerium je 17. prvkem v řadě transuranů, radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

Historie

První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop ²⁶⁶Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.

209
83Bi + 58
26Fe → 266
109Mt + 1
0n

Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.

Známé izotopy

Doposud je známo 7 následujících izotopů meitneria:

Izotop	Rok objevu	Použitá reakce	Poločas rozpadu
266Mt	1982	209Bi(58Fe,n)	1,7 ms
268Mt	1994	209Bi(64Ni,n)	42 ms
270Mt	2004	209Bi(70Zn,n)	5 ms
274Mt	2006	237Np(48Ca,3n)	0,44 s
275Mt	2003	243Am(48Ca,4n)	9,7 ms
276Mt	2003	243Am(48Ca,3n)	0,72 s
278Mt			8 s

Lise Meitnerová a Otto Hahn

---