Mendelevium

Mendelevium
Atomové číslo	101
Relativní atomová hmotnost	(258) amu
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f13 7s2
Skupenství	Pevné
Teplota tání	827 °C (1100 K)
Elektronegativita (Pauling)	1,3
Registrační číslo CAS	7440-11-1
Ionisační energie Md→Md+	635 kJ/mol

Mendelevium či mendělevium, chemická značka Md (lat. Mendelevium), je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader einsteinia.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Mendelevium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti.

Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md⁺³ a sloučeniny Md⁺² jsou málo stálé.

Výskyt, historie přípravy

Mendelevium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci cyklotronu bombardováním jader einsteinia ²⁵³Es α-částicemi. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso jako vedoucí výzkumného týmu a dále Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin, kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva.

253
99Es + 4
2He → 256
101Md + 1
0n

Je známo celkem 15 izotopů mendelevia, z nichž je nejstabilnější jsou ²⁵⁸Md s poločasem rozpadu 51,5 dne, ²⁶⁰Md s poločasem rozpadu 31,8 dne a ²⁵⁷Md s poločasem 5,52 hodin. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než 100 minut.

Literatura

• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

---