Iridium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chemickém prvku. O satelitech pojednává článek Iridium Satellite LLC.

Rh

Ir

Mt

osmiumiridiumplatina

[Xe] 4f14 5d7 6s2

Ir
77
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo iridium (iridium), Ir , 77
Registrační číslo CAS 7439-88-5
Umístění v PSP 9 skupina,

6. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře ppm
Konc. v mořské vodě mg/l
Počet přírodních izotopů
Vzhled stříbrně bílý
{{{popis obrázku}}}
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 192,217(3)
Atomový poloměr 135 pm
Kovalentní poloměr 137 pm
van der Waalsův poloměr {{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d7 6s2
Elektronů v hladinách 2, 8, 18, 32, 15, 2
Oxidační číslo 2, 3, 4, 6, 8[1][2]
(mírně zásaditý oxid)
Fyzikální vlastnosti
Skupenství pevné
Krystalová struktura kubická plošně centrovaná
Hustota 22,56 g/cm3 (pevné)
19 g/cm3 (kapalina)
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost 6,5 (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 2446 °C (2719 K)
Teplota varu 4428 °C (4701 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku 4 825 m/s (20 °C) m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost 147 W/(m·K) (300 K) W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání 41,12 kJ/mol
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu 231,8 kJ/mol
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita 25,10 J/(mol·K) (25 °C)
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 2,20 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie 1.: 880 kJ/mol
2.: 1600 kJ/mol
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV prod.
189Ir umělý 13,2 dní ε 0,532 189Os
190Ir umělý 11,8 dní ε 2,000 190Os
191Ir 37,3% je stabilní s 114 neutrony
192Ir umělý 73,83 dní β 1.460 192Pt
ε 1.046 192Os
192mIr umělý 241 let  ? 0,155 192Ir
193Ir 62,7% je stabilní s 116 neutrony
194Ir umělý 19,3 hod β< 2,247 194Pt
195Ir umělý 2,5 hod β< 1.120 195Pt
Bezpečnost
Symboly nebezpečí
{{{symboly nebezpečí}}}
R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Iridium je drahý kov šedivě bílé barvy. Jméno dostalo podle duhového odrazu povrchu svých sloučenin (duha je latinsky iris).

Fyzikální a chemické vlastnosti a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Iridium bylo objeveno roku 1803 Smithsonem Tennantem (1761-1815). Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Je supravodičem I typu za teplot pod 0,112 K. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů, vždy společně s jinými drahými kovy. Dále je spolu s dalšími platinovými kovy obsažen v ultrabazických masivech a díky chemické stálosti se koncentruje v náplavech. Hlavní naleziště představuje Sibiř a jižní Afrika. Povrch jeho sloučeniny tvoří duhový odraz (odtud i jméno, duha je latinsky iris).

Iridium je prvkem se značně nízkým zastoupením na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře je průměrný obsah iridia udáván jako 0,001 mg/kg. Jeho koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji současnými analytickými postupy nelze spolehlivě odhadnout. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom iridia přibližně 60 miliard atomů vodíku.

Chemicky je mimořádně odolné a lze je rozpustit pouze za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. Iridium patří společně s platinou a osmiem do triády těžkých platinových kovů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Iridiová fólie

Vzhledem ke své mimořádné chemické odolnosti je iridium legováno do slitin s rhodiem a platinou, které se používají na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu slouží tyto slitiny jako materiál do speciálních pecí na tažení optických vláken.

V automobilovém průmyslu se z iridia vyrábějí elektrody zapalovacích svíček s mimořádnou životností (někteří výrobci deklarují použitelnost pro minimálně 100 000 mil) nebo pro práci v extrémních podmínkách, např. pro motory závodních automobilů a používá se i v katalyzátorech.


Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Iridium je prvek s druhou nejvyšší hustotou (hned po osmiu). Při stejném objemu je cca o 10 % těžší než např. uran, který se právě pro svoji hustotu používá ke zvýšení kinetické energie střely.
  • Prvotní mezinárodní etalony délkové míry 1 m a hmotnosti 1 kg byly vyrobeny ze slitiny platiny s iridiem.
  • Přestože ve vesmíru se iridium vyskytuje zanedbatelně, v relativně větším množství je obsaženo v meteoritech. Iridium (mimo jiné těžší a méně vzácnější prvky) se mělo též ve větším množství uvolnit do atmosféry Země před 65,5 milionu let po dopadu asteroidu, jenž vytvořil Chicxulubský kráter a způsobil vymírání na konci křídy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1.  "Formation and Characterization of the Iridium Tetroxide Molecule with Iridium in the Oxidation State +VIII"(2009). Angewandte Chemie International Edition 48 (42): 7879. doi:10.1002/anie.200902733. 
  2. MICRON TECHNOLOGY, INC.. Detection of gas phase materials. Původce vynálezu: Guy T. BLALOCK. USA. Patentový spis US 20030138958 A1 20030724. 24-07-2003.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f