Platinová skupina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
H   He
Li Be   B C N O F Ne
Na Mg   Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
  * La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
  ** Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
Triáda lehkých platinových kovů
Triáda těžkých platinových kovů

Platinová skupina je společný název šesti kovových chemických prvků, takzvaných platinových kovů, jež jsou umístěny společně v periodické tabulce. Jedná se o přechodné kovy, jež se nacházejí v bloku d, ve skupinách 8, 9 a 10, periodách 5 a 6. V původní Mendělejevově periodické tabulce byla tato oblast označena jako skupina VIII.

Do platinové skupiny patří prvky ruthenium, rhodium, palladium (lehké platinové kovy), osmium, iridium a platina (těžké platinové kovy, patří ke kovům s vůbec nejvyšší hustotou). Mají podobné fyzikální a chemické vlastnosti a obvykle se také nacházejí společně v nerostných nalezištích.

Historie platiny[editovat | editovat zdroj]

Již od pradávna byli známy ryzí a na platinu bohaté kovy předkolumbovskými Američany. Ačkoliv byla platina v této rané době využívána v Americe, první evropské zmínky o tomto kovu se objevují až roku 1557 ve spisech italského humanisty Juliuse Caesara Scaligera (14841558) jako popis tajemného materiálu nalezeného v dolech ve Střední Americe mezi Dariénem v Panamě a Mexiku. Tento autor ho popsal slovy: "Do teď se ho nikomu nepodařilo roztavit žádným tradičním tavným španělským uměním".

Španělé pojmenovali tento kovový materiál jako platina ("malé stříbro"), když se s ním poprvé setkali v Kolumbii. Považovali platinu za nechtěnou příměs (nečistotu) stříbra, které bylo jejich hlavním předmětem zájmu.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Všechny platinové kovy mají katalytické vlastnosti. Jsou velice odolné vůči opotřebení a znehodnocení oxidací, což například z platiny činí velmi vhodný kov, používaný ve šperkařství. Dalšími podstatnými vlastnostmi jsou odolnost vůči chemickým látkám, vysokoteplotní a stabilní elektrické vlastnosti. Pro všechny tyto své vlastnosti mají rozličné průmyslové využití.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Produkce čistých kovů platinové skupiny je spojená s produkcí ostatních kovů. Platinové kovy jsou totiž častou příměsí kovových rud. Jedním takovým typickým příkladem je elektrolytická výroba zlata nebo niklu. Rozdíly v chemické reaktivitě a rozpustnosti těchto rozličných příměsích kovů umožňuje jejich těžbu a oddělení. Za prvé se dané kovy rozpustí a vytvářejí své dusičnany. V případě stálé přítomnosti stříbra jsou odděleny vytvořením nerozpustného chloridu stříbrného. Sírany rhodia jsou dále odděleny zatavením zbylé směsi dohromady s hydrogensíranem sodným a vyluhováním ve vodě. Zbytky se dále roztaví spolu s peroxidem sodným, díky kterému se oddělí iridium. Dva zbývající kovy, ruthenium a osmium, se oddělí vytvořením tetraoxidů ruthenia a osmia, k jejichž roztoku se následně přidá chlór. Tetraoxid osmia se oddělí od tetraoxidu ruthenia v roztoku hydroxidu sodného. Nakonec jsou všechny tyto kovy redukovány vodíkem, čímž se dosáhne řádově prvkové čistoty.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Platinum group na anglické Wikipedii a Platinová skupina na slovenské Wikipedii.