Technecium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Technecium
Atomové číslo	43
Relativní atomová hmotnost	98(0) amu
Elektronová konfigurace	[Kr] 4d5 5s2
Elektronegativita (Pauling)	1,9
Teplota tání	2157 °C (2430 K)
Teplota varu	4265 °C (4538 K)
Hustota	11 g.cm-3
Registrační číslo CAS	7440-26-8

Technecium, chemická značka Tc, lat. Technetium je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní izotop.

[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D. I. Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria.

Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.

Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc⁺¹ po Tc⁺⁷, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc⁺⁷.

[editovat] Výskyt a využití

V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu ²³⁵U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.

V současné době je známo celkem 35 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou ⁹⁷Tc, ⁹⁸Tc a ⁹⁹Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s poločasem rozpadu 4,2×10⁶ a 2,1×10⁵ roku, využívané v biologii a medicíně pro sledování metabolizmu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu ⁹⁷Mo a ⁹⁸Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.