Lanthan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání



La

Aktinium

LanthanCe

[Xe] 5d1 6s2

A La
57
↓Periodická tabulka prvků↓
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Lanthan (Lanthanum), La , 57
Registrační číslo CAS 7439-91-0
Umístění v PSP skupina,

. perioda, blok

Char. skupina Lanthanoidy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů {{{počet přírodních izotopů}}}
Vzhled {{{vzhled}}}
[[Soubor:{{{obrázek}}}|255px|{{{popis obrázku}}}]]
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 138,905
Atomový poloměr {{{atomový poloměr}}} pm
Kovalentní poloměr {{{kovalentní poloměr}}} pm
van der Waalsův poloměr {{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace [Xe] 5d1 6s2
Elektronů v hladinách {{{elektronů ve slupkách}}}
Oxidační číslo {{{oxidační čísla}}}
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pevné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota 6,17 g/cm³
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost 2,5 (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání 920 °C (1 193 K)
Teplota varu 3 470 °C (3 743 K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání {{{skup. teplo tání}}}
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu {{{skup. teplo varu}}}
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita {{{molární tepelná kapacita}}}
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita 1,1 (Paulingova stupnice)
Ionizační energie {{{ionizační energie}}}
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.
vzorek

Lanthan, chemická značka La, (lat. Lanthanum) je stříbřitě lesklý, přechodný kovový prvek, 1. člen skupiny lanthanoidů a 3. člen skupiny kovů vzácných zemin. Hlavní uplatnění nalézá ve metalurgickém průmyslu při výrobě speciálních slitin anebo jejich deoxidaci a jako složka některých speciálních skel.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Lanthan je stříbřitě bílý, měkký, velmi elektropozitivní přechodný kov. Je supravodičem I typu, a to za teplot pod 6,00 K.

Chemicky je lanthan značně reaktivním prvkem, ve skupině lanthanoidů patří mezi nejreaktivnější. Již za normální teploty reaguje se vzdušným kyslíkem za vzniku velmi stabilního oxidu lanthanitého. S vodou reaguje lanthan zvolna za vzniku plynného vodíku, snadno se rozpouští v běžných minerálních kyselinách. Za zvýšené teploty také přímo reaguje s běžnými nekovovými prvky jako dusíkem, borem, fosforem, sírou a halogeny.

Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství La3+. Svými chemickými vlastnostmi se značně podobá hliníku. Oba prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především fluoridy a fosforečnany, jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je šťavelan, který se dokonce používá ke gravimetrickému stanovení lanthanu.

Byl objeven v roce 1839 Carlem Mosanderem, v čisté podobě byl izolován až roku 1923.

Výskyt a výroba[editovat | editovat zdroj]

Lanthan je v zemské kůře obsažen v koncentraci asi 18–30 mg/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace kolem 0,000 012 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom lanthanu na 100 miliard atomů vodíku.

V přírodě se lanthan vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří monazitové písky a xenotim, chemicky fosforečnany lanthanoidů a dále bastnäsity – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin.

Velká ložiska těchto rud se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny - apatity z poloostrova Kola v Rusku

Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí kyseliny sírové a chlorovodíkové a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem hydroxidu sodného vysráží hydroxidy.

Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou extrakcí, za použití ionexových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí.

Příprava čistého kovu se obvykle provádí redukcí solí kovovým vápníkem. Redukci fluoridu lanthanitého popisuje rovnice:

2 LaF3 + 3 Ca → 2 La + 3 CaF2

Použití a sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vysokému zastoupení lanthanu v rudách vzácných zemin je tohoto prvku na trhu relativně nadbytek, protože vzniká částečně jako přebytek při výrobě vysoce žádaných lanthanoidů, především europia nebo samaria.

Základním průmyslové využití nalézá lanthan v metalurgii. Jeho vysoká afinita ke kyslíku se uplatní při odkysličování roztavených kovů a malé přídavky lanthanu do různých slitin mají vliv na výsledné mechanické vlastnosti produktu. Například oceli nebo litina s obsahem malých množství lanthanu vykazují vyšší tvárnost a kujnost a mají vyšší mechanickou odolnost proti nárazu. Ve slitinách molybdenu snižuje přídavek lanthanu tvrdost a zvyšuje odolnost proti náhlým teplotním změnám.

Významné uplatnění nalézají sloučeniny lanthanu, především oxid lanthanitý La2O3 ve sklářském průmyslu. Sklo s obsahem malých množství této sloučeniny získává vysoký index lomu a vykazuje nízký světelný rozptyl – používá se proto často pro výrobu optických čoček v objektivech fotoaparátů nebo dalekohledech. Sklo s obsahem lanthanu pohlcuje infračervené záření a vyrábí se z něj optické filtry, propouštějící pouze viditelné světlo.

Katalyzátory s obsahem lanthanu se používají i v petrochemii při krakování ropy.

Brusné a lešticí práškové materiály, používané při výrobě optických součástek (přesné čočky, zrcadla do teleskopů, …) obsahují často významný podíl sloučenin lanthanu.

Přídavek lanthanitých iontů do analyzovaných roztoků působí jako spektrální iontový pufr a především v metodě atomové absorpční spektrometrie slouží k potlačení nežádoucích interferencí, vznikajících přítomností vysokých množství solí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Fl Uup Lv Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f