Teplotní součinitel elektrického odporu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Teplotní součinitel odporu (též teplotní součinitel rezistivity) je fyzikální veličina, vyjadřující závislost odporu (rezistivity) vodiče (polovodiče) na teplotě.

Odpor elektrických vodičů s rostoucí teplotou stoupá, teplotní součinitel odporu má kladnou hodnotu. Odpor polovodičů s rostoucí teplotou klesá, teplotní součinitel odporu má zápornou hodnotu.

Symbol veličiny: α (příp. αR)

Jednotka: kelvin na -1., značka jednotky: K-1

Výpočet: \alpha = \frac {\Delta R}{R_0 \Delta t} , kde R0 je počáteční odpor, ΔR je rozdíl odporů při rozdílu teplot Δt

Velikost:

látka α [10-3 K-1]
konstantan 0,05
rtuť 1
stříbro 4,1
měď 4,0
hliník 4,0
wolfram 4,5
železo 6,5
křemík -70


Použití: výpočet odporu R (rezistivity ρ) vodiče (polovodiče), je-li znám počáteční odpor R0 (počáteční rezistivita ρ0) a rozdíl teplot Δt

R = R_0 (1 + \alpha \Delta t)
\rho = \rho _0 (1 + \alpha \Delta t)

Související články[editovat | editovat zdroj]