Teplotní součinitel elektrického odporu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teplotní součinitel odporu (též teplotní součinitel rezistivity) je fyzikální veličina, vyjadřující závislost odporu (rezistivity) vodiče (polovodiče) na teplotě.
Odpor elektrických vodičů s rostoucí teplotou stoupá, teplotní součinitel odporu má kladnou hodnotu. Odpor polovodičů s rostoucí teplotou klesá, teplotní součinitel odporu má zápornou hodnotu.
Symbol veličiny: α (příp. αR)
Jednotka: kelvin na -1., značka jednotky: K-1
Výpočet:
, kde R0 je počáteční odpor, ΔR je rozdíl odporů při rozdílu teplot Δt
Velikost:
| látka | α [10-3 K-1] |
|---|---|
| konstantan | 0,05 |
| rtuť | 1 |
| stříbro | 4,1 |
| měď | 4,0 |
| hliník | 4,0 |
| wolfram | 4,5 |
| železo | 6,5 |
| křemík | -70 |
Použití: výpočet odporu R (rezistivity ρ) vodiče (polovodiče), je-li znám počáteční odpor R0 (počáteční rezistivita ρ0) a rozdíl teplot Δt

