Neutron
| Neutron (n) | |
|---|---|
 Vnitřní struktura neutronu: dva kvarky d a jeden kvark u. |
|
| Obecné vlastnosti | |
| Klasifikace: | Hadrony Baryony Fermiony |
| Složení: | 2 kvarky d, 1 kvark u |
| Antičástice: | antineutron |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Klidová hmotnost: | 939,565 379(21)[1] MeV/c2 1,674 927 351(74) × 10–27[1] kg |
| Elektrický náboj: | 0 e 0 C |
| Magnetický moment: | −1,913 042 72(45)[1] μN |
| Dipólový moment: | < 2,9 × 10−26[2] e · cm |
| Spin: | 1⁄2 |
| Izospin: | 1⁄2 |
| Stř. doba života: | 881,5(1,5) s[2] (mimo jádro) |
| Interakce: | slabá interakce, silná interakce |
| Historie | |
| Předpověď: | Ernest Rutherford (1920) |
| Objev: | James Chadwick (1932) |
Ve fyzice je neutron jedna ze základních stavebních částic atomového jádra, subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10-27 kg a přibližně 1839krát hmotnější než elektron).
Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 881,5 ± 1,5 sekund[2] (zhruba 14,7 minut), přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader.
Neutron se řadí mezi baryony, tj. je to hadron složený celkem ze tří kvarků, má poločíselný spin = 
(tj. je to fermion) a izospin = .
Neutron se skládá ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.
Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.
Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího izotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.
Obsah |
Historie [editovat]
Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala, provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.
Dělení neutronů [editovat]
Neutrony se mohou dělit podle energie na:
- chladné neutrony <0,002 eV
- tepelné neutrony 0,002 – 0,5 eV
- rezonanční neutrony 0,5 – 1000 eV
- neutrony středních energií 1 keV – 500 keV
- rychlé neutrony 500 keV – 10 MeV
- neutrony s vysokými energiemi 10 MeV – 50 MeV
- neutrony s velmi vysokými energiemi >50 MeV
Reference [editovat]
- ↑ a b c CODATA: Fundamental Physical Constant, adjustace z r. 2010 [1]
- ↑ a b c K. Nakamura et al., The Review of Particle Physics. J. Phys. G 37, 075021 (2010), 2011 partial update [2]
Související články [editovat]
