Neutron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elementární
částice

leptony
e	μ	τ
ν_e	ν_μ	ν_τ

kvarky
d	s	b
u	c	t

intermediální částice
γ	Z⁰ W^±	gluon	g

hadrony

mezony
π	K

baryony
p	n	Λ	Ω

bosony

fermiony

Neutron

Zatřídění

Neutron

Vlastnosti

Hmotnost:	940 MeV
Elektrický náboj:	0 C
Spin:	1/2

Ve fyzice je neutron subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c² (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10^-27 kg).

Mimo atomové jádro je neutron nestabilní s poločasem rozpadu 914 sekund, přičemž se rozpadá se na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader.

Neutron je hmotná částice se spinem $\frac{1}{2}$ a izospinem $\frac{1}{2}$ . Neutron se řadí mezi fermiony a baryony. Skládá se ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.

Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.

Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího isotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.

[editovat] Historie

Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.