Neutron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Elementární
částice
leptony
e μ τ
νe νμ ντ
kvarky
d s b
u c t
intermediální
částice
γ Z0 W± gluon g
hadrony
mezony
π K    
baryony
p n Λ Ω
bosony
fermiony
Neutron
Zatřídění
Subatomární částice
Fermion
Hadron
Baryon
Nukleon
Neutron
Vlastnosti
Hmotnost: 940 MeV
Elektrický náboj: 0 C
Spin: 1/2

Ve fyzice je neutron subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10-27 kg).

Mimo atomové jádro je neutron nestabilní s poločasem rozpadu 914 sekund, přičemž se rozpadá se na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader.

Neutron je hmotná částice se spinem \frac{1}{2} a izospinem \frac{1}{2}. Neutron se řadí mezi fermiony a baryony. Skládá se ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.

Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.

Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího isotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.


[editovat] Historie

Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.

[editovat] Související články

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova neutron.