Neutron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neutron (n)
Quark structure neutron.svg
Vnitřní struktura neutronu: dva kvarky d a jeden kvark u.
Obecné vlastnosti
Klasifikace: Hadrony
Baryony
Fermiony
Složení: 2 kvarky d, 1 kvark u
Antičástice: antineutron
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost: 939,565 379(21)[1] MeV/c2
1,674 927 351(74) × 10–27[1] kg
Elektrický náboj: 0 e
0 C
Magnetický moment: −1,913 042 72(45)[1] μN
Dipólový moment: < 2,9 × 10−26[2] e · cm
Spin: 12
Izospin: 12
Stř. doba života: 881,5(1,5) s[2] (mimo jádro)
Interakce: slabá interakce, silná interakce
Historie
Předpověď: Ernest Rutherford (1920)
Objev: James Chadwick (1932)

Ve fyzice je neutron jedna ze základních stavebních částic atomového jádra, subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10-27 kg a přibližně 1839krát hmotnější než elektron).

Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 881,5 ± 1,5 sekund[2] (zhruba 14,7 minut), přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader.

Neutron se řadí mezi baryony, tj. je to hadron složený celkem ze tří kvarků, má poločíselný spin = \frac{1}{2} (tj. je to fermion) a izospin = \frac{1}{2}.

Neutron se skládá ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.

Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.

Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího izotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala, provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.

Dělení neutronů[editovat | editovat zdroj]

Neutrony se mohou dělit podle energie na:

  • chladné neutrony <0,002 eV
  • tepelné neutrony 0,002 – 0,5 eV
  • rezonanční neutrony 0,5 – 1000 eV
  • neutrony středních energií 1 keV – 500 keV
  • rychlé neutrony 500 keV – 10 MeV
  • neutrony s vysokými energiemi 10 MeV – 50 MeV
  • neutrony s velmi vysokými energiemi >50 MeV

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CODATA: Fundamental Physical Constant, adjustace z r. 2010 [1]
  2. a b c K. Nakamura et al., The Review of Particle Physics. J. Phys. G 37, 075021 (2010), 2011 partial update [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo neutron ve Wikislovníku