Tachyon

Tachyon

Tachyon (z řec. ταχύς – rychlý) je hypotetická, dodnes neprokázaná částice pohybující se nadsvětelnou rychlostí. Oproti klasickým částicím by se tachyony chovaly paradoxně – se zvyšující se energií by se zpomalovaly a se snižující zrychlovaly. Z hlediska matematického formalismu jsou takové částice přípustné, ale žádná všeobecně přijímaná současná fyzikální teorie je neobsahuje, nejsou nutné k vysvětlení žádného dosud známého pozorovaného jevu. Podle principu Occamovy břitvy se tedy předpokládá, že neexistují.

Hypotéza

Z hlediska speciální teorie relativity by šlo o částice pohybující se po prostorupodobných světočarách. V tomto formalismu by měly ryze imaginární klidovou hmotnost, nebylo by možné je zpomalit pod rychlost světla a porušovaly by kauzalitu. Tachyony se rovněž vyskytovaly v původní bosonové teorii strun. Pozdější teorie superstrun zahrnuje i fermiony a existenci tachyonů již nepřipouští.

Nadsvětelná rychlost neutrin při experimentu OPERA

V září 2011 byla zveřejněna informace vědců z CERNu, že při experimentu OPERA byla naměřena nadsvětelná rychlost neutrin. Dne 22.02.2012 byly zpochybněny výsledky toho experimentu, díky zjištěným závadám na hardwaru.

Tachyony ve sci-fi seriálech

Tachyonové částice jsou jedním ze základů fiktivních technologií v amerických sci-fi seriálech (Star Trek, atd.). Nejvíce jsou zmiňovány a používány v sérii Star Trek: Vesmírná loď Voyager. Zde jsou používány k tzv. transwarpovému pohonu, k vytváření časoprostorových anomálií a časových interdimenzionálních riftů (proudů) (rift - angl. trhlina), které je možné vytvořit tzv. chrono-deflektorem s nedio-tachyonovým pulzem. Jsou také základem pro spouštěcí sekvenci borgského transwarpového pohonu. Další možné použití je nastíněno ve hře Ground Control II.: Operation Exodus, kde jsou při galaktické komunikaci používány tachyonové vysílače.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tachyón na slovenské Wikipedii.

Související články

• Částice