Pozitron
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pozitron | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zatřídění | ||||||
|
||||||
| Vlastnosti | ||||||
|
Pozitron (neboli antielektron) je antičástice elektronu. Je to složka antihmoty, má kladný elementární elektrický náboj , spin 1/2 a stejnou hmotnost jako elektron. Když anihiluje s elektronem, jejich hmotnost se přemění v energii ve formě dvou fotonů gama záření.
Pozitron může vzniknout při β + radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotonem s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron.
Existenci pozitronu poprvé předpověděl r. 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. Pro zajímavost, Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se příliš neujalo.
[editovat] Základní vlastnosti pozitronů
- symbol: e+
- klidová hmotnost: m0 = 9,109 . 10-31 kg
- elektrický náboj: +e = +1,602 . 10-19 C (kladný elementární náboj)
- spin: ½, pozitron je tedy fermion
- antičástice: elektron
- poločas rozpadu: nekonečno (jedná se o stabilní částici)
- Jedná se o elementární částici (lepton). Pozitron je řazen do tzv. 1. generace leptonů.
[editovat] Pozitron v beletrii
Nejslavnější užití pozitronu v beletrii je Pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Data (a jeho „bratr“ Lore, „dcera“ Lal, a jiní podobní androidi) pozitronický mozek.
