Pozitron
| Pozitron (e+) | |
|---|---|
Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře. |
|
| Obecné vlastnosti | |
| Klasifikace: | Elementární částice Fermiony Leptony |
| Generace: | první |
| Antičástice: | elektron |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Klidová hmotnost: | 0,510 998 910(13) MeV/c2 9,109 382 15(45) × 10–31 kg |
| Elektrický náboj: | +1 e 1,602 176 487(40) × 10–19 C |
| Spin: | 1⁄2 |
| Interakce: | elektromagnetická síla, slabá interakce |
| Historie | |
| Předpověď: | Paul Dirac (1928) |
| Objev: | Carl David Anderson (1932) |
Pozitron (neboli antielektron) je antičástice elektronu. Je to složka antihmoty, má kladný elementární elektrický náboj, spin 1/2 a stejnou hmotnost jako elektron. Když anihiluje s elektronem, jejich hmotnost se přemění v energii, nejčastěji ve formě dvou fotonů gama záření o energii 0,511 MeV.
Pozitron může vzniknout při
radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotonem s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron.
Existenci pozitronu poprvé předpověděl r. 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. K pozorování využil kosmické záření, dopadající do mlžné komory. Stopu pozitronu objevil na jednom ze 13000 snímků, které při pozorování zhotovil.
Pro zajímavost: Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se příliš neujalo.
Pozitron byl patrně pozorován už dříve F. Joliot-Curiem, který jej ale na snímcích chybně vyhodnotil jako elektron, letící nezvyklým směrem (pozitrony v jeho aparatuře opsaly uzavřený kruh, takže z fotografií usoudil, že letí opačným směrem, což by odpovídalo elektronům)[1].
Obsah |
Základní vlastnosti pozitronů [editovat]
- symbol: e+
- klidová hmotnost: m0 = 9,109 × 10-31 kg, shodná s elektronem s relativní nejistotou < 8×10-9[2]
- elektrický náboj: q = + e = + 1,602 × 10-19 C (kladný elementární náboj)
- spin: ½, pozitron je tedy fermion
- antičástice: elektron
- jedná se o stabilní částici
- Jedná se o elementární částici (lepton). Pozitron je řazen do tzv. 1. generace leptonů.
Pozitron v beletrii [editovat]
Nejznámější užití pozitronu v beletrii je Pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Dat (jeho „bratr“ Lore a další podobní androidi soongovského typu) pozitronický mozek.
Reference [editovat]
- ↑ František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů
- ↑ NAKAMURA, K., et al. (Particle Data Group) Review of Particle Physics. J. Phys. G. 2010, svazek 37, čís. 075021. Dostupné online [PDF]. (anglicky)