Foton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Elementární částice
leptony
e μ τ
νe νμ ντ
kvarky
d s b
u c t
intermediální částice
γ Z0 W± gluon g
hadrony
mezony
π K    
baryony
p n Λ Ω
bosony
fermiony
Foton
Zatřídění
Elementární částice
Boson
Foton
Vlastnosti
Hmotnost: 0 MeV/c2
Elektrický náboj: 0 C
Spin: 1

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie. Bývá značen řeckým písmenem γ (gama).

Foton je částice zprostředkující elektromagnetickou interakci a řadí se tedy mezi tzv. intermediální částice.

Jeho studiem se zabývá kvantová elektrodynamika.

Obsah

[editovat] Vlastnosti

Všechno elektromagnetické vlnění, od radiových vln po záření gama je kvantováno na fotony, jež popisuje vlnová délka, frekvence, energie a hybnost.

Životnost fotonu je nekonečná, ve smyslu nekonečného poločasu rozpadu. Foton je tedy stabilní částicí. Fotony mohou vznikat a zanikat při interakcích.

Částicové vlastnosti elektromagnetického záření se projevují především při vysokých frekvencích (tedy při vysokých energiích fotonů), v opačném případě převažují vlnové vlastnosti elektromagnetického záření, tzn. záření se projevuje jako vlna.

Elektrický náboj fotonu je nulový.

Foton má spin roven 1, jedná se tedy o boson.

[editovat] Energie, hmotnost

Foton existuje pouze v pohybu, přičemž se vždy (v souladu s postulátem speciální teorie relativity) pohybuje rychlostí světla ve vakuu. Má proto nulovou klidovou hmotnost. Důsledkem jeho neustálého pohybu je však nenulová energie, která je definovaná vztahem

E = hf = {hc\over\lambda},

kde h je Planckova konstanta, f frekvence, c je rychlost světla ve vakuu a λ je vlnová délka.

Na základě relativistického vztahu ekvivalence energie a hmotnosti, tzn.

E = mc2

lze fotonu přiřadit také určitou hmotnost (nejedná se však o klidovou hmotnost, která je nulová, ale o pohybovou hmotnost), projevující se setrvačnými i gravitačními vlastnostmi. Tato energie (a tedy i hmotnost) způsobuje, že na foton působí gravitace dle obecné teorie relativity a on sám gravitačně působí na okolí. Tyto jevy byly potvrzeny pozorováním (např. pozorovaným ohybem záření kolem kosmických těles).

[editovat] Hybnost fotonu

Pomocí relativistického vztahu pro energii pohybující se částice E = \sqrt{m_0^2c^4+p^2c^2} a ze skutečnosti, že klidová hmotnost fotonu je nulová, tzn. m0 = 0, lze hybnost fotonu p vyjádřit jako

p = {E\over c} = {hf\over c} = {h\over\lambda}.

Přestože je klidová hmotnost fotonu nulová, můžeme určit jeho relativistickou hmotnost z předchozího vztahu. Pokud uvážíme, že p = mc, dostaneme

m = {hf\over c^2} = {h\over c\lambda}

[editovat] Vznik

Fotony vznikají mnoha způsoby, například vyzářením při přechodu elektronu mezi orbitálními hladinami, či při anihilaci částic.

Speciální přístroje jako maser a laser mohou vytvořit koherentní svazek záření.

[editovat] Související články

Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova foton.