Frekvence
Frekvence (dříve česky kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za jednotku času. V obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.
Obsah |
[editovat] Značení
- Symbol veličiny: f[1] nebo ν (řecké písmeno ný)
- Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s−1)
- Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
- Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)
[editovat] Vztah k jiným veličinám
Mezi frekvencí ν a časovou periodou T platí vztah
Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)
[editovat] Frekvence a délka vlny
Vlnová délka (délka vlny) se určí podle vzorce
, jednotky [m; m/s, Hz], kde c je rychlost šíření vlnění v prostředí, λ délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění je c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v běžných fyzikálních podmínkách.
[editovat] Dřívější užití v rozhlasovém vysílání
Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 Mega cyklů (cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly dnes nepoužíváme i přesto, že velikost jednotky je stejná. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1 : SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.

