Frekvence

Frekvence (dříve česky kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za jednotku času. V obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Značení

• Symbol veličiny: f nebo ν (řecké písmeno ný)
• Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s⁻¹)
• Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
• Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)

Vztah k jiným veličinám

Mezi frekvencí ν a časovou periodou T platí vztah

$\nu = \frac{1}{T}$

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

$\omega = 2\pi\nu = \frac{2\pi}{T}$

Frekvence a délka vlny

Vlnová délka (délka vlny) se určí podle vzorce $\lambda=\frac{c}{f}$, jednotky [m; m/s, Hz], kde c je rychlost šíření vlnění v prostředí, λ délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění je c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v běžných fyzikálních podmínkách.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 Mega cyklů (cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly dnes nepoužíváme i přesto, že velikost jednotky je stejná. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami.

Odkazy

Související články

• Kmitání
• Vlnění