Frekvence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Frekvence (dříve kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času. V televizní technice se pořád označuje jako kmitočet.

Frekvence[editovat | editovat zdroj]

Vztah k jiným veličinám[editovat | editovat zdroj]

Mezi frekvencí \nu a časovou periodou T platí vztah

\nu = \frac{1}{T}

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

\omega = 2\pi\nu = \frac{2\pi}{T}

Frekvence a délka vlny[editovat | editovat zdroj]

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce \lambda=\frac{v}{f} = 2 \pi \frac{v}{\omega}, jednotky [m; m/s, Hz], kde v je rychlost šíření vlnění v prostředí, \lambda délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je v=c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání[editovat | editovat zdroj]

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky. Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo frekvence ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1 : SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.  

Související články[editovat | editovat zdroj]