Elementární náboj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné samostatné částice.
Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje elektronu. Elektron má záporný elementární náboj, proton má kladný elementární náboj.
Obsah |
Značení [editovat]
-
- e = 1,602 176 565(35) ∙ 10-19 C (z roku 2010) [1]
Vlastnosti [editovat]
- Elementární náboj je nejmenší, dále nedělitelný elektrický náboj. Někdy se také hovoří o kvantování elektrického náboje, popř. o zákonu kvantování elektrického náboje.
- Elektrický náboj každého tělesa je celočíselným násobkem elementárního náboje.
- U běžných zelektrovaných těles se toto kvantování elektrického náboje neprojeví kvůli velkému množství částic a tedy značné „jemnosti“ celkového náboje. To nás opravňuje přiřazovat celkovému náboji makroskopického tělesa hodnoty, které nemusí být celočíselným násobky elementárního náboje.