Planckova konstanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Planckova konstanta h je jedna ze základních fyzikálních konstant. Jako fyzikální veličina má rozměr akce. Planckova konstanta byla poprvé zavedena Maxem Planckem, po němž nese jméno, jako konstanta vyzařovacího zákona černého tělesa.

Obsah

[editovat] Základní vztahy a hodnota

[editovat] Základní vztahy

Planckova konstanta vystupuje kromě vyzařovacího zákona černého tělesa např. v důležitých vztazích mezi energií E a frekvencí f fotonu:

E = h \cdot f

a mezi hybností p částice a vlnovou délkou λ její De Broglieovy vlny:

p = \frac{h} {\lambda}.

Tyto vztahy kvantitativně spojují vlnové a částicové vlastnosti hmoty (viz též Dualita částice a vlnění).

[editovat] Hodnota v SI

V jednotkách SI má Planckova konstanta hodnotu

h = 6,626\,068\,96(33)\cdot 10^{-34}\, \mathrm{J\cdot s} (nepřesnost stanovení je vyjádřena v závorce standardní odchylkou v řádu poslední platné číslice).

V elektronvoltsekundách pak

h = 4,135\,667\,33(10)\cdot 10^{-15}\,\mathrm{eV\cdot s}

[editovat] Redukovaná Planckova konstanta

Často se také používá tzv. redukovaná hodnota Planckovy konstanty známé též jako Diracova konstanta,[1] jež je definovaná vztahem

\hbar=\frac{h}{2\pi}.

[editovat] Základní vztahy

Redukovaná Planckova konstanta vystupuje v kvantové mechanice např. ve vztazích částicově-vlnového dualismu mezi energií E a úhlovou frekvencí ω resp. mezi hybností \mathbf{p} částice a vlnovým vektorem \mathbf{k}:

E = \hbar \cdot \omega resp. \mathbf{p} = \hbar \cdot \mathbf{k}

nebo jako imaginární část komutátoru operátorů dvou základních kanonických veličin - délky a hybnosti:

[\hat x;\hat p_x] = \hat x\hat p_x - \hat p_x \hat x = i\hbar;

z tohoto vztahu plyne známá Heisenbergova relace neurčitosti.

[editovat] Hodnota v SI

V jednotkách SI má redukovaná Planckova konstanta hodnotu:

\hbar=\frac{h}{2\pi}=1,054\,571\,628(53)\cdot 10^{-34}\,\mathrm{J\cdot s},

V elektronvoltsekundách pak

\hbar=\frac{h}{2\pi}=6,582\,118\,99(16)\cdot 10^{-16}\,\mathrm{eV\cdot s}

Ve většině variant soustavy přirozených jednotek má číselnou hodnotu 1.

[editovat] Měření

V současnosti (červenec 2008) nejpřesnější způsob měření Planckovy konstanty představují výkonové váhy, které porovnávají tíži tělesa s magnetickou silou[2]. K měření elektrických veličin se přitom využívá Josephsonův jev a kvantový Hallův jev, což umožňuje dát hmotnost do přímého vztahu s Planckovou konstantou. Mezinárodní úřad pro míry a váhy uvažuje v roce 2011 změnit definici kilogramu a jednou z možností je stanovení přesné hodnoty Planckovy konstanty [3][4]. Její hodnotu by pak již nebylo třeba měřit a výkonové váhy by sloužily pro přesnou realizaci prototypu kilogramu.

[editovat] Historie

Konstantu poprvé uvedl Max Planck (tehdy pod označením b) v květnu 1899 ve svém referátu "Über irreversible Strahlungsvorgänge" pro Královskou Pruskou akademii věd[5] a uvedl i její hodnotu[6]. V tomto referátu také naznačil myšlenku přirozené soustavy jednotek (Planckovy jednotky)[7], ve kterých by byla číselná hodnota konstanty jednotková.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Norma ISO 31-9 ani její česká varianta ČSN ISO 31-9 název Diracova konstanta neuvádí, používá se však zřejmě kvůli nezaměnitelnosti s názvem Planckova konstanta.
  2. http://www.eeel.nist.gov/files/817.pdf
  3. http://www.iupac.org/publications/ci/2005/2705/3_mills.html
  4. http://www.nist.gov/public_affairs/releases/electrokilogram.htm
  5. http://bibliothek.bbaw.de/bibliothek-digital/digitalequellen/schriften/anzeige/index_html?band=10-sitz/1899-1&seite:int=479
  6. http://bibliothek.bbaw.de/bibliothek-digital/digitalequellen/schriften/anzeige/index_html?band=10-sitz/1899-1&seite:int=493
  7. http://bibliothek.bbaw.de/bibliothek-digital/digitalequellen/schriften/anzeige/index_html?band=10-sitz/1899-1&seite:int=493

[editovat] Literatura

  • Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
  • Beiser Arthur : Úvod do moderní fyziky (překlad z angličtiny). Academia, Praha 1978
  • Úlehla Ivan, Suk Michal, Trka Zbyšek : Atomy, jádra, částice. Academia, Praha 1990. ISBN 80-200-0135-2
  • ČSN ISO 31-9

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Související články

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích