Baryon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baryonový oktet
Baryonový dekuplet

Baryon je částice, která reaguje na silnou interakci a má poločíselný spin, tzn. s=\frac{1}{2},\frac{3}{2},\frac{5}{2},.... Baryony jsou tedy současně hadrony a fermiony. Někdy se objevuje pod pojmem těžká částice.

Baryony jsou složené částice, které obsahují vždy tři kvarky. Výsledný baryon však musí být bezbarvý, tzn. musí být barevně neutrální částicí.

Antičásticemi baryonů (antibaryony) jsou částice, v nichž jsou všechny původní kvarky zaměněny odpovídajícími antikvarky.

Dělí se na Nukleony a Hyperony. Nukleon se dělí na protony a neutrony.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Všechny baryony mají hmotnost rovnou nebo větší, než je hmotnost protonu. Výraz „baryon“ je odvozen z řeckého barys, tj. „těžký“, což souvisí s tím, že baryony mají vyšší klidovou hmotnost nežli ostatní částice.

Baryony jsou fermiony, a proto lze jejich vlastnosti popsat Fermi-Diracovým rozdělením. Podléhají také Pauliho vylučovacímu principu.

Každé elementární částici lze přiřadit tzv. baryonové číslo.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Mezi baryony patří např. proton nebo neutron (tedy částice tvořící atomové jádro). Těžší baryony se označují jako hyperony.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování baryonů a baryonových rezonancí (u nich se k názvu přidává závorka s klidovou energií v MeV) se řídí následujícím schématem[1]:

  1. Baryony složené pouze z kvarků 1. rodiny (u nebo d, složení je jednoznačně dané nábojem):
  2. Baryony složené ze 2 kvarků 1. rodiny (u nebo d) a jednoho jiného (s, c, b, t):
    • Λi (s izospinem 0), kde index i označuje 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
    • Σi (s izospinem 1), kde index i označuje 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
  3. Baryony složené z 1 kvarku 1. rodiny(u nebo d) a dvou jiných (s, c, b, t):
    • Ξij (s izospinem 1/2), kde indexy i,j označují 2. a 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
  4. Baryony složené pouze z kvarků 2. a 3. rodiny (s, c, b, t):
    • Ωijk (s izospinem 1/2), kde indexy i,j,k označují kvarky (c, b nebo t, index s se nepíše)

Příklady: Δ(1232)0, Λc+, Σ(1385)-, Ξc(2645)+

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www-pdg.lbl.gov/2008/reviews/namingrpp.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]