Science fiction

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie.

Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde je ale místo technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají; jedním z takových průniků jsou například díla žánru science fantasy.

V současné době prolínání žánrů je nejsnazší rozdělení takovéto: - sci-fi - jedná se o potomky Země, je jedno jestli v minulosti nebo budoucnosti, důležité je, že existuje Země (Star Trek- jednoznačně pochází ze Země)

- fanstasy - nikde není zmínka o Zemi jako takové (Star Wars- sice zde žijí lidé, ale ve vesmíru o Zemi zmínka není)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele žánru bývají považováni dva autoři – Jules Verne (1828), pokud jde o technickou sci-fi, a Herbert George Wells (1866), který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka. H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.).

Jako třetího autora je nutno uvést bratry ( zpočátku psali pod jedním jménem a není možné určit co kdo napsal ) Joseph Henri Honoré Boëx (1856) a Séraphin Justin François Boëx (1859), píšících pod pseudonymem Joseph-Henri Rosny. Tento pseudonym si později odlišili pomocí ainé (starší- Joseph Henri) a jeune (mladší- Séraphin Justin). Joseph-Henri Rosny ainé sepsal mimo jiné Vamireh a zfilmovaný Boj o oheň. Jejich sci-fi bylo příliš moderní když žánr teprve vznikal a možná proto se o jejich zásluze tolik nemluví, každopádně jejich povídky a knihy obstojí i srovnání se současnou, moderní science fiction.

Pokud jde o kořeny fantaskního žánru, sahají k eposu o Gilgamešovi a popisu ideálního státu v Platónově Ústavě. Řada českých fanoušků za fantaskní dílo považuje Komenského Labyrint světa a ráj srdce.

Základ české sci-fi položil na sklonku 19. století Karel Pleskač v románu Život na Měsíci (Bellmann 1881). Následoval jej Svatopluk Čech s dvojicí románů Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1887) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1888). Prvním výrazně technickým (a taktéž spekulativním) sci-fi příběhem je anonymní, neprávem zapomenutý román Na novém světě, který poprvé vyšel v roce 1905 na pokračování v brněnském časopisu Červánky. Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka R.U.R., Válka s Mloky, Krakatit.

Za skutečný základ sci-fi lze považovat až americký časopis Astounding Stories (Ohromující příběhy), založený roku 1930, který sehrál klíčovou roli při rozvoji sci-fi. Koncem 30. let převzal jeho řízení John Wood Campbell, který jej přeměnil na Astounding Science Fiction. Tento americký spisovatel je pro sci-fi velmi důležitý. Přeměnil nejen ráz časopisu, ale ovlivnil i vývoj celého sci-fi – lze o něm tvrdit, že mu dal rámec. Položil důraz nejen na zajímavý příběh, ale i na využití vědy a techniky. Cambell byl přesvědčen o velké budoucnosti lidstva jako takového, tímto svým přístupem ovlivnil celou řadu dalších autorů.

Významní autoři[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam spisovatelů science fiction.

Subžánry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]