Jules Verne
| Jules Verne | |
Jules Verne, fotografie Félixe Nadara (1820 – 1910) |
|
| Narození | 8. února 1828 |
|---|---|
| Úmrtí | 24. března 1905 |
Jules Verne [žil vern] (8. února 1828 Nantes – 24. března 1905 Amiens) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží.
Obsah |
Život [editovat]
Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 na ostrůvku Île Feydeau, ve městě Nantes jako první z pěti děti pařížského právníka Pierra Vernea. Roku 1839 se nechal najmout jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Roku 1847 odjel Jules Verne do Paříže studovat práva a po ukončení studia se živil jako obchodník s akciemi. Roku 1857 se oženil s Honorií Morelovou, se kterou měl syna Michela, který po jeho smrti dopsal některá jeho nedokončená díla.
Roku 1886 Verne jen těsně unikl smrti, když na něj zřejmě v pominutí smyslů vystřelil z revolveru jeho synovec Gaston (1860 - 1916), syn jeho bratra Paula.[1] [2][3]Verneovi se ale podařilo srazit zbraň a byl jenom raněn.
Jules Verne hodně cestoval a některé zážitky z těchto cest zapracoval i do svých románů. Již roku 1859 navštívil Anglii a Skotsko, v roce 1861 se vydal do Skandinávie, roku 1867 do USA, dále pak navštívil např. roku 1878 severní Afriku a roku 1881 Nizozemsko, Německo a Dánsko.
V roce 1888 byl zvolen radním města Amiens. Jako památka na jeho působení zůstalo v Amiens technicky zajímavé divadlo, jehož nosná část je řešena originálně použitými komíny.
Již v mládí se pokoušel Verne o literární činnost. Psal (bez většího ohlasu) básně, povídky, písně, libreta a divadelní hry, např. Zlomená stébla (1849, Les Pailles rompues). V roce 1862 se však seznámil s nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem, který vydal jeho dobrodružný román Pět neděl v balóně. Ten měl tak obrovský úspěch, že nakladatel nabídl Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let, v níž se Verne zavázal napsat dva svazky ročně (nejde o počet titulů, protože některé romány byly několikasvazkové). Tato smlouva Vernea finančně zajistila a umožnila mu živit se pouze psaním. Pierre-Jules Hetzel také vymyslel souhrnný název pro Verneovo dílo, a to Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), které měly podle něho „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem … dějiny světa“.
Roku 1864 uzavřel Hetzel a Verne druhý kontrakt na napsání dějin velkých zeměpisných objevů. Na tomto díle Verne spolupracoval s Gabrielem Marcelem (1843-1909), knihovníkem ve francouzské Národní knihovně (Bibliothèque Nationale) v Paříži. Důvodem spolupráce bylo především to, že Verne uměl mluvit a číst pouze francouzsky, zatímco velké množství informací, které potřeboval ve své práci použít, bylo dostupné pouze v cizích jazycích, které Marcel velmi dobře ovládal.
Autorství některých knih Julese Vernea je sporné. Tak například se dnes již ví, že román Trosečník z Cynthie napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie (Verne provedl pouze kontrolní práce a jeho jméno bylo přidáno z komerčních důvodů). Již předtím Verne upravil, a to velmi podstatně, dva jiné Laurieho rukopisy. Tyto texty se staly základem dvou románů, vydaných rovněž pod jménem Julese Vernea: Ocelové město a Hvězda jihu. Rovněž tak romány dokončené nebo přepracované jeho synem Michelem (např. Lodivod dunajský, Honba za meteorem nebo Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy) se podle posledních výzkumů dosti liší od původních Verneových textů. Ke stálým Vernovým spolupracovníkům patřil jeho bratr Paul (1829 - 1897), kapitán dálkové plavby, který měl podíl na všech jeho knihách týkajících se moře a námořnictví. Za pravidelného Verneova spolupracovníka musíme považovat i nakladatele Hetzela, který byl prvním čtenářem jeho děl. Jejich vzájemná korespondence a analýza původních rukopisů, poukazují na to, že Hetzel nejen přispíval mnoha nápady, ale prováděl v rukopisech také změny.
Jules Verne je považován společně s anglickým spisovatelem Herbertem Georgem Wellsem za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury (science-fiction). Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů, např. dálkové lety řiditelným balónem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další).
Jules Verne zemřel 24. března 1905 v Amiensu. Jeho syn Michel se postaral o vydání jeho posledního originálního románu Zatopená Sahara a poté knihou Maják na konci světa zahájil dlouhodobé vydávání dalších svazků Podivuhodných cest. V těchto dílech však Michel prováděl (jak již bylo řečeno) velké změny, takže originální verze byly vydány až koncem 20. století.
V první polovině 20. století někteří Verneovi životopisci uváděli, že Verne je polského původu a jmenuje se ve skutečnosti Oleskiewicz (verne je francouzsky olše). Tuto fámu o sobě patrně rozšířil sám Verne, který historkami na toto téma často bavil společnost.
Pokud jde o česká a slovenská vydání Verneho děl, je dobré vědět, že především některá vydání z dob komunistického Československa byla oproti originálům cenzurována - šlo především o úpravy a vypouštění textů a odkazů s náboženským rozměrem, které katolík Verne ve svých románech běžně používal, jakož i vynechávání latinských citátů a technických údajů.[4]
Ilustrátoři [editovat]
Hlavní ilustrátoři [editovat]
- Édouard Riou (1833 – 1900): v letech 1863 – 1881 ilustroval osm Vernových děl.
- Jules Férat (1819 – 1889): v letech 1871 – 1881 ilustroval šest Vernových románů, tři jeho novely a knihu jeho divadelních her Cesty na divadle.
- Léon Benett (1839 – 1917): v letech 1873 – 1910 ilustroval dvacet osm Vernových děl.
- George Roux (1850 – 1929): v letech 1885 – 1919 ilustroval dvacet Vernových románů, tři jeho novely a podílel se na ilustracích knihy Vernových povídek Včera a zítra.
Ilustrátoři jednotlivých děl [editovat]
- Gédéon Baril (?) ilustroval povídku Deset hodin na lovu.
- Émile-Antoine Bayard (1837 – 1891) ilustroval společně s Alphonsem de Neuvillem román Okolo Měsíce a samostatně povídku Drama ve vzduchu ze sbírky Doktor Ox.
- Alfred Quesnay de Beaurépaire (1830 - ?) ilustroval společně s Julesem Fératem Zemi kožešin.
- Hubert Clerget (1818-1889) ilustroval společně Édouardem Riouem Ilustrovaný zeměpis Francie.
- S. Drée (?) ilustroval historický příběh Vzbouřenci na lodi Bounty.
- Lorenz Frølich (1820 – 1908) ilustroval novelu Doktor Ox ze stejnojmenné povídkové sbírky.
- Adrien Marie (1848 – 1891) ilustroval novelu Zajatci polárního moře ze sbírky Doktor Ox.
- Henri Meyer (1844 – 1899) ilustroval Patnáctiletého kapitána a společně s Léonem Benettem, Édouardem Riouem a Julesem Fératem knihu Vernových divadelních her Cesty na divadle.
- Henri de Montaut (1840 – 1905) ilustroval společně s Ědouardem Riouem Pět neděl v balóně a Dobrodružství kapitána Hatterase a samostatně Ze Země na Měsíc.
- Félicien de Myrbach (1853 - ?) ilustroval společně s Léonem Benettem a Georgem Rouxem knihu povídek Včera a zítra.
- Alphonse de Neuville (1835 – 1885) ilustroval společně Ědouardem Riouem Dvacet tisíc mil pod mořem, s Émilem-Antoinem Bayardem Okolo Měsíce a s Léonem Benettem Cestu kolem světa za osmdesát dní.
- Paul-Dominique Philippoteaux (1845 - 1923) ilustroval román Na kometě (1877) a společně s Léonem Benettem několikadílný geografický a historický spis Historie velkých objevů.
- François Schuiten (1956) ilustroval Paříž ve dvacátém století (vydáno 1994).
- Théophile Schuler (1821 – 1878) ilustroval povídku Mistr Zachariáš ze sbírky Doktor Ox.
- Jacques Tardi (1946) ilustroval román Kněz v roce 1839 (vydáno 1992) a sbírku povídek z pozůstalosti San Carlos (vydáno 1993).
- Georges Tiret-Bognet (1855 – 1930) ilustroval Bezejmennou rodinu.
- Edmond Yon (1836 – 1897) ilustroval povídku Čtyřicátý francouzský výstup na Mont Blanc ze sbírky Doktor Ox.
Literatura [editovat]
- Jaroslav Maria Janatka: Neznámý Jules Verne (jeho skutečný život, osobnost a dílo), Mladá fronta, Praha 1959,
- Ondřej Neff: Podivuhodný svět Julese Verna, Mladá fronta, Praha 1978,
- Herbert R. Lottman: Jules Verne (život a dílo klasika sci-fi), Brána, Praha 1998, ISBN 80-7243-012-2,
- Vadim Horák: Jules Verne v nakladatelství Jos. R. Vilímek, Thyrsus, Praha 2005.
- Ondřej Neff: Jules Verne a jeho svět, Mladá fronta, Praha 2005, 2. vydání
Reference [editovat]
- ↑ http://www.philippebedard.com/Jules_Verne_faq.html
- ↑ http://www.reflex.cz/Clanek19697.html
- ↑ http://kjv.wz.cz/verne.htm
- ↑ Branislav Michalka: Katolík Jules Verne, Te Deum 3/2012, str. 60-62
Související články [editovat]
- Podivuhodné cesty
- Michel Verne
- Edgar Allan Poe
- Karel Zeman
- Seznam ilustrátorů Julese Verna
- Seznam francouzských ilustrátorů Julese Verna
- Seznam českých ilustrátorů Julese Verna
- André Laurie
- Pierre-Jules Hetzel
- Klub Julese Vernea
Externí odkazy [editovat]
- Andreas Fehrmann's Collection- německy.
- Český Klub Julese Vernea.
- 180 let od narození Julesa Verna - video z cyklu České televize Historický magazín
- Le Portail Web Francophone sur Jules Verne - francouzsky.
- Éditions Hetzel - francouzsky.
- Garmt de Vries' Jules Verne Collection - anglicky.
- Jules Verne - francouzsky.
- Jules Verne: An Author Before His Time – anglicky.
- Jules Verne Collection – anglicky.
- Jules Verne Club - chorvatsky.
- La bibliothèque - Jules Verne - francouzsky.
- LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi – česky.
- Les Voyages Extraordinaires - anglicky.
- Les Voyages Extraordinaires - francouzsky.
- Literární analýza – francouzsky.
- Le musée Jules Verne de Nantes ndash; francouzsky.
- Polskie towarzystwo Juliusza Vernea - polsky.
- The Works of Jules Verne – několik knih anglicky, francouzsky a nizozemsky.
- The University of Adelaide – - několik knih anglicky a francouzsky.
- The Dutch Jules Verne Society - anglicky.
- Welcome to Jules Verne - anglicky.
- Ilustrátoři Podivuhodných cest - francouzsky.
- World map of Jules Verne editions - anglicky.
- Jules Verne na Kinoboxu.cz
- (anglicky) Jules Verne mobile ebooks