Tajuplný ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tajuplný ostrov
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevL'île mystérieuse
PřekladatelFrantišek Brábek
IlustrátorJules Férat
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný vědeckofantastický román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1875
Česky vydáno1878
Předchozí a následující dílo
Cesta kolem světa za osmdesát dní Chancellor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajuplný ostrov (1875, L'île mystérieuse) je jeden z nejznámějších románů francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Tvoří závěrečný díl volné trilogie, do které ještě patří Děti kapitána Granta (18671868, Les enfants du capitaine Grant) a Dvacet tisíc mil pod mořem (18691870, Vingt mille lieues sous les mers). S předcházejícím díly je spjat některými postavami a částečně i místem děje. Mezi jednotlivými díly však panuje časový nesoulad (viz níže).

Děj románu[editovat | editovat zdroj]

Mapa Lincolnova ostrova

Za americké občanské války „Severu proti Jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen; uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2 000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov.

Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečníci našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Verne tím oslavuje lidskou solidaritu, sílu kolektivu a přátelství mezi lidmi.

S románem Dvacet tisíc mil pod mořem spojuje knihu Tajuplný ostrov postava umírajícího kapitána Nema, jehož ponorka Nautilus má na ostrově základnu. Tím se z klasické „robinzonády“ stal vědeckofantastický román. Kapitán Nemo nejprve tajně trosečníkům pomáhá a torpédem zlikviduje loď pirátů, nemůže však odvrátit sopečnou katastrofu, jež ostrovu přináší zkázu. Po objevení Nemo trosečníky seznámí se svou minulostí: Je indický kníže Dakkar, který byl duší povstání sipáhijů v roce 1857. Po rozdrcení povstání s dvaceti nejvěrnějšími vybudoval Nautilus a přijal jméno Nemo (latinsky nikdo). Muži postupně umírali. Osamělý Nemo se uchýlil do jednoho z přístavů, jež tajně vybudoval, a šest let v něm pobýval, dokud se nesetkal s Cyrusem Smithem a jeho přáteli. Nakonec požádá trosečníky, aby po jeho smrti Nautilus potopili otevřením kohoutů, které umožňují naplnit ho vodou.

Brzy po potopení Nautilu je ostrov zničen výbuchem sopky. Trosečníci se zachrání na jeho posledním skalisku, které ještě vyčnívá nad vodou, a před smrtí hladem a žízní je zachrání jachta Duncan, připlouvající pro Ayrtona.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Román byl několikrát zfilmován:

Divadelní adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • Románem Tajuplný ostrov se inspirovalo představení pražské Laterny magiky Podivuhodné cesty Julese Verna (2015)[1]

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Knihu Tajuplný ostrov poprvé ilustroval Jules Férat.

Česká vydání v 60. až 80. letech 20. století proslavilo nakladatelství SNDK (Albatros) v grafické úpravě Jiřího Blažka.

Časový nesoulad mezi jednotlivými díly trilogie[editovat | editovat zdroj]

Mezi jednotlivými díly trilogie panuje časový nesoulad. Děti kapitána Granta se odehrávají v letech 18641865. Na konci příběhu, v březnu roku 1865, je Ayrton vysazen na ostrově Tabor. V Tajuplném ostrově se děj příběhu odehrává mezi lety 18651869; Cyrus Smith se svými přáteli nalézá Ayrtona v prosinci roku 1866, přičemž Ayrton prohlašuje, že byl na ostrov vysazen před dvanácti lety, tj. v roce 1854, deset let před datem zmíněným v Dětech kapitána Granta. V Tajuplném ostrově sděluje Cyrus Smith roku 1869 Nemovi, že ho zná z Aronnaxovy knihy, kterou napsal o své podmořské cestě na palubě Nautila, a Nemo tvrdí, že je to již šestnáct let, co Aronnax z ponorky uprchl. Ale Dvacet tisíc mil pod mořem se odehrává v roce 1866 a ne v roce 1853. V Tajuplném ostrově se dále dozvídáme, že kníže Dakkar přijal jméno Nemo po porážce povstání, které se odehrálo v roce 1857, a zemřel údajně po třiceti letech, což by znamenalo rok 1887 a ne 1869.

Jules Verne i jeho vydavatel Pierre-Jules Hetzel si těchto časových paradoxů byli vědomi. Verne je nakonec vyřešil poznámkou v Tajuplném ostrově, že s ohledem na nejrůznější okolnosti nemohl uvést skutečná data.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACHALICKÁ, Jana. Laterna magika uvádí Podivuhodné cesty Julese Verna. Fotografie Martin Šander; Kultura. Lidové noviny [online]. Praha: MAFRA, a.s., 19. únor 2015 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]