Matyáš Sandorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matyáš Sandorf
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
Autor Jules Verne
Původní název Mathias Sandorf
Ilustrátor Léon Benett
Země FrancieFrancie Francie
Jazyk francouzsky
Edice Podivuhodné cesty
Žánry dobrodružný vědeckofantastický román
Vydavatel Pierre-Jules Hetzel
Datum vydání 1885
Česky vydáno 1888
Předešlé dílo Archipel v plamenech
Následující dílo Robur Dobyvatel

Matyáš Sandorf (1885, Mathias Sandorf) je třídílný dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Příběh maďarského revolucionáře Sandorfa, opřený o důkladnou znalost prostředí Uher, zaujímá ve Verneově tvorbě zvláštní místo. Autor se v knize nevyhýbá palčivým otázkám společenského života, přímo se dotýká tehdejších politických událostí a národně osvobozeneckého boje. Hlavní postava knihy připomíná maďarského bojovníka za svobodu Lajose Kossutha. Protirakouské spiknutí maďarských vlastenců z roku 1867 však patří do oblasti politické fantazie. V tomto roce totiž došlo k takzvanému rakousko-uherskému vyrovnání v rámci rakouské monarchie. Vzniklo tak Rakousko-Uhersko, jehož politické uspořádání na příštích padesát let skvěle vyhovovalo maďarské šlechtě, ke které patřil i Matyáš Sandorf, protože jí umožňovalo nerušeně ovládat uherské občany nemaďarské národnosti, zvláště Slováky a příslušníky některých národů z území bývalé Jugoslávie. Protirakouský osten románu se však natolik zalíbil českým vlastencům, že ho již roku 1888 vydali v českém překladu na pokračování v deníku Národní listy.

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Příběh začíná v Terstu líčením přípravy povstání tří maďarských vlastenců. To je prozrazeno, dva jeho vůdcové zahynou, jen Matyáš Sandorf uprchne a tím unikne trestu smrti. Po patnácti letech se opět objevuje jako doktor Antekirt a celé své další životní úsilí věnuje odhalení a potrestání udavačů. Román se odehrává nejen v Terstu, ale také v Dubrovníku, v Kalábrii, v Ceutě, na Korsice, v Tunisu a v dalších místech ve Středomoří, má mnoho dějových linií a jeho obsah připomíná slavný román Hrabě Monte-Christo od Alexandra Dumase staršího, kterému také Verne svoji knihu věnoval. Stejně jako hrabě Monte-Christo i doktor Antekirt disponuje velkým majetkem, který používá jako nástroj své pomsty. Zdrojem jeho bohatství však není nalezený poklad. Antekirt svůj majetek získal postupně od svých pacientů (dary a dědictví), jednak mnohými svými technickými vynálezy. Sám vlastnil například tři rychlé elektrické torpédové čluny, jejichž motory byly napájeny články vlastní Antekirtovy konstrukce. Tím se dobrodružný román změnil částečně také na román vědeckofantastický. Děj knihy je také, jak je již u Verna zvykem, prokládán množstvím přírodovědeckých poznatků a podrobným popisem míst, kde se román odehrává.

V knize je použita transpoziční šifra, kdy se text šifruje pomocí mřížky (horní strana je označena červeně pro snazší orientaci a použití)

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Knihu Matyáš Sandorf ilustroval Léon Benett.

Zdroj příběhů Matyáše Sandorfa[editovat | editovat zdroj]

Předobrazem svérázného cestovatele a dobrodruha Matyáše Sandorfa byl Verneův přítel - arcivévoda z toskánské větve Habsburků Ludvík Salvátor Toskánský.[1][2]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Web www.ludviksalvator.cz
  2. Ludvík Salvátor z brandýského zámku je na Malorce populární jako u nás Karel IV.
  3. Jules Verne: Matyáš Sandorf na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]