1999

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

Demografický vývoj v Česku
1999
Střední stav obyvatel	10 282 784
Narození	89 774
Zemřelí	109 768
Přirozený přírůstek	−20 279
Přírůstek stěhováním	8 774
Celkový přírůstek	−11 523

[editovat] Česko

• přijetí do NATO
• 26. leden – vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz
• 12. květen – Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
• červenec – vládním usnesením č. 741 byla odsouhlasena nová podoba dálniční sítě
• otevřena stanice metra Hloubětín

[editovat] Svět

• 1. ledna Francie, Německo, Finsko, Belgie, Rakousko, Lucembursko, Portugalsko a Irská republika přijaly společnou měnu Euro
• 1. února byl uveden do plného provozu záchranný systém GMDSS
• 12. března Polsko, Maďarsko a Česko vstoupily do NATO
• 24. března NATO spouští Operaci Spojenecká síla s cílem zastavit etnické čistky v srbské provincii Kosovo.
• 3. května – druhé nejsilnější tornádo v historii USA o síle F5 Fujitovy stupnice udeřilo na město Moore ve státě Oklahoma a vyžádalo si 36 obětí a více jak 500 zraněných
• 27. května byl spuštěn projekt SETI@home
• 29. května se stal prezidentem Nigérie Olusegun Obasanjo
• květen – evropští ministři dopravy se dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo
• 10. června armáda Svazové republiky Jugoslávie se stahuje z oblasti Kosova a Metohije. NATO zastavuje bombardování Jugoslávie, které si dosud vyžádalo odhadem na 2500 mrtvých civilistů.
• 12. června- Z rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN (rezoluce číslo 1244) přebírá správu Kosova mise OSN za asistence KFOR.
• 5. srpna vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev vtrhl do sousedního Dagestánu. Tím započala Druhá čečenská válka
• 9. září bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie
• 30. září – v úpravně jaderného paliva v Tokaimuře v Japonsku došlo k jaderné explozi a zamoření okolí. Ozářeno bylo několik desítek lidí, z toho 3 smrtelnými dávkami. Jde o největší jadernou havárii v japonské historii.
• 1. října ruské oddíly překročily rusko-čečenské hranice
• 2. října podepsána Amsterdamská smlouva EU
• na summitu v Helsinkách získalo Turecko status kandidáta na přístup k EU
• Nauru se stalo členem Commonwealthu

[editovat] Vědy a umění

• únor – start Sondy Stardust
• byl natočen film Matrix
• Mark Hucko vytvořil umělý jazyk Slovio
• podle dohody Mezinárodní astronomické unie je Pluto formálně považováno za planetu
• vyšly první články na Root.cz
• Sun Microsystems koupil StarOffice a zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice pod názvem OpenOffice
• Wartburg, Dalt Villa a Historické jádro Ibizy byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

[editovat] Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Gerardus 't Hooft, Martinus J. G. Veltman
• Nobelova cena za chemii – Ahmed H. Zewail
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Günter Blobel
• Nobelova cena za literaturu – Günter Grass
• Nobelova cena míru – Lékaři bez hranic
• Nobelova cena za ekonomii – Robert Mundell

[editovat] Úmrtí

Česko

• 7. ledna – Zdeněk Kroupa, český operní pěvec (* 15. listopadu 1921)
• 21.ledna – Eva Seemannová, česká překladatelka do esperanta (* 1920)
• 23. ledna – Jaroslav Foglar, český spisovatel (* 6. července 1907)
• 7. dubna – Ivan Diviš, básník a esejista (* 18. září 1924)
• 2. června – Václav Benda, český politik a protikomunistický disident (* 8. srpna 1946)
• 22. června – Luboš Fišer, český skladatel (* 30. září 1935)
• 16. srpen – Václav Nývlt, český scenárista a dramaturg (* 28. září 1930)
• 6. října – František Čech, český flétnista a hudební pedagog (* 8. března 1923)
• 18. října – Hana Skoumalová, česká překladatelka (* 23. července 1903)
• 1. listopadu – Josef Rumler, český básník (* 20. července 1922)
• 21. listopadu – Josef Lux, významný český politik (* 1. února 1956)

Svět

• 25. února – Glenn Seaborg, americký jaderný chemik (* 19. dubna 1912)
• 7. března – Stanley Kubrick, kultovní americký režisér, (* 26. července 1928)
• 1. květen – Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník (* 28. leden 1915)
• 9. srpna – Eduard V. Tvarožek, slovenský esperantista (* 13. května 1920)
• 24. srpna – Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický duchovní (* 20. dubna 1913)
• 19. října – Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka (* 18. července 1902)
• 3. prosince – Scatman John, americký zpěvák (* 13. března 1942)
• 12. prosince – Joseph Heller, americký spisovatel (* 1. května 1923)

[editovat] Hlava státu

Evropa:

• Albánie – Rexhep Mejdani
• Belgie – Albert II.
• Bělorusko – Alexander Lukašenko
• Bosna a Hercegovina – Alija Izetbegovič
• Bulharsko – Petar Stojanov
• Česká republika – Václav Havel
• Dánsko – Markéta II.
• Estonsko – Lennart Meri
• Finsko – Martii Ahtisaari
• Francie – Jacques Chirac
• Chorvatsko – Franjo Tuďjman
• Irsko – Mary McAleese
• Island – Ólafur Ragnar Grímsson
• Itálie – Carlo Azeglio Ciampi
• Jugoslávie – Slobodan Milošević
• Lichtenštejnsko – Jan Adam II.
• Litva – Valdas Adamkus
• Lotyšsko – Guntis Uzmanis
• Lucembursko – Jean I.
• Maďarsko – Árpád Göncz
• Makedonie – Kiro Gligorov
• Malta – Ugo Mifsud Bonnici
• Moldavsko – Petru Lucinschi
• Monako – Rainier III.
• Německo – Roman Herzog
• Nizozemsko – Beatrix
• Norsko – Herald V.
• Polsko – Aleksander Kwaśniewski
• Portugalsko – Jorge Sampaio
• Rakousko – Thomas Klestil
• Rumunsko – Émile Constantinescu
• Rusko – Boris Jelcin
• Řecko – Konstantinos Stefanopulos
• Slovensko – Mikuláš Dzurinda
• Slovinsko – Milan Kučan
• Španělsko – Juan Carlos I.
• Švédsko – Carl XVI. Gustaf
• Švýcarsko – Ruth Draifuss
• Ukrajina – Leonid Kučma
• Velká Británie – Alžběta II.
• Vatikán – Jan Pavel II.

Amerika:

• Argentina – Carlos Saúl Menem
• Brazílie – Fernando Henrique Cardoso
• Chile – Eduardo Frei Ruíz-Tagle
• Kolumbie – Andrés Pastrana Arango
• Kuba – Fidel Castro Ruz
• Mexiko – Ernesto Zedillo Ponce de León
• Peru – Alberto Fujimori
• Spojené státy americké – Bill Clinton
• Venezuela – Rafael Caldera

Afrika:

• Alžírsko – Lamín Ziruál
• Egypt – Muhammad Husní Mubárak
• Guinea – Lansana Conté
• Jihoafrická republika – Nelson Mandela
• Demokratická republika Kongo – Laurent-Désiré Kabila
• Maroko – Hasan II.
• Mosambik – Joaquim Alberto Chissano
• Nigérie – Abaul Salam Abu Bakr
• Tunisko – Zin al-Ábidín Ben Alí

Asie:

• Arménie – Robert Kočarjan
• Ázerbájdžán – Gejdar Alijev
• Čína – Ťiang Ce-min
• Gruzie – Eduard Ševardnadze
• Indie – Kočeril Rámán Nárájanan
• Indonésie – Jusuf Habibie
• Irák – Saddám Husajn
• Írán – Saíd Mohammad Chátamí
• Izrael - Ezer Weizman
• Japonsko – Akihito
• Jižní Korea – Kim Taë-džung
• Kazachstán – Nursultan Nazarbajev
• Kypr – Glafkos Kleridis
• Kyrgyzstán – Askar Akajev
• Pákistán – Muhammad Rafík Tatar
• Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
• Tádžikistán – Emomali Rachmanov
• Turecko – Süleyman Demirel
• Turkmenistán – Saparmurad Nijazov
• Uzbekistán – Islom Karimov

Austrálie:

• Austrálie – John W. Howard
• Nový Zéland – Jenny Shipley

[editovat] Zajímavosti

• Do roku 1999 byla situována první povídka ze sbírky Já, robot Issaca Asimova, napsaná v roce 1950.