Moldavsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o současném státu. Možná hledáte: historické území Moldávie.
Moldavská republika
Republica Moldova
Vlajka Moldavska
vlajka
Znak Moldavska
znak
Hymna: Limba noastră
Motto: Limba noastră-i o comoară
(Náš jazyk je poklad)
Geografie

Poloha Moldavska

Hlavní město: Kišiněv
Rozloha: 33 843 km² (135. na světě)
z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dealul Bălănești (430 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Poloha: 47°15′ s. š., 28°31′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 559 500[1] (130. na světě, 1.1. 2012, bez Podněstří)
Hustota zalidnění: 131 ob. / km² (76. na světě)
HDI: 0.660 (střední) (113. na světě, 2012)
Jazyk: moldavština (rumunština)
Národnostní složení: Moldavané, Rumuni, Ukrajinci, Rusové, Gagauzové
Náboženství: pravoslaví
Státní útvar
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Vznik: 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Prezident: Nicolae Timofti[2]
Předseda vlády: Iurie Leancă
Měna: moldavské leu (MDL)
HDP/obyv. (PPP): 4 182 USD (125. na světě, 2012)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 498 MDA MD
MPZ: MD
Telefonní předvolba: +373
Národní TLD: .md
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Moldavsko (rumunsky Republica Moldova, ukrajinsky Молдова, rusky Молдавия i Молдова) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úřední jazyk se dříve nazýval moldavština, kterou však podstatná část obyvatel považovala za dialekt rumunštiny. V prosinci 2013 nejvyšší soud rozhodl, že úředním jazykem země je rumunština. Užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států. Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a mezinárodně neuznávaný stát Podněstří. Moldavsko bývá někdy nazýváno jako Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie. Podněstří, na rozdíl od Moldavska, netvoří historickou součást Moldávie ani předválečného „Velkého Rumunska“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Moldavska.

Moldavská republika je poměrně nový stát, který vznikl až ve 20. století. Navazuje ale na historické království Moldávie, které se rozkládalo na celém území dnešního Moldavska a na části území dnešního Rumunska a Ukrajiny.

Počátky Moldavska a osmanské období[editovat | editovat zdroj]

Moldavský stát se zformoval v polovině 14. století, a to pod vlivem Uher. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldávie dostala do lenní závislosti na polském království. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (14571504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uher, ale především osmanské říše. Proti ní se Štěpán snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce poté uznal lenní závislost své země na osmanské říši. Roku 1829 získala Moldávie od Osmanské říše autonomii.

19. století a 1. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Území dnešního moldavského státu zahrnuje převážnou část Besarábie - historické ruské gubernie mezi Dněstrem, Prutem a Černým mořem, vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k Ruskému impériu v roce 1812, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.

V roce 1856, na základě rozhodnutí kongresu v Paříži, byla jihovýchodní část Besarábie s městy Bolhrad, Izmajl a Cahul připojena k Moldavskému knížectví a v roce 1859 se v důsledku spojení Moldavska a Valašska stala součástí Spojených knížectví Moldávie a Valašska (rumunsky Principatele Unite ale Moldovei și Țării Românești, od roku 1866 Rumunské knížectví); v roce 1878, na základě rozhodnutí kongresu v Berlíně, byla opět přičleněna k Rusku.

27. března 1918 byla Besarábie poprvé ve svých dějinách v celku připojena k Rumunsku, což potvrdila Versailleská mírová smlouva (1919), jejíž rozhodnutí však Sovětský svaz neuznával. V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 žup. Hotin (Chotim), Soroca, Bălți, Orhei, Lăpușna, Tighina, Cahul, Cetatea Albă, Ismail (Izmail), Fălciu, Iași (Jasy), Botoșani a Dorohoi.

Od druhé světové války po současnost[editovat | editovat zdroj]

Moldavské historické území

V roce 1940, na základě dohody uzavřené s Německem v srpnu 1939, SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie (Budžak) připojena k Ukrajinské SSR, centrální část byla sloučena s Moldavskou autonomní SSR (Podněstřím). Ze sloučených oblastí vznikla Moldavská SSR. Poté, co roku 1941 Německo a Rumunsko zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do roku 1944, kdy Rudá armáda vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR.

Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika.

V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Největším problémem současného Moldavska je Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1990 jako Podněsterská moldavská republika vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice. Nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Moldavska.
Moldavský kupón - provizorní měna, nahrazující po odtržení od SSSR Sovětský rubl

I přes malý pokrok v posledních letech je Moldávie nejchudší zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství a pěstování některých subtropických plodin, zejména zeleniny, ovoce, tabáku a také vína. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím. Od roku 2007 je Moldavsko členem Středoevropské zóny volného obchodu.

Podle Indexu lidského rozvoje je Moldavsko zdaleka nejméně rozvinutou evropskou zemí s HDI podobně vysokým jako má Egypt, Mongolsko či Botswana.

Většinu elektrické energie, stejně tak i paliva, musí Moldavsko dovážet. Země je v energetických otázkách zcela závislá na Rusku, které v zemi vlastní důležité elektrické rozvodny.[zdroj?] Obě země spolu mají vleklé spory ohledně cen ropy a zemního plynu. Důsledkem těchto sporů je ruský zákaz prodeje moldavského vína a zemědělských výrobků v Rusku a také zdvojnásobení ceny za dodávky ropy a zemního plynu. Ekonomika země je ovšem na kolísání cen těchto komodit velmi citlivá. Důsledkem je výrazné zpomalení růstu HDP v roce 2006. Přesto země za rok 2007 vykázala pozoruhodný růst ekonomiky o 6 %. Stát si ponechává kontrolu nad velkou částí hospodářství. Ekonomika trpí také poměrně velkou inflací a korupcí.

Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100 USD.[3] Odhadem až 25 % práceschopného obyvatelstva pracuje v zahraničí. Proto je oficiální nezaměstnanost pouhé 2,3 %.

Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR se tak podílí na řešení některých problémů země, především v oblasti životního prostředí, vzdělání a prevence migrace.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa Moldavska
Mapa moldavských okresů
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Moldavska.

Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Kišiněv, Bălți a Tighina), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).

Moldavské okresy

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Mapa složení obyvatelstva(z roku 1989)
Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Moldavska.

Národnostní složení (2004)[editovat | editovat zdroj]

# Národnost Moldavská rep.  % Podněsterská rep.  % Moldavsko celkem  %
1. Moldavané 2 564 849 75,8% 177 156 31,9% 2 742 005 69,6%
2. Ukrajinci 282 406 8,3% 159 940 28,8% 442 346 11,2%
3. Rusové 201 218 5,9% 168 270 30,3% 369 488 9,4%
4. Gagauzové 147 500 4,4% 11 107 2,0% 158 607 4,0%
5. Rumuni 73 276 2,2% chybí údaj -- 73 276 1,9%
6. Bulhaři 65 662 1,9% 11 107 2,0% 76 769 1,9%
7. ostatní 48 421 1,4% 27 767 5,0% 76 188 1,9%
8. celkem 3 383 332 100% 555 347 100% 3 938 679 100%

Nedaleko Cahulu na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, Holubinka (moldavsky Huluboaia).

Města[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam moldavských měst.
Mihai Eminescu, národní básník moldavský i rumunský

Přehled větších měst a jejich vylidňování po rozpadu Sovětského svazu podává tabulka:

# Město Obyvatel 1989 Obyvatel 2004/5
1. Kišiněv 717 853 647 513
2. Tiraspol 181 639 158 069
3. Bălți 157 068 122 778
4. Tighina (Bendery) 129 606 97 027
5. Cahul 60 766 35 481
6. Ungheni 42 624 35 157
7. Soroca 40 489 28 407
8. Orhei 42 225 25 680

Politika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Moldavska.

Moldavsko je unitární, parlamentní republikou. Základním dokumentem státu je ústava z roku 1994. Ústava může být měněna pouze dvoutřetinovou parlamentní většinou, a její změny nemůžou být provedeny během stavu nouze nebo války. Ústavní dodatky týkající se státní suverenity, nezávislostí nebo státní jednoty mohou být prosazeny pouze vůli většiny obyvatel v referendu.

Základním legislativním orgánem země je 101 členný, jednokomorový parlament. Jehož poslanci jsou voleni, každé čtyři roky. V parlamentních volbách z roku 2010 získala většinu 59 křesel Aliance pro Evropskou integraci tvořená Liberálně demokratickou stranou, Liberální stranou a Demokratickou stranou. Jedinou opoziční stranou je Komunistická strana Moldavské republiky, která drží 42 křesel.

Hlavou státu je moldavský prezident, který je volen parlamentem. K zvolení prezidenta je nutná většina tří pětin v parlamentu. Hlavou výkonné moci je premiér země. Moldavská ústava také ustanovuje nezávislý šestičlenný ústavní soud.

Moldavsko-české vztahy[editovat | editovat zdroj]

Moldavsko je zařazeno mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR zde působí především v sektorech ochrany životního prostředí, zásobování vodou a sanitace, státní správy a občanské společnosti, vzdělávání, sociální infrastruktury, zemědělství, lesnictví a rybolovu. Česká nevládní humanitární organizace Člověk v tísni se v oblasti mimo to soustředí zejména na předávání zkušeností představitelům samosprávy a rozvoj občanské společnosti, organizace ADRA se zaměřuje na děti žijící na ulici.[4] Dále jsou na místě realizovány projekty Aid for Trade a moldavským studentům jsou nabízena česká vládní stipendia. Ve školním roce 2012/2013 v ČR studovalo celkem 36 moldavských vládních stipendistů.[5]

Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky. Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. statistica.md
  2. Moldavané se dočkali. Po letech mají prezidenta, lidovky.cz, 16. března 2012
  3. businessinfo.cz
  4. http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/moldavsko
  5. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/programove_zeme/moldavsko/
  6. http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=5355

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]