La Scala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova divadla v nočním osvětlení

Teatro alla Scala, většinou La Scala /la'skala/ v Miláně, Itálie, je jeden ze světově nejproslulejších operních domů. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 3. srpna 1778 pod názvem Nuevo Regio Ducal Teatro alla Scala Salieriho operou L'Europa riconosciuta. Pojmenováno je po šlechtičně Regině della Scala.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně na tomto místě stál kostel Santa Maria della Scala a poté divadlo Regio Ducale, které roku 1776 vyhořelo. Roku 1838 byla provedena rekonstrukce divadla. Roku 1943 byla budova poškozena při náletu. Provoz byl opětovně zahájen 11. května 1946.

Ze zákulisí[editovat | editovat zdroj]

Operní dům La Scala dnes co do uznání soupeří o prvenství s Metropolitní operou v New Yorku. Zatímco MET diktuje výše honorářů (průměrných 300 tis. Kč pro sólistu za večer - výjimky potvrzují pravidlo[1]), La Scala proslula svým kontroverzním a emotivním publikem; říká se, že do La Scaly chodí vdovci po Marii Callas. Své angažmá v La Scale komentuje česká sopranistka Eva Urbanová takto[2]:

...Navíc dodneška fungují klaky. Podplatíte padesát studentů, koupíte jim lístky na bidýlko a přikážete jim, aby bučeli, a oni bučí, mají dokonce předepsáno, v kterém okamžiku mají bučet. Takže v parteru řvou Bravo a nahoře pár lidí dělá bú. Představení šlo nahoru, rostlo, kulminovalo a v tom začali bučet... Bučelo se a nikdo nevěděl proč... Pak nám vedení divadla říkalo: To je dobré, to jste ještě dopadli dobře, tady vypadá každá premiéra takhle - i mnohem hůř. Počkejte na první reprízu, všichni budou křičet Bravo. A taky že ano, bylo to tak...

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Johannes Jansen: Opera, Computer Press, Brno 2004, ISBN 80-251-0282-3
  2. Petr Žantovský, Jiří Kováč: Eva Urbanová - Soprano, Votobia, Praha 1997, ISBN 80-7220-065-8