1946

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

Demografický vývoj v Česku
1946
Střední stav obyvatel	9 523 266
Narození	210 454
Zemřelí	134 568
Přirozený přírůstek	75 886
Přírůstek stěhováním	N/A
Celkový přírůstek	N/A

Československo

• 11. února - 13 amerických vojáků tajně odvezlo tzv. štěchovický archiv z doby nacismu. Po protestech českého ministerstva zahraničí byla část (30 beden) 2. března navrácena.
• 21. února – Obnovena Univerzita Palackého.
• 28. března – Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
• 8. května - přijat neblaze proslulý zákon č. 115/1946 Sb.
• 16. května - zákonem o jednotném odborové hnutí vzniklo Ústředí rady odborů (ÚRO).
• 26. května – Konaly se první poválečné parlamentní volby s tímto výsledkem: KSČ 40,17%, ČSNS 23,36%, Československá strana lidová 20,24%, ČSSD 15,58%. Klement Gottwald se stal předsedou vlády.
• 19. června – Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa.
• 1. prosince – Byl zaveden tzv. zimní čas (trval do 23. února 1947).

• Vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova.

Svět

• 10. ledna – První Valné shromáždění OSN, Londýn.
• 24. února – Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny.
• 4. března – Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska.
• 5. března . projev Winstona Churchilla ve Fultonu. Poprvé použit termín železná opona.
• 9. března – Prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi.
• 15. března – Clement Attlee přislíbil nezávislost Indii.
• 1. dubna – 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných.
• 17. dubna – Sýrie získala nezávislost.
• 18. dubna
  • USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii.
  • Rozpuštěna Společnost národů.
• 29. dubna – Poprvé zasedá Tokijský tribunál.
• květen – vznikl Mezinárodní měnový fond
• 25. května – Jordánsko získalo nezávislost.
• 22. července – Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správa Palestiny, 90 mrtvých.
• 1. října – Ukončen Norimberský proces.
• 11. prosince – Založena UNICEF.
• Začaly vietnamské války.

[editovat] Vědy a umění

• První ročník Mezinárodního filmového festivalu v Českolovensku pořádaný v Mariánských Lázních, od druhého ročníku se pořádá v Karlových Varech.
• První ročník festivalu Pražské jaro.
• Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd.

[editovat] Nobelova cena

• za literaturu: Hermann Hesse (Německo)
• za medicínu: Hermann Joseph Muller – za objev, že mutace mohou být vyvolány rentgenovými paprsky
• za fyziku: Percy Williams Bridgman – za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
• za chemii: James Batcheller Sumner – za objev, že enzymy je možné krystalizovat, John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley – za jejich přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě
• za mír: Emily Greene Balch, John R. Mott (USA)

[editovat] Narození

Česko

• 4. ledna – Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
• 27. ledna – Eva Romanová, česká krasobruslařka
• 18. února – Ivan Odilo Štampach, český teolog
• 21. dubna – Jiřina Šedinová, česká překladatelka
• 5. července – Daniela Hodrová, česká literární teoretička a spisovatelka
• 8. srpna – Václav Benda, český politik a protikomunistický disident († 2. června 1999)
• 20. srpna – Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog
• 26. srpna – Jaromír Kaňok, český kartograf
• 9. září – Jiří Mráz, český jazzový kontrabasista
• 22. září – Mária Mračnová, česká atletka
• 17. října – Jan Kavan, český politik
• 30. října – Milan Horáček, německý politik
• 24. listopadu – Josef Augusta, český hokejista a trenér
• Jan Živný, restaurátor

Svět

• 6. ledna – Syd Barrett, britský hudebník, zakladatel skupiny Pink Floyd († 7. července 2006)
• 20. ledna – David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
• 28. února – Robin Cook, britský exministr zahraničí
• 6. března – David Gilmour, britský kytarista a zpěvák, člen skupiny Pink Floyd
• 4. dubna – Horst Fuchs, německý teleshoppingový prodavač
• 2. května – David Suchet, herec známý s filmů Hercule Poirot
• 10. května – Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
• 23. května – Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
• 6. července – George W. Bush, americký prezident
• 6. července – Sylvester Stallone, americký herec
• 6. srpna – Ro Mu-hjon, bývalý jihokorejský prezident († 23. května 2009)
• 19. srpna – Bill Clinton, americký prezident
• 5. září – Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
• 30. září – Jochen Mass, německý pilot Formule 1
• 27. října – Ivan Reitman, americký režisér, producent a scénárista
• 28. října – Robert Lynn Asprin, americký spisovatel sci-fi a fantasy.
• 18. prosince – Steven Spielberg, americký režisér
• 30. prosince – Patti Smith, americká zpěvačka
• Aleksander Wolszczan, polský astronom

[editovat] Úmrtí

Česko

• 2. února – Eduard Bass, český spisovatel a novinář (* 1. ledna 1888)
• 27. března – Gabriela Preissová, česká spisovatelka (* 23. března 1862)
• 22. května – popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (* 24. ledna 1898)
• 12. června – Karel Toman, český básník (* 25. února 1877)
• 18. října – Ladislav Šaloun, český sochař (* 1. srpna 1870)

Svět

• 24. března – Carl Schuhmann, německý gymnasta, čtyřnásobný olympijský vítěz 1896 (* 12. května 1869)
• 6. června – Gerhart Hauptmann, německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 15. listopadu 1862)
• 13. srpna – Herbert George Wells, anglický spisovatel (* 21. září 1866)
• 14. srpna – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
• 4. září – Leon Rupnik, slovinský generál (* 10. srpna 1880)
• 12. října - Giuseppe Adami, italský libretista a dramatik (* 4. listopadu 1878)
• 15. října – zasebevraždil se Herman Wilhelm Goring, říšský maršál a velitel letectva
• 16. října – popraveni na základě norimberského procesu:
  • Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
  • Wilhelm Keitl – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
  • Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby
  • Hans Frank – guvernér Polska
  • Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
  • Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí
  • Alfred Rosenberg – ministr pro okupování východního území
  • Fritz Sauckel, německý nacista (* 27. října 1894)
  • Julius Streicher – majitel a vydavatel proti židovského listu
  • Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
• Hendrik Adamson, esperantský spisovatel (* 1891)

[editovat] Hlavy států

• Československo - prezident Edvard Beneš
• Vatikán - papež Pius XII.
• Francie - prozatímní hlava státu Charles de Gaulle
• Čína - prezident Čankajšek
• Sovětský svaz
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Michail Ivanovič Kalinin
  • předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
  • (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
• USA - prezident Harry Truman