2010
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 3. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Obsah |
2010 (MMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události [editovat]
| 2010 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
| 2010 | |
| Střední stav obyvatel | 10 517 247 |
|---|---|
| Narození | 117 153 |
| Zemřelí | 106 844 |
| Přirozený přírůstek | 10 309 |
| Přírůstek stěhováním | 15 648 |
| Celkový přírůstek | 25 957 |
Česko [editovat]
- 1. ledna – Prezident Václav Klaus přednesl tradiční novoroční projev, který trval 15 minut.
- 17. únor – Nejvyšší správní soud rozpustil krajně pravicovou Dělnickou stranu.
- 8. dubna – Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze podepsali dohodu Novou dohodu START o jaderném odzbrojení.
- 10. dubna – Do úřadu 36. pražského arcibiskupa byl uveden Dominik Duka, nahradil tak svého předchůdce kardinála Miloslava Vlka.
- 12. dubna – Byla zahájena stavba nového úseku linky A pražského metra z Dejvic do Motola.
- 23. května – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji, když ve finále porazila Rusko 2:1.
- 28.–29 května 2010 – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhrála ČSSD těsně následovaná ODS. Do sněmovny se dále dostaly strany TOP 09, KSČM a Věci veřejné. V důsledku volebních výsledků rezignoval předseda ČSSD Jiří Paroubek následovaný předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou, předsedou Zelených Ondřejem Liškou a Milošem Zemanem předsedou SPOZ.
- 25. června – Konec prvotní soutěže krásy v ČR – MISS České republiky. Soutěž převzala MISS ČSFR 1991 – Michaela Maláčová a spojila jí s konkurenční soutěží Česká Miss.
- 20. září byl otevřen nový 23 km dlouhý úsek Pražského okruhu
- 15.–16 října– konaly se komunální a senátní volby v Česku
- 10. listopad – premiéra muzikálu Mary Poppins v Městském divadle Brno
- 20. listopad – Ukončena výroba automobilu Škoda Octavia první generace. Celkem bylo vyrobeno 1 442 126 kusů.
Svět [editovat]
- 4. ledna – Byla slavnostně otevřena nejvyšší člověkem vybudovaná stavba Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.
- 12. ledna Hlavní město Haiti Port-au-Prince bylo zničeno zemětřesením. Katastrofa si vyžádala 212 tisíc obětí.
- 13. ledna – Josif Vissarionovič Stalin, Lazar Kaganovič, Vjačeslav Molotov a Pavel Postyšev byli shledáni vinnými za zorganizování hladomoru na Ukrajině.
- 23. ledna – Proběhl Hope for Haiti Now benefiční koncert na pomoc obětem Zemětřesení na Haiti.
- 7. února - Super Bowl XLIV. se odehrál na Dolphin Stadium v Miami Gardens, vítězem se stali New Orleans Saints.
- 8. února – vítězem ukrajinských prezidentských voleb se stal Viktor Janukovyč.
- 12.–28. února – XXI. zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru
- 7. března – v Iráku proběhly parlamentní volby i přes násilnosti, které je provázely dosáhla volební účast 62%. Volby vyhrála koalice Národní irácké hnutí vedené Ajádem Alávím.
- 9. března – americký sériový vrah Rodney Alcala byl pravomocně odsouzen k trestu smrti.
- 26. března – Jihokorejská korveta Čchónan (PCC-772) byla potopena v důsledku výbuch severokorejského torpéda. Zahynulo 46 námořníků.
- 29. březen – dagestánské atentátnice provedly sebevražedné útoky v moskevském metru. Útoky si vyžádali celkem 40 mrtvých.
Lech Kaczyński, který při pádu letadla zemřel
- 10. dubna – Havárie Tu-154 u Smolenska, při níž zemřel i polský prezident Lech Kaczyński.
- 14. dubna – Výbuch sopky na Islandu, která se nachází pod ledovcem Eyjafjallajökull, vedl k mnohatýdennímu přerušení letecké dopravy přes celý severozápad Evropy.
- 20. dubna – U pobřeží Louisiany explodovala plovoucí ropná plošina Deepwater Horizon. Následný unik ropy do vod Mexického zálivu, způsobil největší ekologickou katastrofu v historii těžby ropy.
- 25. dubna Parlamentní volby v Maďarsku drtivě vyhrála křesťanskodemokratická strana Fidesz. Dosud vládnoucí Maďarská socialistická strana skončila druhá, srovnatelný počet mandátů získalo radikální Hnutí za lepší Maďarsko. Posledním hnutím, které ve volbách uspělo, je zelená Politika může být jiná.
- 1. května až 31. října – Expo 2010, světová výstava v čínské Šanghaji
- 3. května Evropská unie a Mezinárodní měnový fond přislíbily zadluženému Řecku historicky rekordní finanční pomoc ve výši 120 miliard eur na období 3 let výměnou za další hluboká úsporná opatření. Prosazovaná opatření vyvolaly protesty a stávky odborářů, ale i násilná střetnutí radikálů s policii.
- 7. května – Všeobecné volby ve Spojeném království vyhráli konzervativci Davida Camerona. Následovaní dosud vládnoucí Labouristickou stranou. Vládu složila koalice konzervativců a liberálů pod vedením Davida Camerona.
- 15. květen Vydatné srážky nad Slovenskem a Českou republikou způsobily povodeň, která krom zmíněních zemí zasáhla také Polsko a Maďarsko.
- 31. května – Nečekaně rezignoval německý prezident Horst Köhler.
- 19. června – Švédská korunní princezna Viktorie se provdala za svého přítele Daniela Westlinga.
- 24. června – Australská politička Julia Gillardová nahradila ve vedení vládní Australské strany práce jejího dosavadního lídra Kevina Rudda a jako první žena v historii Austrálie se stala premiérkou.
- 22. červenec – Mezinárodní soudní dvůr v Haagu posvětil osamostatnění Kosova
- 19. srpna Poslední bojová brigáda americké armády se stáhla z Iráku. Skončila tak americká účast ve válce v Iráku.
- 29. října – 70 ruských agentů s podporou bojových vrtulníků zasáhlo v afghánském okrese Ačin a zničilo zde čtyři drogové laboratoře a zásoby heroinu a morfia za čtvrt miliardy dolarů. Jde o první ruský zásah v Afghánistánu od roku 1989.
- 27. prosince propukl v Německu dioxinový skandál, když se do systému RASFF dostaly informace o krmivech kontaminovaných rakovinotvornými dioxiny.
- byla dokončena výstavba mrakodrapu The Austonian
Uskutečněné události [editovat]
Věda a technika [editovat]
- V lednu a únoru bylo oznámeno historicky první rozluštění barev opeření dinosaurů rodu Sinosauropteryx (stáří 125 milionů let) a Anchiornis (stáří 155 milionů let).
Kultura [editovat]
- V roce 2010 se konala hinduistická pouť Kumbhaméla v indickém Haridváru.
Sport [editovat]
- 4.–11. prosince – Mistrovství světa ve florbale ve Finsku
Úmrtí [editovat]
Česko [editovat]
- 6. ledna – Ivan Medek, český novinář, muzikolog a muzikant (* 13. července 1925)
- 7. ledna – Jan Halas, český novinář, literát a rozhlasový redaktor (* 8. května 1945)
- 9. ledna – Aleš Svoboda, český anglista a lingvista, vysokoškolský pedagog (* 2. dubna 1941)
- 12. ledna – Miloslav Bělonožník, československý skokan na lyžích (* 11. července 1918)
- 22. ledna – Bohumil Pastorek, český herec a rozhlasový dramatik (* 25. října 1928)
- 3. února – Václav Břicháček, český psycholog a skaut (* 14. června 1930)
- 5. února – Josef Veselý, český katolický kněz, básník, novinář, spisovatel a politický vězeň komunistického režimu (* 28. července 1929)
- 10. února – Václav Knoll, český astronom (* 11. května 1964)
- 22. února – Zdena Frýbová, česká spisovatelka a novinářka (* 30. srpna 1934)
- 27. února – Anna Fárová, česko-francouzská historička umění (* 1. června 1928)
- 1. března
- Jarmila Turnovská, česká scenáristka a dramaturgyně (* 11. srpna 1930)
- Jindřich Valouch, český politik a poslanec (* 31. října 1947)
- 9. března – Zdeněk Malý, bývalý československý volejbalista (* 7. července 1926)
- 18. března – Jiří Václavek, český politik a bývalý poslanec (* 23. březen 1942)
- 25. března – Robert Kopecký, český politik, poslanec a starosta (* 18. dubna 1952)
- 27. března – Jindřich Bernhard Thebes, opat cisterciáckého kláštera v Oseku (* 4. listopadu 1928)
- 3. dubna – Josef Koníček, český choreograf (* 2. října 1931)
- 12. dubna – Běla Kolářová, česká fotografka (* 24. března 1923)
- 13. dubna – Helena Rašková, česká lékařka-farmakoložka (* 2. ledna 1913)
- 16. dubna – Tomáš Špidlík, český římskokatolický kněz a kardinál (* 17. prosince 1919)
- 17. dubna – Jaroslav Matějka, český spisovatel (* 9. září 1927)
- 21. dubna – Ladislav Verecký, český novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel (* 25. června 1955)
- 23. dubna – Jan Balabán, český spisovatel, publicista a překladatel (* 29. ledna 1961)
- 29. dubna – Oldřich Rafaj, český literární historik, kritik, básník a překladatel (* 25. dubna 1934)
- 2. května – Bohumil Němeček, český boxer (* 2. ledna 1938)
- 9. května – Otakar Motejl, bývalý ministr spravedlnosti, veřejný ochránce práv (* 10. září 1932)
- 22. května – Josef Koukl, římskokatolický biskup, 18. biskup litoměřický (* 8. listopadu 1926)
- 24. května – Petr Muk, český zpěvák (* 4. února 1965)
- 1. června
- Vladimír Šnajdr, český automobilový závodník
- Vladimír Bystrov, český publicista, kritik a překladatel (* 7. srpna 1935)
- 3. června – Ota Rambousek, americký spisovatel českého původu, účastník 3. odboje (* 1923)
- 6. června
- Ladislav Smoljak, český režisér, scenárista, dramatik a herec (* 9. prosince 1931)
- Vladimír Nálevka, český historik (* 21. února 1941)
- 12. června – Karel Láznička, československý volejbalista a trenér (* 12. června 1928)
- 14. června – Jaroslav Škarvada, titulární biskup litomyšlský a pomocný biskup pražský (* 14. září 1924)
- 18. června – Vladimír Justl, český literární kritik, historik, editor a divadelní teoretik (* 27. října 1928)
- 20. června – Vladimír Dlouhý, český herec (* 10. června 1958)
- 24. června – Ludmila Dušková, česká překladatelka a redaktorka (* 16. května 1932)
- 1. července – Václav Babka, český herec (* 11. srpna 1927)
- 17. července – Stanislav Procházka, český voják a generál (* 13. dubna 1922)
- 22. července – Milan Paumer, příslušník československého protikomunistického odboje (* 7. dubna 1931)
- 10. srpna – Radomír Šimůnek, český cyklokrosař (* 8. dubna 1962)
- 11. srpna
- Věra Janoušková, česká sochařka (* 25. června 1922)
- Viktorie Švihlíková, česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka (* 20. května 1915)
- 16. srpna – Peter Toperczer, český vysokoškolský pedagog a klavírista slovenského původu, bývalý rektor pražské AMU (* 24. července 1944)
- 17. srpna – Ludvík Kundera, český spisovatel (* 22. března 1920)
- 23. srpna – Jiří Niederle, český fyzik (* 3. května 1939)
- 24. srpna – Antonín Baudyš, český politik, vysokoškolský pedagog a astrolog, bývalý ministr obrany (* 9. září 1946)
- 4. září – Rudolf Pellar, český herec, překladatel, zpěvák a moderátor (* 28. února 1923)
- 15. září – Hugo Demartini, český sochař (* 11. července 1931)
- 16. září – Martin Štěpánek, český herec a politik (* 11. ledna 1947)
- 19. září – Jiřina Pokorná, česká varhanice (* 11. října 1938)
- 4. října – Anna Skýbová, historička
- 13. října – Jiří Křižan, český scenárista a politický aktivista (* 26. října 1941)
- 15. října – Jana Lahodová, československá pozemní hokejistka (* 4. června 1957)
- říjen – Anna Janatková, holčička pohřešovaná následujících pět měsíců (* 26. srpna 2001)
- 1. listopadu – Miloš Hynšt, český divadelní režisér (* 19. prosince 1921)
- 4. listopadu – Viola Fischerová, česká básnířka a překladatelka (* 18. října 1935)
- 6. listopadu – Otakar Slavík, český malíř (* 18. prosince 1931)
- 13. listopadu – Miroslav Plzák, český lékař-matrimoniolog, sexuolog a psychiatr (* 25. srpna 1925)
- 24. listopadu – Jan Wiener, československý válečný letec RAF a politický vězeň (* 26. května 1920)
- 8. prosince – Jiří Strejc, český hudební skladatel a varhaník (* 17. dubna 1932)
- 9. prosince – Josef Hercz, český lékař a československý voják z doby 2. světové války (* 11. srpna 1917)
- 11. prosince – Vladislav Zadrobílek, český spisovatel a malíř (* 14. listopadu 1932)
- 20. prosince – Alena Ambrová, česká herečka (* 24. prosince 1955)
- 24. prosince – Eva Slámová, česká redaktorka, překladatelka a režisérka (* 22. září 1959)
- 27. prosince – Viktor Maurer, český herec (* 6. dubna 1932)
- 30. prosince – Miloš Frýba, český televizní hlasatel (* 18. března 1945)
Svět [editovat]
- 1. ledna – Lhasa de Sela, kanadsko-americká zpěvačka (* 27. září 1972)
- 11. ledna – Éric Rohmer, francouzský filmový kritik, scenárista a režisér (* 4. dubna 1920)
- 12. ledna
- Zilda Arns, brazilská katolická charitativní pracovnice a dětská lékařka (* 25. října 1934)
- Joseph Serge Miot, arcibiskup haitské arcidiecéze Port-au-Prince (* 23. listopadu 1946)
- 19. ledna – Avraham Suckever, židovský básník (* 15. července 1913)
- 22. ledna – Jean Simmonsová, britská herečka (* 31. ledna 1929)
- 25. ledna – Alí Hasan al-Madžíd zvaný „Chemický Alí“, bývalý irácký ministr obrany, ministr vnitra, vojenský velitel a šéf irácké zpravodajské služby (* 30. listopadu 1941)
- 27. ledna
- Jerome David Salinger, americký spisovatel (* 1. ledna 1919)
- Howard Zinn, americký historik (* 24. srpna 1922)
- 3. února
- Regina Habsbursko-Lotrinská, manželka Oty Habsburského (* 6. ledna 1925)
- John McCallum, australský herec, scénárista a producent (* 14. března 1918)
- 7. února – William Tenn, americký spisovatel sci-fi (* 9. května 1920)
- 12. února – Nodar Kumaritašvili, gruzínský sáňkař (* 25. listopadu 1988)
- 14. února – Dick Francis, britský žokej, novinář a spisovatel detektivních románů (* 31. října 1920)
- 17. února
- Hans Henning Ørberg, dánský didaktik a pedagog (* 1920)
- Svetloslav Veigl, slovenský katolický kněz, řeholník a básník (* 24. prosince 1915)
- 20. února – Alexander Haig, americký generál a bývalý ministr zahraničí USA (* 2. prosince 1924)
- 4. března – Vladislav Ardzinba, abchazský politik a bývalý prezident mezinárodně neuznané Abchazské republiky (*14. května 1945)
- 12. března – Miguel Delibes, španělský spisovatel (* 17. října 1920)
- 20. března
- 27. března – Vasilij Smyslov, bývalý sovětský šachista (* 24. března 1921)
- 28. března – Herb Ellis, americký jazzový kytarista (* 4. září 1921)
- 3. dubna – Eugène Terre'Blanche, jihoafrický politik a aktivista (* 31. ledna 1941)
- 5. dubna – Vitalij Sevasťjanov, sovětský konstruktér a kosmonaut (* 8. července 1935)
- 10. dubna – Lech Kaczyński, polský prezident (* 18. června 1949) a další významné osobnosti, viz Havárie Tu-154 u Smolenska
- 21. dubna – Juan Antonio Samaranch, sportovní funkcionář, bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 17. července 1920)
- 16. května – Ronnie James Dio, americký metalový zpěvák (* 10. července 1942)
- 17. května – Bobbejaan Schoepen, belgický písničkář, herec a režisér (* 16. května 1925)
- 24. května – Paul Gray, americký hudebník, jeden ze zakladatelů skupiny Slipknot (* 8. dubna 1972)
- 29. května – Dennis Hopper, americký fotograf, malíř, sochař, herec a režisér (* 17. května 1936)
- 1. června – Andrej Andrejevič Vozněsenskij, ruský básník (* 12. května 1933)
- 11. června – Janko Smole, slovinský bankéř, finančník a politik (* 2. června 1921)
- 14. června – Leonid Děnisovič Kizim, sovětský letec a kosmonaut (* 5. srpna 1941)
- 18. června
- José Saramago, portugalský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 16. listopadu 1922)
- Marcel Bigeard, francouzský generál (* 14. února 1916)
- 26. června – Algirdas Mykolas Brazauskas, litevský politik, prezident a premiér (* 22. září 1932)
- 2. července – Carl Adam Petri, německý matematik a počítačový vědec (* 12. července 1926)
- 4. července – Jehuda Lahav, izraelský spisovatel a novinář slovenského původu (* 1930)
- 12. července – Harvey Pekar, komiksový autor a kritik (* 8. října 1939)
- 21. července – Luis Alberto Corvalán, chilský levicový politik, bývalý generální tajemník ÚV KS Chile (* 14. září 1916)
- 24. července – Alex Higgins, irský hráč snookeru, mistr světa (* 18. března 1949)
- 29. července – Robert C. Tucker, americký diplomat, historik a politolog (* 29. května 1918)
- 7. srpna – Bruno Cremer, francouzský herec, představitel komisaře Maigreta (* 6. října 1929)
- 8. srpna – Patricia Nealová, americká herečka (* 20. ledna 1926)
- 18. srpna – Harold Connolly, americký atlet-kladivář, olympijský vítěz (* 1. srpna 1931)
- 30. srpna – Alain Corneau, francouzský scenárista a režisér (* 7. srpna 1943)
- 3. září – Mike Edwards, anglický zpěvák (* 31. květen 1948)
- 5. září – Šója Tomizawa, japonský motocyklový závodník
- 9. září – Bent Larsen, dánský šachista (* 4. března 1935)
- 12. září – Claude Chabrol, francouzský režisér a scenárista (* 24. června 1930)
- 16. září – Mario Rodríguez Cobos, argentinský spisovatel (* 6. ledna 1938)
- 24. září
- Jure Robič, slovinský sportovec-cyklista (* 10. dubna 1965)
- Gennadij Ivanovič Janajev, sovětský politik (* 26. srpna 1937)
- 28. září – Arthur Penn, americký filmový režisér (* 27. září 1922)
- 29. září
- Tony Curtis, americký herec (* 3. června 1925)
- Georges Charpak, francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny (* 1. srpna 1924)
- 1. října – Gerard Labuda, polský medievista, pedagog a publicista (* 28. prosince 1916)
- 10. října – Solomon Burke, americký zpěvák, textař (* 21. března 1940)
- 27. října – Néstor Kirchner, argentinský politik a prezident (* 25. února 1950)
- 3. listopadu – Viktor Černomyrdin, ruský politik (* 9. dubna 1938)
- 5. listopadu – Hajo Herrmann, německý válečný veterán, plukovník Luftwaffe (* 1. srpna 1913)
- 8. listopadu – Ernest Valko, slovenský právník, politik a jediný předseda československého federálního Ústavního soudu (* 10. srpna 1953)
- 12. listopadu – Henryk Górecki, polský hudební skladatel (* 6. prosince 1933)
- 19. listopadu – Pat Burns, kanadský hokejový trenér (* 4. dubna 1952)
- 28. listopadu – Leslie Nielsen, kanadskoamerický herec (* 11. února 1926)
- 30. listopadu – Peter Hofmann, německý operní pěvec (* 22. srpna 1944)
- 1. prosince – Adriaan Blaauw, nizozemský astronom (* 12. dubna 1914)
- 15. prosince – Blake Edwards, americký filmový režisér a producent (* 26. července 1922)
- 17. prosince – Captain Beefheart, americký zpěvák (* 15. ledna 1941)
- 30. prosince – Bobby Farrell, nizozemský zpěvák a tanečník, člen skupiny Boney M. (* 6. října 1949)
Hlavy států [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2010.
(V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států.)
- Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (2002-2011)
- Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao (od 2003)
- Česko – prezident Václav Klaus (od 2003)
- Francie – prezident Nicolas Sarkozy (od 2007)
- Indie – prezidentka Pratibha Pátilová (od 2007)
- Itálie – prezident Giorgio Napolitano (od 2006)
- Japonsko – císař Akihito (od 1989)
- Kanada – generální guvernérka Michaëlle Jean (2005-2010), David Johnston (od 2010)
- Maďarsko – prezident László Sólyom (2005-2010), Pál Schmitt (od 2010)
- Německo
- prezident Horst Köhler (2004–2010)
- zastupující prezident Jens Böhrnsen (31. května 2010 – 2. července 2010)
- úřadující prezident Christian Wulff (od 2. července 2010)
- prezident Lech Kaczyński (2005 – 10. dubna 2010)
- úřadující prezident Bronisław Komorowski (od 10. dubna 2010 – 8. července 2010)
- úřadující prezident Bogdan Borusewicz (8. července 2010)
- úřadující prezident Grzegorz Schetyna (8. července 2010 – 6. srpna 2010)
- prezident Bronisław Komorowski (od 6. srpna 2010)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (od 2004)
- Rusko – prezident Dmitrij Medveděv (od 2008)
- Slovensko – prezident Ivan Gašparovič (od 2004)
- Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
- Spojené státy americké – prezident Barack Obama (od 2009)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI. (od 2005)