Viktorie Švihlíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viktorie Švihlíková

Viktorie Švihlíková (20. května 1915, Umaň, nyní Ukrajina11. srpna 2010, Vídeň) byla významná česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jejím prvním učitelem byl její otec, učitel klavíru v Charkově. Studovala v Praze u profesora Viléma Kurze, Paříži u Isidora Philippa a v Berlíně u profesora Carla Adolfa Martienssena. V komorní hře byl jejím učitelem Václav Talich. Od 40. let patřila k nejvýraznějším českým interpretům nastupující generace. Na koncertních pódiích v Československu i v zahraničí vystupovala především jako sólistka, proslula virtuózní technikou a širokým repertoárem, obsahujícím nejzávažnější díla klavírní literatury. Své kompozice jí připsala řada soudobých autorů, např. Ilja Hurník a Ivan Jirko, jejichž díla jako první zařazovala do svých recitálů a propagovala v zahraničí.

Viktorie Švihlíková na hodině u profesora Viléma Kurze

Přitahovala ji ale i oblast komorní hudby. Na počátku padesátých let založila společně se svým manželem, flétnistou Milanem Munclingerem komorní soubor Ars rediviva, který sehrál významnou roli při znovuobjevování barokní hudby. Z podnětu Milana Munclingera se poté věnovala zejména cembalové hře a otázkám stylově poučené interpretace. Jako sólistka souboru Ars rediviva se podílela na československých premiérách řady závažných skladeb předklasické hudby a také na prvních československých nahrávkách těchto děl (J. S. Bach, J. P. Rameau, F. Couperin, G. P. Telemann, A. Vivaldi, J. D. Zelenka, J. A. Benda, František Benda, F. X. Richter a další).

Proslula novou metodou klavírní hry, kterou vyučovala na vysoké hudební škole v Malmö, ve Vídni, Praze a dalších evropských hudebních centrech. Stala se spoluzakladatelkou hudební soutěže Prague Junior Note.

Koncertovala v mnoha zemích Evropy (např. Německo, Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Francie, Itálie) a je laureátkou prestižních mezinárodních soutěží. Spolupracovala se světově proslulými interprety, např. Bronislawem Hubermanem, Jean-Pierre Rampalem a mnoha dalšími.

Za svou pedagogickou a interpretační činnost byla mnohokrát vyznamenána (Grand Prix du Disque). V roce 2001 jí byla udělena cena Jana Masaryka Gratias agit.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dr.Zdeňka Böhmová-Zahradníčková: Vilém Kurz (SNKL Praha 1954)
  • Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963)
  • Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (SHV Praha 1964)
  • Larousse de la musique (Larousse 1982/2)
  • Lexikon der Interpreten klassischer Musik (Alain Paris, Laffont/Bärenreiter 1992)
  • Baker’s Biographical Dictionary of 20th Century Classical Musicians (1997)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]