František Benda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Františka Bendu, ministra životního prostředí v letech 1992–1996.
František Benda
František Benda na dobové rytině
František Benda na dobové rytině
Narození 22. listopadu 1709
Benátky nad Jizerou
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 7. března 1786 (ve věku 76 let)
Postupim
PruskoPrusko Prusko
Příbuzenstvo
bratr Jiří Antonín Benda

František Benda (22. listopadu 1709, Benátky nad Jizerou[1]7. března 1786, Postupim) byl český skladatel a houslový virtuóz období raného klasicismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

František Benda (starší bratr skladatele Jiřího Antonína Bendy) pocházel z tkalcovské a muzikantské rodiny. Jeho otec Jan Jiří Benda byl tkadlec a venkovský muzikant. František hudební vzdělání získal v Praze u jezuitů a Drážďanech. Působil postupně v šlechtických kapelách ve Vídni, Varšavě a Berlíně. V roce 1733 se stal členem kapely pruského krále Friedricha II.. František se v kapele vypracoval, roku 1740 se stal primistou a v roce 1771 koncertním mistrem pruské dvorské kapely. Král Friedrich se na jeho prosbu postaral o přesídlení celé rodiny trpící náboženským útlakem (rodiče i sourozenci) do Postupimi.[2].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako houslista se Benda vyznačoval brilantní virtuozitou a neobyčejně zpěvným tónem, celkovou hudebností a vnímavostí. Jako autor uplatňoval živé prvky české světské melodiky a rytmiky, čímž se odpoutal od svých hlavních vzorů Vivaldiho a Tartiniho. Rozvíjí melodičnost a zpěvnost, hlavně v adagiových větách, a v houslových skladbách dochází až k náznakům sonátové formy. Vedle Stamice se jediný dopracoval osobitého slohu v houslové hře, nezávislého na italské tradici; v kompozičním stylu je považován za předchůdce klasicismu, patřil však spíše ke konzervativnímu skladatelskému proudu, který se nikdy plně neodpoutal od barokního stylu. Složil 15 houslových koncertů a více než sto dalších skladeb pro sólové housle (sonáty, triové sonáty, capriccia). V symfoniích dodržuje tehdy oblíbený třívětý typ barokní sinfonie neapolské.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Josef Masopust, s. 222-223.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 365–366.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu