Drážďany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drážďany
Dresden
Staré město
Staré město
Drážďany – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 112 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Zemský okres: samosprávné město
administrativní dělení: 10 městských částí (Stadtteile), 9 místních částí (Ortschaften)
Drážďany
Red pog.png
Drážďany
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 328,31 km²
počet obyvatel: 525 105 (31.12.2012)
hustota zalidnění: 1 599 obyv. / km²
etnické složení: Němci (95%)
náboženské složení: 80% bez vyznání, 20% protestanti (75 000) a katolíci (20 000)
správa
starosta: Helma Orosz (CDU)
oficiální web: http://www.dresden.de
telefonní předvolba: 0351, 035201 (Langebrück)
PSČ: 01067–01328
O osadě obce Častrov v okrese Pelhřimov pojednává článek Drážďany (Častrov).

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město (Landeshauptstadt) Svobodného státu Sasko (Freistaat Sachsen). Nalézá se zde sídlo zemské vlády (Landesregierung), zemského sněmu (Landtag), jakož i další zemské úřady. Město má více než 525 000 obyvatel, disponuje postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany (Regierungsbezirk Dresden). Město tvoří jádro stejnojmenné metropolitní oblasti, v níž žije na 750 000 obyvatel a jež je hospodářsky nejsilnějším regionem na území východního Německa.

Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Velká zahrada (Großer Garten) - největší park ve městě

Drážďany leží na řece Labe (Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor, Lužickými horami a Labskými pískovci. Nejbližší velká města jsou Chemnitz (80 km jihozápadně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (200 km severně). Vratislav se nalézá 230 km na východě. Praha je vzdálena od Drážďan 150 km. V sousedství města se nalézá zemský okres Budyšín, zemský okres Saské Švýcarsko - Východní Krušnohoří a zemský okres Míšeň.

63% plochy města tvoří zeleň. Lesní plocha tvoří celkem 7 341 ha. Největší zalesněnou plochou je Drážďanský les (Dresdner Heide) s plochou 5 876 ha. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg (383 m n.m.).

Díky své přírodní poloze a svému baroknímu půvabu s mediteránním nádechem je město nazýváno polabskou Florencií. Průměrná roční teplota v centru města je 9,9 °C, což řadí Drážďany k nejteplejším městům Německa. Na okraji města bývá zpravidla o 1-2 °C chladněji.

Nejchudším měsícem na srážky je únor. Nejvíce se srážky vyskytují v červenci. Doposud nejvyšší hodnoty srážek byly naměřeny 12. srpna roku 2002 - 158 mm. Nad střední Evropou se tehdy vyskytovala tlaková níže, která způsobila v Německu a České republice rozsáhlé záplavy.

Vodní plocha zaujímá celkem 676 ha. Labe protéká Drážďany širokými loukami, které byly do roku 2009 památkou světového kulturního dědictví UNESCO (Labské údolí v Drážďanech). Kvůli stavbě nového moderního mostu přes řeku bylo údolí ze seznamu UNESCO vyškrtnuto.

Členění města a jeho správa[editovat | editovat zdroj]

Členění Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků - střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do 10 městských částí (Stadtteile). V letech 1997-1999 se stalo částí města 9 místních částí (Ortschaften).

70 zastupitelů města je voleno každých 5 let. Jelikož je při volbách v Německu možná kumulace hlasů, může každý zastupitel dostat až 3 hlasy. Hlavním orgánem města je městské zastupitelstvo (Stadtrat). Členové zastupitelstva jsou dle politické příslušnosti rozděleni do šesti frakcí a vykonávají svou činnost v 11 usnášeníschopných výborech a 1 výboru poradním. Správu města vede starosta (Oberbürgermeister), který je volen přímo občany na dobu 7 let a kterému je k dispozici 7 přísedících (Beigeordnete), činných v různých oblastech správy města.

Každá městská část (Stadtteil) má podle § 71 Saského obecního pořádku vlastní místní úřad (Ortsamt) a radu (Ortsbeirat). Představitelem městské části je vedoucí místního úřadu (Ortsamtleiter).

Komunální volby 2014[editovat | editovat zdroj]

Vítězem komunálních voleb se stala Křestaňsko-demokratická unie (CDU) s 27,6% hlasů, kterou následovaly Levice (Die Linke) s 20,9%, Zelení (Die Grünen) s 15,7%, sociální demokracie (SPD) s 12,8%, Alternativa pro Německo (AfD) se 7%, liberálové (FDP) s 5%, Nezávislí občané Drážďan (FBD) s 3,8%, Piráti (Piraten) s 3,3% a pravicově extremistická Národně demokratická strana Německa (NPD) s 2,8%. NPD není v městském zastupitelstvu členem žádné frakce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Doklady prvního osídlení na území města pocházejí již z 5. století před Kristem. Z důvodu vysokého zalesnění dané oblasti k rozsáhlejšímu osidlování až do raného středověku nicméně nedošlo.

Na východ od Labe se nacházeli původně Slované, kteří byli postupnou expanzí germanizováni. První písemná zmínka o Drážďanech pochází z roku 1206. Jedná se o listinu dokumentující soudní proces, ve které se vyskytuje výraz "Dresdene", jenž je patrně odvozen od slovanského označení „Drežďany“ (lidé původem z lesů a bažin), kterým byli označování původní obyvatelé teritoria. K roku 1216 jsou Drážďany poprvé zmíněny jako město. Listina udělující Drážďanům městské právo nebyla ale dodnes nalezena.

Drážďany byly až do 15. století téměř bezvýznamným městem. Situace se ovšem změnila po roce 1485, kdy se město stalo rezidencí saských vévodů (Wettinové). Později jeho význam ještě vzrostl, protože bylo Sasko prohlášeno královstvím. Přechodem k reformaci na počátku 16. století se Drážďany kromě toho staly hlavním městem nejdůležitější protestantské země uvnitř tehdejší Svaté říše římské národa německého.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Pohled na historické centrum města na malbě Bellotta z poloviny 18. století

Za třicetileté války v první polovině 17. století nebylo město nijak poškozeno či postiženo masovým rabováním. O to víc trpělo obyvatelstvo hladem a epidemií moru. Historie po třicetileté válce byla plná různých obratů - Sasko, tedy i jeho hlavní město, bylo vtaženo do většiny válečných konfliktů ve střední Evropě, které měly na daný region samozřejmě negativní dopady, na druhou stranu vznikla v té době řada skvostných staveb, které existují dodnes (např. Zwinger).

Roku 1685 město kompletně vyhořelo. Opětovná výstavba města ve stylu baroka byla ukončena až roku 1732, kdy už byla saská metropole často označována za "Nové královské město." Za vlády Friedricha Augusta I. se pak staly Drážďany důležitou kulturní metropolí, jíž zůstaly do současnosti.

Za války o dědictví rakouské bylo město poprvé obsazeno Pruskem (1745). Za sedmileté války bylo město Prusy jednou krátce obsazeno (1756) a obléháno (1760), přičemž došlo k ostřelování centra.

Za válek proti Napoleonovi bojovalo Sasko na straně Francie. Rezidenční město bylo proto Francouzi obsazeno a lépe opevněno. V okolí města se odehrálo i několik bitev. Nejdůležitější byla bitva u Drážďan roku 1813, jež byla jednou z posledních bitev, které Napoleon vyhrál. Tato bitva předcházela rozhodující bitvě u Lipska téhož roku, v níž utrpěl Napoleon zdrcující porážku.

V Drážďanech byl po válkách s Napoleonem do 1. světové války poměrně klid, až na nepokoje v revolučních letech 1848-1849, při kterých musel saský král Friedrich August II. město opustit, aby jej posléze za pomoci vojenských jednotek konzervativního Pruska znovu ovládl.

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled z věže radnice na centrum města po bombardování 14. února 1945
Pohled na Pražskou ulici (Prager Straße) roku 1949

Po Listopadové revoluci roku 1918 a s ní spojenou likvidací monarchie v Německu se staly Drážďany hlavním městem Svobodného státu Sasko (likvidací monarchie v Sasku bylo Sasko od monarchů "osvobozeno", odtud název Svobodný stát). Roku 1919 zde byla založena skupina Drážďanská secese, jejímž nejznámějším členem byl Otto Dix.

Za diktatury Adolfa Hitlera trpěli ve městě především Židé. 5 000 členů místní židovské obce bylo postupně vyhnáno a ti co zbyli, byli později transportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po válce žilo ve městě jen 41 Židů.

Drážďany fungovaly po několik staletí také jako vojenské centrum. Do roku 1945 město sloužilo k sestavování vojenských jednotek - Albertstadt severně od historického centra bylo zřízeno jako samostatné vojenské město a za nacistické vlády bylo stavebními úpravami nadále vylepšováno.

Co se 2. světové války týče, je město nejvíce spojováno s masivními nálety ve dnech 13.-15. února 1945, kvůli nimž bylo město ze 60% zničeno (centrum zcela, okrajové čtvrti méně). Zhruba 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východu, kteří prchali před Rudou armádou, a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

Po válce byly ruiny historických budov postupně rozebrány či vyhozeny do vzduchu. S následnou výstavbou centra se započalo hned ve 40. letech. Většina významných historických budov byla znovu dokončena ale až v 60. letech, např. Zwinger (1963). Některé stavby byly po průtazích znovu postaveny dokonce až v 80. letech, např. Semperoper (1985). Ruina Kostela Panny Marie (Frauenkirche) byla na svém místě ponechána a měla sloužit jako pomník proti válce. Většina uměleckých děl se vrátila do Drážďan v 2. polovině 50. let, díky čemuž mohlo být opět otevřeno několik muzeí dnešních státních uměleckých sbírek.

Město bylo v dobách NDR poměrně zanedbané. Nové město (Neustadt) mělo být původně srovnáno se zemí. Po velkých občanských protestech bylo od tohoto záměru upuštěno. Jiné čtvrti takové štěstí neměly, např. Johannstadt, kde bylo vystavěno panelové sídliště.

Do zániku NDR zde byla umístěna 1. gardová tanková armáda sovětské armády a 7. pancéřová divize Národní lidové armády. S koncem NDR byla Národní lidová armáda rozpuštěna a sovětské jednotky byly z východního Německa staženy.

Mezi 30. zářím a 5. říjnem 1989 městem projížděly směrem do západního Německa vlaky s uprchlíky, kteří se do té doby zdržovaly na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Při této příležitosti se u hlavního nádraží shromáždily tisíce demonstrantů, z nichž se mnozí pokoušeli do vlaku naskočit, přičemž došlo k velkým střetům s policií. Krátce poté, 8. října, se konala ve městě demonstrace, které se zúčastnilo na 20 000 lidí. Hlavními požadavky byla svoboda slova a možnost volně cestovat. V souvislosti s demonstrací došlo k vytvoření Skupiny 20 (Gruppe der 20), jež následující den předala tehdejšímu starostovi Wolfgangu Berghoferovi seznam výše zmíněných požadavků. O den později se konala první velká demonstrace v Lipsku, kterou pak v dalších týdnech následovaly demonstrace v Drážďanech a dalších východoněmeckých městech.

Po převratu roku 1989 a znovusjednocení Německa na podzim roku 1990 se Drážďany opět staly hlavním městem znovu zřízené země Sasko. Ve městě bylo strženo ještě několik historicky cenných budov, většina byla ale za pomoci daňových subvencí postupně opravena.

Roku 2002 postihla město stoletá voda, která svými rozměry předčila dokonce katastrofální povodeň z roku 1845. Opravy poškozených objektů se protáhly na několik let.

V říjnu 2005 byla po deseti letech prací vysvěcena Frauenkirche.


Panorama Starého města
Panorama Starého města


Večerní panorama Starého města
Večerní panorama Starého města

Památky a muzea[editovat | editovat zdroj]

Saská státní opera - Semperoper
Kostel Panny Marie - Frauenkirche

Ve městě vznikla v novověku řada barokních, klasicistních a historizujících budov, které svým významem přesahují hranice spolkového státu Sasko. Mezi nejvýznamnější stavby patří například Zwinger (původně zamýšlené nádvoří nového zámku, který ale nebyl nikdy postaven), římskokatolická Katedrála Nejsvětější Trojice, známá jako Hofkirche, monumentální protestantský Kostel Panny Marie (Frauenkirche) se čtvercovým půdorysem, Taschenbergpalais či Saská státní opera Semperoper.

Světoznámá muzea se nacházejí v areálu renesančního Rezidenčního zámku (Residenzschloss), který hostí různé sbírky saských kurfiřtů a králů. Nalézá se zde největší klenotnice v Evropě - Grünes Gewölbe, dále pak Zbrojnice (Rüstkammer), kabinet s mědiryty (Kupferstichkabinett) či mincovní kabinet (Münzkabinett).

V areálu Zwingeru se kromě Obrazárny Staří mistři (Gemäldegalerie Alte Meister) a sbírky porcelánu (Porzellansammlung) nalézá i Matematicko-fyzikální salon (Mathematisch-Physikalischer Salon). V Albertinu se nachází Obrazárna Noví mistři (Galerie Neue Meister).

Další muzea jsou například v renesanční budově Johannea (muzeum dopravy) a v Japonském paláci (Japanisches Palais - je zde umístěno muzeum prehistorie a etnologie). Ojedinělé je interaktivní Muzeum hygieny (Hygienemuseum), které šíří znalosti ohledně zdraví, lidské biologie a medicíny do povědomí široké veřejnosti. Nejslavnějším exponátem je Transparentní žena. Velké pozornosti návštěvníků saské metropole se těší i Vojenské historické muzeum Spolkové armády (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr).

Neobvyklý je takzvaný Panometer s monumentálním 360stupňovým panoramatickým obrazem Drážďan, který ukazuje podobu města v roce 1756.

Oblíbeným místem je též zámek Pillnitz na pravém břehu Labe. Nedaleko města se kromě toho nalézá i známý lovecký zámek Moritzburg.

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

Jaro[editovat | editovat zdroj]

V dubnu se koná filmový festival (Filmfestival Dresden), který je jedním z nejvýznamnějších festivalů animovaného a krátkého filmu.

Dlouhou tradici mají Drážďanské hudební slavnosti (Dresdner Musikfestspiele), které se konají od roku 1978.

Od roku 1971 se koná mezinárodní jazzový festival (Internationales Dixieland-Festival). Jde o jeden z nejvýznamnějších jazzových festivalů na světě, jenž každoročně navštíví na 500 000 hostů, díky čemuž se jedná o největší kulturní akci v celém Sasku. Festival se koná jak na veřejných prostranstvích (Jazzmeile), tak i v mnoha klubech a barech.

Léto[editovat | editovat zdroj]

Filmové noci na břehu Labe

Naproti Starému městu na břehu Labe jsou pravidelně pořádány od roku 1990 filmové noci (Filmnächte). Různé koncerty, projekce filmů a další akce trvají v současnosti 60 dnů a přitáhnou celkem 150 000 diváků.

Od roku 1991 se konají městské slavnosti na březích Labe (Elbhangfest), které se rozprostírají od městské části Loschwitz až po Pillnitz a které každoročně vyhledá na 80 000 lidí.

V srpnu je pořádán v centru Drážďan městský festival (Stadtfest), na nějž dorazí okolo 500 000 návštěvníků.

V letních měsících se koná ve večerních a nočních hodinách i mnoho menších akcí. Na konci června a začátkem července zvou veřejnost četné výzkumné instituce a vysoké školy na tzv. dlouhou vědeckou noc (Lange Nacht der Wissenschaften). Krátce poté se zpravidla koná noc muzeí (Museumssommernacht). Od roku 2003 je na podobném principu pořádána každé dva roky i noc kostelů (Nacht der Kirchen), při níž je možné navštívit až 60 různých objektů.

Podzim[editovat | editovat zdroj]

Na podzim se konají např. festival lidového tance (Volkstanzfest), dny soudobé muziky (Dresdner Tage der zeitgenössischen Musik), literární festival Bardinale či festival kouzelnického umění (Festival der Zauberkunst).

Zima[editovat | editovat zdroj]

Vánoční trh Striezelmarkt

Největší společenskou událostí prosince, na níž každoročně dorazí okolo 2,5 milionu lidí, je od roku 1434 vánoční trh (Dresdner Striezelmarkt), pořádaný na Starém trhovém náměstí (Altmarkt). V jeho středu pokaždé stojí krušnohorská vánoční pyramida - největší na světě (14,62 metru). Jméno vánočního trhu je odvozeno od jeho hlavního produktu - Drážďanské štoly (Striezel). Ne náhodou je proto vrcholem trhu štolový festival, pro který je upečena obrovská štola, která je během festivalu rozprodána. Výnos z prodeje štoly je pak použit na charitativní účely. Současně se Striezelmarkt je každoročně pořádán i středověký vánoční trh ve dvoře Rezidenčního zámku (Residenzschloss). Další vánoční trh je pořádán i v Pražské ulici (Prager Straße), jež spojuje hlavní nádraží se Starým městem, či před Frauenkirche na Novém tržním náměstí (Neumarkt).

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existuje momentálně 9 vysokých škol s více než 40 000 studenty. Nejvýznamnější univerzitou je Technická univerzita Drážďany (Technische Universität Dresden) s přibližně 36 000 studenty a 8 000 pracovníky, která patří mezi 10 největších univerzit v Německu. Kampus se nalézá přímo v centru města poblíž hlavního nádraží.

Největší vysoká odborná škola města je Vysoká škola pro techniku a hospodářství Drážďany (Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden), jejíž hlavní budova se nalézá přímo u hlavního nádraží. Studuje zde na 5 000 studentů.

Dále se zde nachází Vysoká škola výtvarného umění (Hochschule für Bildende Künste), Vysoká škola tance "Palucca" (Palucca Hochschule für Tanz Dresden) či Vysoká škola hudebního umění "Carl Maria von Weber" (Hochschule für Musik „Carl Maria von Weber“).

Ve městě se nalézá i důstojnická škola německé armády (Offizierschule des Heeres).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Drážďany tvoří centrum hospodářsky nejsilnějšího regionu východního Německa a patří k nejvýznamnějším hospodářským regionům celé země. Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2008 hodnoty 15,3 miliard eur, což odpovídá zhruba 30 200 eur na obyvatele. Na hospodářském výkonu regionu se podílí zejména zpracovatelský průmysl. Jen odvětví mikroelektroniky dosáhlo obratu přes 3 miliardy eur.

Nezaměstnanost se pohybovala v červenci 2013 okolo 8%. 215 000 sociálně pojištěných zaměstnanců pracuje ve městě, z toho 170 000 zaměstnanců ve městě přímo bydlí. Přibližně 20% zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání.

Místní podniky[editovat | editovat zdroj]

Skleněná manufaktura (Gläserne Manufaktur)

Ve městě jsou zastoupeny především podniky působící v oblasti mikroelektroniky, elektrotechniky, informatiky, nanotechnologie, strojírenství, solární technologie, biotechnologie nebo farmacie, které profitují z přítomnosti univerzity a několika výzkumných ústavů.

Region se postupně rozvíjí v jedno z nejvýznamnějších evropských center výroby polovodičů. V posledních letech zde tak vznikla řada nových výroben společnosti Globalfoundries či Infineon. Přímo ve městě i v jeho okolí se usadilo i mnoho dalších společností, činných v oblasti dodavatelského průmyslu, tzn. v oblasti výroby techniky pro práci ve sterilním prostředí, speciálního strojírenství apod. Dále jsou zde zastoupeny výrobci softwaru, např. T-Systems MMS, SAP Deutschland AG & Co. KG či polský Comarch. Region zemského hlavního města tak bývá často nazýván Silicon Saxony, podobně jako San José Silicon Valley.

Volkswagen nechal ve městě vystavět tzv. Skleněnou manufakturu (Gläserne Manufaktur), kde jsou vyráběny luxusní vozy VW Phaeton. Společnost Airbus Group má v Drážďanech dceřinou společnost Elbe Flugzeugwerke, která se specializuje na přestavování letadel Airbus a podílí se i na vývoji nového modelu Airbus A380. Ve městě působí i mnoho dodavatelů elektroniky pro automobilový průmysl.

Dlouhou tradici má v Drážďanech výroba léčiv. Mnoho výrobních postupů k průmyslově výrobě léků bylo vyvinuto právě zde. GlaxoSmithKline Biologicals Dresden (GSK Bio Dresden) je významným mezinárodním výrobcem očkovacích látek proti chřipce. Jedním z nejdůležitějších odběratelů je dokonce americké ministerstvo zdravotnictví.

Slabinou Drážďan je skutečnost, že se ve městě nenachází skoro žádné centrály. Všechny velké společnosti, které tu působí, jsou v obchodním rejstříku registrovány pouze jako společnosti dceřiné.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Drážďany jsou též světově proslulé jako oblíbený turistický cíl. Roku 2013 město navštívily téměř 2 miliony turistů a bylo zaznamenáno na 4 miliony přenocování. Přibližně 82% turistů pocházelo z Německa. I přes nárůst v posledních letech zůstává vytížení hotelů stejné - z celkové kapacity 22 521 míst na spaní bylo vyčerpáno jen 52%. Celkový obrat v oblasti turismu dosáhl 988 milionu eur. Na turismu závisí celkem 20 000 pracovních míst.

Maloobchod[editovat | editovat zdroj]

Pražská ulice (Prager Straße) - pohled od nádraží

Největší nákupní třídou je Pražská ulice (Prager Straße), vedoucí od hlavního nádraží do Starého města. Většina velkých obchodních domů je soustředěna v severní části Pražské ulice, ale i v okolí Starého trhového náměstí (Altmarkt), např. Altmarkt-Galerie.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Severním územím Drážďan prochází se sedmi nájezdy spolková dálnice A 4 směrem na Zhořelec, příp. na Chemnitz-Erfurt. Na severním okraji města se z dálnice A 4 oddělují dálnice A 13 směrem na Berlín a A 14 směrem na Lipsko.

Roku 2006 dokončená dálnice A 17 začíná na západě Drážďan a prochází spolu se třemi nájezdy směrem na jih. Dálnice je současně evropskou silnicí E 55, která vede skrze Krušné hory dál do Prahy. Pod dvěma městskými částmi je dálnice A 17 vedena tunely.

Labská cyklostezka vede až na několik výjimek podél Labe a je jednou z nejoblíbenějších cyklostezek v Německu.

Městské komunikace zahrnují přibližně 1 400 kilometrů silnic, 1 908 kilometrů chodníků a 370 kilometrů cyklostezek.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní nádraží
Související informace naleznete také v článcích S-Bahn v Drážďanech, Tramvajová doprava v Drážďanech, Trolejbusová doprava v Drážďanech, Visutá dráha v Drážďanech a Drážďanská parková železnice.

Drážďany tvoří velký železniční uzel, který je napojen na pět hlavních dálkových linií. Hlavní nádraží (Dresden Hauptbahnhof) je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Z města jezdí přímé spoje např. do Lipska, Berlína, Hamburku, Prahy, Vídně či Budapešti.

Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt. Zpravidla zde bývají přepojovány lokomotivy, protože je v Německu jiná železniční napájecí soustava než v České republice.

Denně projíždí údolím Labe v obou směrech mezi Drážďany a českou hranicí na 200 nákladních vlaků.

Lanové dráhy[editovat | editovat zdroj]

Na svazích Labe v městské části Loschwitz se nalézají obě lanové dráhy. Pozemní lanová dráha je dlouhá 547 metrů a spojuje Loschwitz s o 95 metrů výše položenou městskou částí Weißer Hirsch. Poblíž se nalézá visutá lanová dráha, která spojuje Loschwitz s Oberloschwitz. Je dlouhá 274 metrů a překonává převýšení 84 metrů.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Labe. Přístav Alberthafen se nachází hned vedle nákladového nádraží Dresden-Friedrichstadt. Jedná se o jeden z největších vnitrozemských přístavů Německa. Zaujímá plochu 42 ha a může zde zakotvit na 20 nákladních lodí.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Drážďany

Letiště Drážďany (IATA kód: DRS), neboli také Dresden International, je mezinárodním letištěm. Areál letiště se nalézá na severu města a v jeho terminálu jsou kromě příletové a odletové části i různé obchody, konferenční centrum či vyhlídková plošina pro návštěvníky. Zajímavostí je futuristický prosklený most Skywalk, který propojuje kryté parkoviště s odbavovacími přepážkami. Kromě toho má letiště saské metropole vlastní přípojku na dálnici a disponuje i vlakovým nádražím. Terminál, bývalý hangár určený na výrobu letadel, je díky své průmyslové architektuře považován za jeden z nejkrásnějších letištních terminálů v Německu. Každou poslední neděli v měsíci je zde možná prohlídka v češtině.

Slavné osobnosti spjaté s Drážďany[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Průvod knížat na zdi Rezidenčního zámku

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]

Muzea a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]