Drážďany

Drážďany; Dresden
	; Drážďanská opera Semperoper
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	51°2′0″ s. š., 13°44′0″ v. d.
nadmořská výška:	113 m n. m.
stát:	Německo
Spolková země:	Sasko
Zemský okres:	samosprávné město
administrativní dělení:	10 místních částí (Ortschaften)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	328,3 km²
počet obyvatel:	506 337 (2007)
hustota zalidnění:	1 542 obyv. / km²
etnické složení:	Němci
náboženské složení:	protestantské křesťanství (75 000), katolické křesťanství (20 000)
správa
starosta:	Helma Orosz
oficiální web:	www.dresden.de
telefonní předvolba:	0351
PSČ:	01067–01328

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

O osadě obce Častrov v okrese Pelhřimov pojednává článek Drážďany (Častrov).

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemským hlavním městem a současně druhý největším městem Saska s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další města významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se naopak nalézá Vratislav (Wrocław).

[editovat] Charakter města

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska. Nyní tak jsou politickým centrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy, prochází kolem něj a přes jeho území několik dálnic.

Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranice 100 000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (německy Zwickau), Chemnitz, Lipskem (něm. Leipzig) a Halle tvoří Drážďany „metropolitní region saského trojúhelníku“. V roce 2006 oslavilo město 800 let.

[editovat] Přírodní poměry

Drážďany leží u řeky Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor (něm. Erzgebirge), strništi Lužických hor a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediterárnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg.

Město je svou rozlohou po Berlínu, Hamburku (něm. Hamburg) Mnichově a Kolíně nad Rýnem (něm. Köln) pátým největším velkoměstem Spolkové republiky Německo.

[editovat] Původ názvu města

Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

[editovat] Struktura města

Místní části Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do deseti částí. Po připojení dalších obcí vznikly nové čtvrti. Každá městská část má vlastní úřad, radnici a radu (něm. Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku.

Představitelem městské části je starosta (něm. Oberbürgermeister) nebo jedna jím pověřená osoba. Radní jsou pak voleni městskou radou podle počtu mandátu té které strany, který získává každá z nich při volbách v jednotlivých okrscích. Devět nově vzniklých osad, které se skládaly z několika menších obcí, získaly ke konci 90. let 20. století status osady.

[editovat] Historie

V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.

Ve městě vznikla řada barokních budov svým rozsahem a významem přesahující význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími uveďme galerii Albertinum, Zwinger, Taschenbergpalais, kostely Hofkirche a čtvercového půdorysu Frauenkirche nebo operu Semperoper, z okolí zámek Pillnitz, Japanisches Palais a Moritzburg.

Podrobnější informace naleznete v článku Nálet na Drážďany.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 kvůli masivním leteckým náletům RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech bomb byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi stejně jako část Česka postiženy tisíciletou povodní.

[editovat] Doprava

[editovat] Železniční doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích S-Bahn v Drážďanech, Tramvajová doprava v Drážďanech, Trolejbusová doprava v Drážďanech, Visutá dráha v Drážďanech a Drážďanská parková dráha.

Drážďany je železniční uzel, který souvisí s pěti hlavními a dálkovými dopravními tratěmi. Hlavní nádraží je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Památky

Semperoper - Saská státní opera
Zwinger - Barokní palác s galerií výtvarného umění
Frauenkirche - Barokní protestantský kostel, za války zničen a nově zrekonstruován
Hofkirche - Římskokatolický kostel
Albertinum - Muzeum výtvarného umění

[editovat] Partnerská města

Brazzaville, Republika Kongo (od 1975)
Columbus, Ohio, Spojené státy americké (od 1992)
Coventry, Anglie, Velká Británie (od 1959)
Florencie, Itálie (od 1978)
Hamburk, Německo (od 1987)
Chang-čou, Če-ťiang, Čína (od 2009)
Ostrava, Česko (od 1971)
Petrohrad, Rusko (od 1961)
Rotterdam, Nizozemsko (od 1988)
Salzburg, Rakousko (od 1991)
Skopje, Makedonie (od 1967)
Štrasburk, Francie (od 1990)
Vratislav, Polsko (od 1959)

[editovat] Galerie

Průvod knížat

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Drážďany

[editovat] Všeobecné informace

[editovat] Interaktivní stránky

[editovat] Historie, II. světová válka

„Dresden Bombing Is to Be Regretted Enormously“, interview s Frederickem Taylorem a výsledky nejnovějšího výzkumu historických pramenů (anglicky), Spiegel online, 11. 2. 2005