Drážďany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Drážďany
Dresden
Dresden-Altstadt von der Marienbruecke-II.jpg
Drážďany – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 112 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Zemský okres: samosprávné město
administrativní dělení: 10 místních částí (Stadtteile), 9 osad (Ortschaften)
Drážďany
Red pog.png
Drážďany
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 328,31 km²
počet obyvatel: 525 105 (31. 12. 2012)
hustota zalidnění: 1 599 obyv. / km²
etnické složení: Němci
náboženské složení: 80% bez vyznání, 20% protestanti (75 000) a katolíci (20 000)
správa
starosta: Helma Orosz (CDU)
oficiální web: http://www.dresden.de
telefonní předvolba: 0351, 035201 (Langebrück)
PSČ: 01067–01328
O osadě obce Častrov v okrese Pelhřimov pojednává článek Drážďany (Častrov).

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město (Landeshauptstadt) Svobodného státu Sasko (Freistaat Sachsen) s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt).

Název[editovat | editovat zdroj]

Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení drežďany, pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Drážďany leží na řece Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor, Lužickými horami a Labskými pískovci. Nejbližší velká města jsou Chemnitz (80 km jihozápadně), Lipsko (100 km severovýchodně) a Berlín (200 km severně). Vratislav (Wrocław) se nalézá 230 km na východě. Praha je vzdálena od Drážďan 150 km. V sousedství města se nalézá zemský okres Budyšín, zemský okres Saské Švýcarsko - Východní Krušnohoří a zemský okres Míšeň.

Díky své přírodní poloze a svému baroknímu půvabu s mediteránním nádechem je město nazýváno polabskou Florencií. 63% plochy města tvoří zeleň. Lesní plocha tvoří celkem 7 341 ha. Vodní plocha 676 ha. Největší zalesněnou plochou je Drážďanský les (Dresdner Heide) s plochou 5 876 ha. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg (383 m n.m.).

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany postupně vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se centrem Saska. Nyní jsou tudíž zemským hlavním městem (Landeshauptstadt) spolkového státu se sídlem zemské vlády (Landesregierung), zemského sněmu (Landtag), jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity a mnoha dalších vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy. Kolem něj a přes jeho území prochází několik dálnic.

Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranici 100 000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (německy Zwickau), Saskou Kamenicí (německy Chemnitz), Lipskem (německy Leipzig) a Halle tvoří Drážďany tzv. metropolitní region saského trojúhelníku. V roce 2006 oslavilo město 800 let.

Členění města a jeho správa[editovat | editovat zdroj]

Místní části Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků - střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do 10 městských částí. V letech 1997-1999 se stalo částí města 9 osad.

70 zastupitelů města je voleno každých 5 let. Jelikož je při volbách v Německu možná kumulace hlasů, může každý zastupitel dostat až 3 hlasy. Hlavním orgánem města je městské zastupitelstvo (Stadtrat). Správu města vede starosta (Oberbürgermeister), který je volen přímo občany na dobu 7 let a kterému je k dispozici 7 přísedících (Beigeordnete), činných v různých oblastech správy města.

Každá městská část (Stadtteil) má vlastní místní úřad (Ortsamt) a radu (Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku. Představitelem městské části je vedoucí místního úřadu (Ortsamtleiter).

Historie[editovat | editovat zdroj]

1945 - 90% města bylo zničeno

Od poloviny 12. století se na jižním břehu nacházela slovanská osada Drežďany. K roku 1206 je uvedena první písemná zmínka o Drážďanech.

Drážďany sloužily většinu své historie jako sídlo saských vévodů, kteří zároveň od 13. století drželi titul světských kurfiřtů (konkrétně titul nejvyššího maršálka), tedy volitelů krále Svaté říše římské. Titul kurfiřtů si vévodové saští panovníci udrželi až do zániku Svaté říše římské v roce 1806, kdy bylo zároveň Saské vévodství přeměno na Saské království v rámci procesu vstupu saského státu do Napoleonova Rýnského spolku. Drážďany od roku 1806 do roku 1918, kdy byla monarchie nahrazena republikou, fungovaly jako hlavní město Saského království.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 v důsledku masivních leteckých náletů RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z blížící se východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi postiženy tisíciletou povodní. Velká voda sem přitekla z Čech.


Panorama Starého města
Panorama Starého města


Večerní panorama Starého města
Večerní panorama Starého města

Památky a muzea[editovat | editovat zdroj]

Saská státní opera - Semperoper
Kostel Panny Marie - Frauenkirche

Ve městě vznikla řada barokních budov, které svým významem přesahují hranice spolkového státu Sasko. Mezi nejvýznamnější patří například Zwinger (barokní přestavba opevnění kurfiřtského paláce), Taschenbergpalais, římskokatolická Katedrála Nejsvětější Trojice, známá jako "Hofkirche", Saská státní opera "Semperoper" či monumentální protestantský Kostel Panny Marie (Frauenkirche) se čtvercovým půdorysem.

Světoznámá muzea se nacházejí v areálu renesančního Královského paláce (Residenzschloss), který hostí různé sbírky saských kurfiřtů a králů. Nalézá se zde největší klenotnice v Evropě - "Grünes Gewölbe", dále pak Zbrojnice (Rüstkammer), kabinet s mědiryty (Kupferstichkabinett) či mincovní kabinet (Münzkabinett).

V areálu Zwingeru se kromě Galerie Starých mistrů (Gemäldegalerie Alte Meister) a sbírky porcelánu (Porzellansammlung) nalézá i Matematicko-fyzikální salon. V Albertinu se nachází Galerie Nových mistrů (Galerie Neue Meister).

Další muzea jsou například v renesanční budově Johannea (muzeum dopravy) a v Japonském paláci (muzeum prehistorie a etnologie). Ojedinělé je interaktivní Muzeum hygieny (Hygienemuseum), které šíří znalosti ohledně zdraví, lidské biologie a medicíny do povědomí široké veřejnosti. Nejslavnějším exponátem je Transparentní žena. Velké pozornosti návštěvníků saské metropole se těší i Vojenské historické muzeum Spolkové armády (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr).

Neobvyklý je takzvaný "Panometer" s monumentálním 360stupňovým panoramatickým obrazem Drážďan z roku 1756.

Labe protéká Drážďany širokými loukami, které byly do roku 2009 památkou světového kulturního dědictví UNESCO - Labské údolí v Drážďanech.

Oblíbená místa v okolí města jsou zámek a park Pillnitz a lovecký zámek Moritzburg.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existuje momentálně 9 vysokých škol s více než 40 000 studenty. Nejvýznamnější univerzitou je Technická univerzita Drážďany (Technische Universität Dresden) s přibližně 36 000 studenty a 8 000 pracovníky, která patří mezi 10 největších univerzit v Německu. Kampus se nalézá přímo v centru města poblíž hlavního nádraží.

Největší vysoká odborná škola města je Vysoká škola pro techniku a hospodářství Drážďany (Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden), jejíž hlavní budova se nalézá přímo u hlavního nádraží. Studuje zde na 5 000 studentů.

Dále se zde nachází Vysoká škola výtvarného umění (Hochschule für Bildende Künste), Vysoká škola tance "Palucca" (Palucca Hochschule für Tanz Dresden) či Vysoká škola hudebního umění "Carl Maria von Weber" (Hochschule für Musik „Carl Maria von Weber“).

Ve městě se nalézá i důstojnická škola německé armády (Offizierschule des Heeres).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Drážďany tvoří centrum hospodářsky nejsilnějšího regionu východního Německa a patří k nejvýznamnějším hospodářským regionům celé země. Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2008 hodnoty 15,3 miliard Euro, což odpovídá zhruba 30 200 Euro na obyvatele. Na hospodářském výkonu regionu se podílí zejména zpracovatelský průmysl. Jen odvětví mikroelektroniky dosáhlo obratu přes 3 miliardy Euro.

Ve městě jsou zastoupeny především podniky, působící v oblasti mikroelektroniky, elektrotechniky, informatiky, nanotechnologie, strojírenství, solární technologie, biotechnologie nebo farmacie, které profitují z blízkosti univerzity a řady výzkumných ústavů.

Drážďany jsou též světově proslulé jako oblíbený turistický cíl. Každý rok navštíví město zhruba 7 000 000 turistů, z nichž 1 100 000 zůstane v průměru 2 dny, což činí z Drážďan jednu z nejoblíbenějších destinací v Německu a Evropě. Turismus je silně ovlivňován významnými událostmi a kulturními akcemi. Například roku 2005 dosáhl počet turistů kvůli otevření "Frauenkirche" 8 800 000. Roční obrat v oblasti turismu se pohybuje okolo 500 000 000 Euro. V roce 2011 přenocovalo v Drážďanech 1 900 000 turistů, z toho 20% ze zahraničí. 116 hotelů tehdy nabízelo na 20 000 lůžek. 26 hotelů spadá do kategorie hotelů luxusních.

Největší nákupní třídou je Pražská ulice (Prager Straße), vedoucí od hlavního nádraží do Starého města.

Nezaměstnanost se pohybovala v červenci 2013 okolo 8%. 215 000 sociálně pojištěných zaměstnanců pracuje ve městě, z toho 170 000 zaměstnanců ve městě přímo bydlí.

Přibližně 20% zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání. Slabinou Drážďan je skutečnost, že se ve městě nenachází skoro žádné centrály. Všechny velké společnosti, které tu působí, jsou v obchodním rejstříku registrovány pouze jako společnosti dceřiné.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Severním územím Drážďan prochází se sedmi nájezdy spolková dálnice A 4 směrem na Zhořelec, příp. na Chemnitz-Erfurt. Na severním okraji města se z dálnice A 4 oddělují dálnice A 13 směrem na Berlín a A 14 směrem na Lipsko.

Roku 2006 dokončená dálnice A 17 začíná na západě Drážďan a prochází spolu se třemi nájezdy směrem na jih. Dálnice je současně evropskou silnicí E 55, která vede skrze Krušné hory dál do Prahy. Pod dvěma městskými částmi je dálnice A 17 vedena tunely.

Labská cyklostezka vede až na několik výjimek podél Labe a je jednou z nejoblíbenějších cyklostezek v Německu.

Městské komunikace zahrnují přibližně 1 400 kilometrů silnic, 1 908 kilometrů chodníků a 370 kilometrů cyklostezek.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích S-Bahn v Drážďanech, Tramvajová doprava v Drážďanech, Trolejbusová doprava v Drážďanech, Visutá dráha v Drážďanech a Drážďanská parková železnice.

Drážďany tvoří velký železniční uzel, který je napojen na pět hlavních dálkových linií. Hlavní nádraží "Dresden Hauptbahnhof" je vedle nádraží "Dresden-Neustadt" nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Z města jezdí přímé spoje např. do Lipska, Berlína, Hamburku, Prahy, Vídně či Budapešti.

Největší nákladové nádraží města je "Dresden-Friedrichstadt". Zpravidla zde bývají přepojovány lokomotivy, protože je v Německu jiná železniční napájecí soustava než v České republice.

Denně projíždí údolím Labe v obou směrech mezi Drážďany a českou hranicí na 200 nákladních vlaků.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Labe. Přístav "Alberthafen" se nachází hned vedle nákladového nádraží "Dresden-Friedrichstadt". Jedná se o jeden z největších vnitrozemských přístavů Německa. Zaujímá plochu 42 ha a může zde zakotvit na 20 nákladních lodí.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Drážďany (DRS), neboli také "Dresden International", je mezinárodním letištěm. Terminál drážďanského letiště v sobě zahrnuje příletovou a odletovou část, všechny služby, konferenční centrum a vyhlídkovou plošinu pro návštěvníky. Futuristický prosklený most „Skywalk“ propojuje kryté parkoviště s odbavovacími přepážkami. Kromě toho má letiště saské metropole vlastní přípojku na dálnici a nádraží rychlodráhy. Terminál, bývalý hangár určený na výrobu letadel, je díky své průmyslové architektuře považován za jeden z nejkrásnějších letištních terminálů v Německu. Každou poslední neděli v měsíci je zde možná prohlídka v češtině.

Slavné osobnosti spjaté s Drážďany[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Průvod knížat na zdi Královského paláce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]

Muzea a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]


Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.