Neonacismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Neonacismus je politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po 2. světové válce.
Obsah |
[editovat] Myšlenky neonacismu
Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou imigranti, komunisté, liberálové, Cikáni a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa. Program je často populistický, většinu problému státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberálního levičáctví, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je časové vymezení (nacismus vznikl v 30. letech 20.století, neonacismus po 2. světové válce) a odklon od pangermanismu a tezí o vyvolenosti německého národa.
Na počátku 21. století neonacisté usilovali o spolupráci evropských národů,[zdroj?] nikoliv však spojení států v jeden celek (joko např. Evropská unie), ale ve spolupráci v boji proti přistěhovalcům, židům, komunistům...[zdroj?]
[editovat] Neonacismus v politice
V roce 2009 neexistoval na světě žádný stát, ve kterém by neonacismus byl státní ideologií ani ve kterém by se neonacisté podíleli na vládní moci.
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[1] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[2] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat či pouze naznačovat.
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj?] zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.
[editovat] Neonacismus v Česku
V Česku je neonacistická organizace Národní Odpor,kde se združují čeští neonacisté.[zdroj?] Neonacisté se dostávají i do politický stran zejména Dělnické strany.[zdroj?]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- PETR ALBRECHT:Pět neonacistů míří do vězení lidovky.cz, 6. listopadu 2008
