Národní obec fašistická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní obec fašistická
Zkratka: NOF
Datum založení: 1926
Datum rozpuštění: 1939 (sloučení s Národním souručenstvím)
Předseda: Radola Gajda
Ideologie: Český fašismus
Mládežnická organizace: Junáci NOF
Stranické noviny: Fašistické listy, Národní věstník
Volební výsledek: 2,04 % (NS RČS 1935)
Volební leták Národní obce fašistické

Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.[1]

Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda, který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První republika[editovat | editovat zdroj]

Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).[2]

Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.

Druhá republika[editovat | editovat zdroj]

V době druhé republiky se NOF stala součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.[3] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.[4] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.

Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
19291 70 875 0,9 % 3 mandátů
1935 167 433 2,04 % 6 mandátů

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0
  2. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263
  3. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281
  4. Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]