Národní obec fašistická
| Národní obec fašistická | |
| Zkratka: | NOF |
|---|---|
| Datum založení: | 1926 |
| Datum rozpuštění: | 1939 (sloučení s Národním souručenstvím) |
| Předseda: | Radola Gajda |
| Ideologie: | Český fašismus |
| Mládežnická organizace: | Junáci NOF |
| Stranické noviny: | Fašistické listy, Národní věstník |
| Volební výsledek: | 2,04 % (NS RČS 1935) |
Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.[1]
Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda, který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.
Obsah |
Historie [editovat]
První republika [editovat]
Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).[2]
Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.
Druhá republika [editovat]
V době druhé republiky se NOF stala součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.[3] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.[4] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.
Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.
Volební výsledky [editovat]
Volby do poslanecké sněmovny [editovat]
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 19291 | 70 875 | 0,9 % | 3 mandátů |
| 1935 | 167 433 | 2,04 % | 6 mandátů |
- 1 NOF vytvořilo spolu s Národní ligou (uskupení kolem Jiřího Stříbrného) koalici pod názvem: Liga proti vázaným kandidátním listinám
Reference [editovat]
- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0
- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263
- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281
- ↑ Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137
