Pakt proti Kominterně

Pakt proti Kominterně byl pakt uzavřený 25. listopadu 1936 v Berlíně mezi Třetí říší a Japonskem. Za Německo podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, za Japonsko vyslanec Mušanokoji Kintomo. Zhruba o rok později 6. listopadu 1937 se k paktu připojila i Itálie.

V roce 1941 byl pakt prodloužen o dalších šest let a připojilo se k němu dalších třináct signatářů. Především němečtí spojenci a satelity: Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Španělsko a dvě japonské loutkové vlády: Mandžusko a Čína.

Na dobu pěti let se obě země zavázaly společně bojovat proti komunistické propagandě (z důvodu zachování vztahů se SSSR ne přímo proti socialistickému státu). V tajném dodatku se pak dohodly, že v případě útoku jednoho ze signatářů na SSSR zachovají neutralitu a neuzavřou se Sovětským svazem žádné smlouvy, které by odporovaly duchu paktu.

Státy Paktu proti Kominterně

• Německo
• Japonsko
• Itálie (od 1937)
• Mandžukuo (od 1939)
• Španělsko (od 1939)
• Maďarsko (od 1939)
• Finsko (od 1941)
• Chorvatsko (od 1941)
• Bulharsko (od 1941)
• Rumunsko (od 1941)
• Slovensko (od 1941)
• Dánsko (od 1941)

Související články

• Osa Berlín-Řím-Tokio
• Ocelový pakt
• Pakt tří
• Kominterna

Odkazy

• (česky) Před 75 lety podepsán Pakt proti Kominterně
• (česky) Pakt proti Kominterně (25.11.1936)