Noc dlouhých nožů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nejznámější oběť noci - Ernst Röhm

Noc dlouhých nožů (německy též Röhm-Putsch) je označení pro jednorázovou akci, která proběhla v noci z 29. na 30. června 1934. Na příkaz Adolfa Hitlera byl zlikvidován velitelský sbor SA včetně jeho velitele a dávného spolubojovníka Hitlera Ernsta Röhma a některých odpůrců nacistické vlády včetně dvou generálů Reichswehru a i vysoce postaveného důstojníka SS (Anton Freiherr von Hohberg und Buchwald). K popravám došlo mezi 30. červnem až 2. červencem po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde.

Ernst Röhm, velitel SA, dosahoval ve straně stále vyšších funkcí. Věřil v socialistickou revoluci a chtěl se stát ministrem říšské obrany, aby mohl vybudovat novou říšskou armádu z jednotek SA a stanout v jejím čele. Tím si znepřátelil nejen Hitlera, ale i pruské vojenské kruhy, které se bály, že by do armády vstoupily hordy rabiátů z řad SA. Hitler sice v mnohém s Röhmem sdílel jeho představu vytvoření nové „lidové“ německé armády bez konzervativního důstojnictva, ale nechtěl armádu, kde by většina vojáků byla oddána Röhmovi a ne Vůdci. Bál se, že by ho na cestě k moci mohl Röhm ohrozit, a zároveň si uvědomoval potřebu profesionálního důstojnického sboru, bez něhož by plánované výboje byly těžko uskutečnitelné. SA měly odborné kádry maximálně na praporní úroveň a sami nacisté měli i přes sebedůvěru velitelského štábu SA silné pochyby, že by tito partajní úderníci dokázali efektivně řídit větší útvary jako divizi nebo sbor. Proto se Hitler přiklonil k stávající armádě a generálům. Tento postoj dal armádním velitelům najevo 1. 4. 1934 na plavbě křižníku Deutschland, kde se také zmínil, že by se chtěl stát nástupcem starého prezidenta Hindenburga. Za podporu velitelů sliboval vyřešit problém s SA.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]