Druhá bitva u El Alameinu

Druhá bitva u El Alameinu
	Konflikt: Druhá světová válka v Africe
	; Britské tanky v útoku
Trvání:	23. října – 5. listopadu, 1942
Naplánováno:	{{{plánováno}}}
Cíl:	{{{cíl}}}
Místo:	El Alamein, Egypt
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Rozhodující vítězství Spojenců
Změny území:	{{{Území}}}
Strany
Třetí říše; Itálie	Spojené království
Velitelé
Erwin Rommel; Georg Stumme†; Ettore Bastico	Bernard Montgomery; Harold Alexander
Síla
116 000 mužů; 547 tanků; 192 obrněných vozidel; 770 - 900 letadel; 552 kusů děl	195 000 můžů; 1 029 tanků; 435 obrněných vozidel; 730 - 750 letadel; 892 - 908 kusů děl
Ztráty
20 542 mrtvých; ~500 tanků; 84 letadel	13 560 mrtvých; 332 - ~500 tanků; 97 letadel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Druhá bitva u El Alameinu byla součástí 2. světové války, odehrála se v říjnu 1942 v severní Africe. Začala 19. října, kdy Britové zahájili protiofenzívu. 23. října pod vedením britského generála Bernarda Lawa Montgomeryho Spojenci vyhráli. Erwin Rommel byl nucen ustoupit nejprve k Al Agheile a poté do Tunisu. Německo-italské jednotky byly postupně vytlačovány z Afriky.

Poté, co Spojenci dobyli zpět pevnost Tobrúk, byli nakonec v květnu 1943 Němci z Afriky úplně vytlačeni.

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.