Operace Market Garden

Operace Market Garden
Konflikt: Druhá světová válka
Výsadek parašutistů v Nizozemsku během operace Market Garden
Trvání: 17. září 1944 - 25. září 1944 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Nizozemsko Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Německé vítězství Změny území: {{{Území}}}
Strany
Velká Británie USA Polsko Kanada	Německo
Velitelé
Bernard Law Montgomery Frederick Browning Dwight D. Eisenhower Roy Urquhart James Gavin Maxwell Taylor Stanislaw Sosabowski	Gerd von Rundstedt Walter Model Wilhelm Bittrich
Síla
1 obrněná divize 2 pěší divize 3 výsadkové divize 1 nezávislá výsadková brigáda	~20 000
Ztráty
15 000-17 000 obětí	7 500-10 000 obětí
{{{poznámky}}}

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden). Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.

Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Rýn tak zůstal překážkou až do března 1945. Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.

Průběh operace

Operace byla zahájena 17. září. Spadala pod britské vrchní velení, které stanovilo tři výsadkové zóny: Eindhoven, Nijmegen a Arnhem.

U Eindhovenu seskočila americká 101. výsadková divize Screaming Eagles.

Poblíž Nijmegenu byli vysazeni příslušníci americké 82. výsadkové divize, kteří 20. září úspěšně obsadili most přes rameno Rýna – řeku Waal u Nijmegenu.

Bitva o Arnhem

Britští výsadkáři u Arnhemu

Britská 1. výsadková divize, které velel Roy Urquhart, byla vysazena nejseverněji (a tedy nejhlouběji v týlu nepřítele), západně od Arnhemu (poblíž sídel Ede, Wolfheze a Oosterbeek severně od řeky). Dne 21. září (v samotném závěru bojů) byla na levém (jižním) břehu u Oosterbeeku vysazena 1. polská parašutistická brigáda pod vedením Stanislawa Sosabowského. Výsadek byl opožděn kvůli špatnému počasí.

Úkolem bylo obsadit tři mosty přes Nederrijn, severní rameno Rýna. Železniční most u Oosterbeeku ( 51° 58′ 12″ s. š., 5° 51′ 16″ v. d.) však byl Němci zničen a východnější pontonový most u Arnhemu se ukázal jako nepoužitelný, zbýval tedy silniční most v Arnhemu ( 51° 58′ 29″ s. š., 5° 54′ 42″ v. d.).

V oblasti však po nasazení na východní frontě odpočívaly dvě elitní divize Waffen SS: 9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a 10. tanková divize SS „Frundsberg“. Výsadkáři se setkali s výrazným odporem německých jednotek a jen části z nich se pod vedením Johna Frosta podařilo obsadit severní konec silničního mostu v Arnhemu. V malém počtu a v obklíčení dokázali most udržet déle, než bylo plánováno, nakonec ale museli místo opustit. Spojenecké síly se poté shromáždily západně od Arnhemu poblíž Oosterbeeku, jejich zbytky se nakonec 25. září evakuovaly přes Nederrijn na jih.

Památníky

Vojenský hřbitov v Oosterbeeku

Památník poblíž vojenského hřbitova

Oběti bojů v Arnhemu a okolí, převážně britští a polští výsadkaři, byly pohřbeny spolu s oběťmi tamních bojů v roce 1945 na vojenském hřbitově v Oosterbeeku.

Britský tank M4 Sherman před muzeem v Oosterbeeku

Operaci Market Garden je věnováno muzeum v Oosterbeeku (Airborne Museum), které se nachází v budově hotelu Hartenstein. Ten byl za druhé světové války velitelstvím německého polního maršála Waltera Modela, během operace v něm sídlilo spojenecké velení Roye Urquharta a při bojích byl téměř zničen. Současná expozice seznamuje s přípravou a průběhem operace, zahrnuje výzbroj a výstroj vojáků, multimediální program a repliku bojiště.

Operace, zejména její část odehrávající se v Nijmegenu a okolí, je zachycena také v expozici muzea osvobození (Nationaal Bevrijdingsmuseum), které se nachází na okraji Groesbeeku, jihovýchodně od Nijmegenu.

Odraz v populární kultuře

• Theirs is the Glory (česky:Jejich je sláva) - britský film z roku 1946
• Operaci popisuje kniha Cornelia Ryana Vzdálený most z roku 1974, která byla zfilmována roku 1977 jako Příliš vzdálený most (v originále jsou obě díla stejnojmenná – A Bridge Too Far).
• Tzv. Operace Arnheim je zmíněna také v 18. epizodě seriálu 30 případů majora Zemana s názvem Bílé linky (1976).
• Tímto tématem se zabývá také počítačová hra Brothers in Arms: Hells Highway (Pekelná dálnice).

Zajímavost

V nizozemském Arnhemu se stala nedobrovolnou pozorovatelkou této operace Audrey Hepburnová, jež zde tehdy ve svých 15 letech pobývala se svojí matkou v rodinném sídle nizozemského šlechtického rodu van Heemstra. Z tohoto důvodu dostala také nabídku, aby si zahrála jednu z rolí ve filmu Příliš vzdálený most, Audrey ji ale kvůli nedobrým vzpomínkám na tuto událost nakonec odmítla.

Literatura

• HRBEK, Jaroslav. Arnhem 1944. Praha : Mustang, 1992. 268 s. ISBN 80-206-0073-6.  
• MCKEE, Alexander. Boje o mosty na Rýnu. Praha : Deus, 2003. ISBN 80-86215-40-7.  
• PIEKALKIEWICZ, Janusz. Arnhem 1944. Plzeň : Mustang, 1995. 117 s. ISBN 80-85831-89-9.  
• SAUNDERS, Tim. Nijmegen. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-324-3.  
• STEER, Frank. Arnhemský most. Brno : Jota, 2005. ISBN 80-7217-367-7.  

Externí odkazy

• Operace Market Garden - chronologie: den po dni, hodinu po hodině
• Operace Market Garden - organizace vojsk v rámci operace