Operace Market Garden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Operace Market Garden
Konflikt: Druhá světová válka
Waves of paratroops land in Holland.jpg
Výsadek parašutistů v Nizozemsku během operace Market Garden
Trvání: 17. září 1944 - 25. září 1944
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Nizozemsko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Německé vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
USA USA
Velká Británie Velká Británie
Polsko Polsko
Flag of Canada 1921.svg Kanada
Flag of the NSDAP (1920–1945).svg Třetí říše
Velitelé
USA Dwight D. Eisenhower
Velká Británie Bernard Law Montgomery
Polsko Stanislaw Sosabowski
Flag of the NSDAP (1920–1945).svg Gerd von Rundstedt
Flag of the NSDAP (1920–1945).svg Walter Model
Síla
1 obrněná divize
2 pěší divize
3 výsadkové divize
1 nezávislá výsadková brigáda
~20 000
Ztráty
15 000-17 000 obětí 7 500-10 000 obětí
{{{poznámky}}}

Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu. Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market). Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden). Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.

Přestože byla operace zahájena úspěšně obsazením mostů, výsadkáři se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami – jednak se zálohami západní fronty, jednak s elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.

Rýn tak zůstal překážkou až do března 1945. Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.

Obsah

[editovat] Průběh operace

Operace byla zahájena 17. září. Spadala pod britské vrchní velení, které stanovilo tři výsadkové zóny: Eindhoven, Nijmegen a Arnhem.

U Eindhovenu seskočila americká 101. výsadková divize Screaming Eagles.

Poblíž Nijmegenu byli vysazeni příslušníci americké 82. výsadkové divize, kteří 20. září úspěšně obsadili most přes rameno Rýna – řeku Waal u Nijmegenu.

[editovat] Bitva o Arnhem

Britští vojáci v Arnhemu

Britská 1. výsadková divize, které velel Roy Urquhart, byla vysazena nejseverněji (a tedy nejhlouběji v týlu nepřítele), západně od Arnhemu (poblíž sídel Ede, Wolfheze a Oosterbeek). Na stejné místo byla vysazena 1. polská parašutistická brigáda pod vedením Stanislawa Sosabowského, z důvodu špatného počasí však až několik dní po Britech.

Úkolem bylo obsadit tři mosty přes Nederrijn, severní rameno Rýna. Železniční most u Oosterbeeku však byl Němci zničen a východnější pontonový most se ukázal jako nepoužitelný, zbýval tedy silniční most v Arnhemu.

V oblasti však po nasazení na východní frontě odpočívaly dvě elitní divize Waffen SS (Hohenstaufen a Frundsberg), proto se výsadkáři setkali s výrazným odporem německých jednotek a jen části z nich se pod vedením Johna Frosta podařilo obsadit severní konec mostu v Arnhemu. V malém počtu a v obklíčení dokázali most udržet déle, než bylo plánováno, nakonec ale museli místo opustit. Spojenecké síly se poté shromáždily západně od Arnhemu poblíž Oosterbeeku, jejich zbytky se nakonec 25. září evakuovaly přes Nederrijn na jih.

[editovat] Památníky

Vojenský hřbitov v Oosterbeeku
Památník poblíž vojenského hřbitova

Oběti bojů v Arnhemu a okolí, převážně britští a polští výsadkaři, byly pohřbeny spolu s obětmi tamních bojů v roce 1945 na vojenském hřbitově v Oosterbeeku.

Britský tank M4 Sherman před muzeem v Oosterbeeku

Operaci Market Garden je věnováno muzeum v Oosterbeeku (Airborne Museum), které se nachází v budově hotelu Hartenstein. Ten byl za druhé světové války velitelstvím německého polního maršála Waltera Modela, během operace v něm sídlilo spojenecké velení Roye Urquharta a při bojích byl téměř zničen. Současná expozice seznamuje s přípravou a průběhem operace, zahrnuje výzbroj a výstroj vojáků, multimediální program a repliku bojiště.

Operace, zejména její část odehrávající se v Nijmegenu a okolí, je zachycena také v expozici muzea osvobození (Nationaal Bevrijdingsmuseum), které se nachází na okraji Groesbeeku, jihovýchodně od Nijmegenu.

[editovat] Odraz v populární kultuře

[editovat] Zajímavost

V nizozemském Arnhemu se stala nedobrovolnou pozorovatelkou této operace Audrey Hepburnová, jež zde tehdy ve svých 15 letech pobývala se svojí matkou v rodinném sídle nizozemského šlechtického rodu van Heemstra.[4] Z tohoto důvodu dostala také nabídku, aby si zahrála jednu z rolí ve filmu Příliš vzdálený most, Audrey ji ale kvůli nedobrým vzpomínkám na tuto událost nakonec odmítla.

[editovat] Literatura

[editovat] Reference

  1. http://www.imdb.com/title/tt0171824/
  2. RYAN, Cornelius. Vzdálený most : Bitva u Arnhemu, strhující příběh hrdinství a smrti. Plzeň : Nakladatelství Lidové noviny, 1994. 405 s. ISBN 80-7106-097-6.  
  3. V čase 1:00:00–1:02:30, dostupné online.
  4. PARIS, Barry. Audrey Hepburnová: životopis. Praha : BB/art s.r.o., 2005. ISBN 80-7341-684-0. Kapitola 1, s. 38-41. (čeština) 

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích