Wilhelm Bittrich
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Wilhelm Bittrich Willi
|
|
Wilhelm Bittrich jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS |
|
| Narození: | 26. února 1894 |
| Úmrtí: | 19. dubna 1979 (85 let) |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS |
| Sloužil: | |
| Složka: | |
| Jednotka: | Jäger-Bataillon Nr. 4 Reserve-Jäger-Bataillon 9 Infanterie-Regiment 77 |
| Velel: | II. tankový sbor SS 2. SS-Panzer Division „Das Reich“ 9. SS-Panzer Division „Hohenstaufen“ |
| Války: | První světová válka druhá světová válka |
| Bitvy: | Operace Market Garden Vídeňská operace bitva v Ardenách |
| Vyznamenání: | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi a meči |
Wilhelm Bittrich (26. února 1894 – 19. dubna 1979) byl důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obergruppenführer za II. světové války. Zároveň byl i držitelem nejvyššího německého vojenského vyznamenání, Rytířského kříže.
Obsah |
[editovat] První světová válka
Wilhelm Bittrich se narodil 26. února roku 1894 ve městě Wernigerode v pohoří Harz na území Německa. Do armády vstupuje dne 13. července roku 1914 jako dobrovolník u Jäger-Bataillon Nr. 4 ve městě Naumburg. Dne 10. září téhož roku je přeřazen ke Reserve-Jäger-Bataillon 9 a poté k pěchotě, ke Infanterie-Regiment 77. Během služby u letectva sloužil na západní a jihovýchodní frontě, kde získal oba stupně železného kříže. V roce 1917 však dobrovolně přechází k výcvikovým letkám. Nejprve ke Feld-Flieger-Abteilung 27 poté ke Flieger-Abteilung A 266 a naposledy ke Jagdstaffel 37.
Po válce vstoupil do jednotek Freikorps, nejprve v roce 1920 u 2. Marine-Brigade Ehrhardt a poté u Freikorps Hülsen. V roce 1923 vstoupil do důstojnického sboru Reichswehru jako Leutnant (poručík). Zde působil jako letecký instruktor v Horním Slezsku a později v letecké škole Lipeck v Rusku. Zde působil až do roku 1930, kdy byl převelen do Berlína, kde byl převelen ke Reichswehr-Bataillon Berlin a kde až do roku 1932 působil jako civilní úředník Reichswehru.
[editovat] Vstup do SS
V březnu roku 1932 vstoupil do řad jednotek SA, z těch ale odešl, neboť dne 1. července přestoupil do SS. Dne 1. prosince téhož roku vstoupil i do NSDAP. Po vstupu do SS byl přidělen ke SS-Fliegerstaffel Ost, u které se stal v říjnu roku 1932 velitelem, zároveň s tím byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Poté převzal velení nad 74. SS-Standarte Ostsee, avšak 25. srpna roku 1934 byl převelen do SS-Verfügungstruppe a stal se velitelem politického pohotovostního oddělení v Hamburgu. Zde vydržel až do 1. dubna roku 1935, kdy se stal velitelem 2. roty z 1. praporu SS-Standarte 1 "Deutschland". O rok později se již v hodnosti SS-Sturmbannführer stal velitelem 2. praporu SS pluku "Deutschland".
[editovat] Druhá světová válka
V březnu roku 1938 se stal velitelem 1. praporu 3. SS pluku "Der Führer". Odtud byl dne 1. června roku 1939 převelen do štábu Leibstandarte SS Adolf Hitler. Avšak ještě tentýž rok se stal velitelem SS pluku "Deutschland" ze 2. SS-Panzer Division „Das Reich“, se kterým se zúčastnil Invaze do Polska a později bitvy o Francii. Za pozdější velení pluku na východní frontě byl Bittrich vyznamenán Rytířským křížem na návrh svého nadřízeného SS-Oberstgruppenführera Paula Haussera.
[editovat] Vojenská kariéra
Data povýšení
- Leutnant der Reserve - 15. říjen, 1915
- Leutnant - 1. ledna, 1932
- SS-Anwärter - 1. červenec, 1932
- SS-Mann - 15. červenec, 1932
- SS-Oberscharführer - 10. září, 1932
- SS-Untersturmführer - 31. říjen, 1932
- SS-Obersturmführer - 12. duben, 1934
- SS-Hauptsturmführer - 17. červen, 1934
- SS-Sturmbannführer - 1. říjen, 1936
- SS-Obersturmbannführer - 30. leden, 1938
- SS-Standartenführer - 6. červen, 1939
- SS-Oberführer - 1. září, 1940
- SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 19. říjen, 1941
- SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS - 1. květen, 1943
- SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS - 1. srpen, 1944
Významná vyznamenání
- Rytířský kříž - 14. prosinec, 1941
- Dubové ratolesti k Rytířskému kříži (563. držitel) - 23. srpen, 1944
- Meče k Rytířskému kříži (151. držitel) - 6. květen, 1945
- Německý kříž ve zlatě - 6. březen, 1943
- Spona k železnému kříži I. třídy - 7. červen, 1940
- Spona k železnému kříži II. třídy - 25. září, 1939
- Železný kříž I. třídy (1. světová válka)
- Železný kříž II. třídy (1. světová válka)
- Odznak za zranění v černém
- Pilotní odznak Německého Impéria (1. světová válka)
- Kříž cti
- Čestná dýka Reichsführera-SS
- Totenkopfring
- Sporotvní odznak SA v bronzu

