1976
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 ► ►►
Obsah |
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Události[editovat]
| 1976 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Byly dokončeny a napuštěny vodárenské přehradní nádrže: Švihov na řece Želivce zásobující pitnou vodou Prahu od roku 1972 a Přísečnice na náhorní planině Krušných hor v okrese Chomutov, která zásobuje vodou města v Podkrušnohoří.
- 29. ledna – Na tiskové konferenci v Praze vystoupil agent StB Pavel Minařík, který v letech 1969 – 1975 působil v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa, kde plánoval různé akce na znemožnění vysílání této stanice, vč. teroristických útoků. Žádný z plánů nakonec nebyl realizován. Pro československou rozvědku však získal množství cenných zpravodajských informací.
- 11. března – V Jiřském klášteře na Pražském hradě byla otevřena Sbírka starého českého umění Národní galerie.
- 12. – 16- dubna – V Průmyslovém paláci v Praze se konal 15. sjezd KSČ. Nesl se v optimistickém duchu – výsledky končící 5. pětiletky (1971 – 1975) byly hodnoceny velmi pozitivně, zároveň byly stanoveny cíle hospodářského a sociálního rozvoje na léta 6. pětiletky (1976 – 1980). Ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým změnám.
- 25. dubna – Zlatou medaili získali hokejisté Československa na Mistrovství světa v ledním hokeji v Katovicích.
- 30. dubna - Byla rozšířena území měst Ostravy a Plzně. K Ostravě bylo připojeno celkem 8 obcí z okresů Nový Jičín a Opava s asi 14 tis. obyvateli. K Plzni bylo připojeno 5 obcí z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever s asi 5 tis. obyvateli.
- 18. června – Dokončeny a předány nájemníkům byly první byty na největším pražském sídlišti Jižní Město v obvodě Prahy 4. [1]
- 20. června – Fotbalové mužstvo Československa zvítězilo na penalty ve finálovém utkání Mistrovství Evropy v Bělehradě nad mužstvem NSR. Českoslovenští fotbalisté se tak stali poprvé (a naposledy) v historii mistry Evropy.
- 1. července – V kinech měla premiéru populární komedie Oldřicha Lipského Marečku, podejte mi pero.
- 28. července - Největší letecká havárie ČSA na území ČSSR, kdy stroj Il-18 (OK-NAB) letu 001 na lince Praha–Bratislava po nestandardním přiblížení, vypnutí dvou motorů (č.3 automatikou, č.4 omylem mechanika), zahájeném opakovaném přistání, následném točení na nesprávnou stranu a konečně pokusu o nahození motoru č.4 v malé výšce spadlo do jezera Zlaté piesky u Bratislavy; zahynulo 70 cestujících a 6 členů posádky, pouze 3 cestující nehodu přežili.
- srpen – V AZNP Mladá Boleslav bylo započato se sériovou výrobou automobilů Škoda 105 a Škoda 120.
- 22. – 23. října – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, do obou národních rad a do všech stupňů národních výborů. Volební účast i podíl hlasů pro kandidáty Národní fronty byly jako vždy téměř stoprocentní.
- listopad – K energetické rozvodné síti byl připojen poslední blok dokončené tepelné elektrárny Dětmarovice na Karvinsku.
- 25. listopadu – Na Mostě Pionýrů spojující Moravskou a Slezskou Ostravu došlo k porušení na něm zavěšeného plynového potrubí a k úniku koksárenského plynu. Jiskra od projíždějícího trolejbusu způsobila v brzkých ranních hodinách následný výbuch, který most vážným způsobem poškodil. Při nehodě naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech. Most musel být zcela stržen a na 10 let nahrazen vojenským provizoriem.
- 3. prosince – V centru Olomouce byl uveden do provozu nový obchodní dům Prior s prodejní plochou 3 200 m2.
- 30. prosince – V závodě 3 Chlebovice dolu Staříč na Frýdecko-Místecku došlo v odpoledních hodinách k výbuchu metanu. Zahynulo 43 horníků. [2]
Svět
- 12. ledna – Rada bezpečnosti OSN hlasovala 11:1 s 3 chybějícími členy pro povolení OOP účastnit se porad Rady bezpečnosti bez hlasovacích práv.
- 4. února - Země se otřásla v hlavním městě Guatemaly - Guatemale, 22 800 zemřelo a přes 77 000 jich bylo zraněno.
- Peugeot převzal Citroën.
- 28. července - Katastrofální zemětřesení v čínském Tchang-šanu, kolem 800 000 mrtvých.
- Bylo rozhodnuto o přesunutí hlavního města Nigérie z Lagosu do nově zbudované metropole Abuja.
Vědy a umění[editovat]
- Vyšla první kniha o ARPANET, viz Internet.
- Na ČVUT byla zřízena fakulta architektury (do té doby část stavební fakulty).
- Založena irská rocková skupina U2.
- Poprvé byl izolován virus Ebola.
- Američtí matematici Kenneth Appel a Wolfgang Haken dokázali problém čtyř barev.
- Založena společnost Apple.
Nobelova cena[editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Burton Richter, Ting Čao-čung
- Nobelova cena za chemii - William Nunn Lipscomb, Jr.
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Baruch S. Blumberg, Daniel Carleton Gajdusek
- Nobelova cena za literaturu - Saul Bellow
- Nobelova cena míru - Betty Williamsová, Mairead Corriganová
- Nobelova cena za ekonomii - Milton Friedman
Narození[editovat]
| 1976 | |
| Střední stav obyvatel | 10 128 220 |
|---|---|
| Narození | 188 522 |
| Zemřelí | 125 232 |
| Přirozený přírůstek | 62 146 |
| Přírůstek stěhováním | 2 630 |
| Celkový přírůstek | 64 766 |
Česko
- 4. ledna – Radek Bonk, český hokejista
- 18. ledna – Pavel Mareš, český fotbalista
- 2. února – Laďka Něrgešová, česká herečka
- 5. února – Jan Hrdina, český hokejista
- 10. února – Miroslav Holeňák, český fotbalista
- 12. února – Sylvia Saint, česká pornoherečka
- 12. února – Kateřina Winterová, česká herečka a zpěvačka
- 14. února – Milan Hejduk, český hokejista
- 17. února – Radim Kopáč, český literární kritik
- 20. února – Marek Nikl, český fotbalista
- 26. února – Stanislav Vlček, český fotbalista
- 27. února – Marlen Vavříková, česká hobojistka
- 11. března – Vítězslav Maštalíř, český klavírista, varhaník a hudební skladatel
- 22. března – Markéta Zehrerová, česká zpěvačka
- 8. dubna – Marek Čech, český fotbalista
- 12. dubna – Kateřina Rudčenková, česká básnířka
- 13. dubna – Patrik Eliáš, český hokejista
- 17. dubna – Michal Hašek, český politik
- 17. dubna – Anna Geislerová, česká herečka
- 21. dubna – Věroslav Sucharda, český basketbalista
- 24. dubna – Roman Kresta, český automobilový závodník
- 27. dubna – Leoš Mareš, český moderátor
- 28. dubna – Michal Mikeska, český hokejista
- 8. května – Marian Morava, český hokejista
- 15. května – Filip Ospalý, český triatlonista
- 22. května – Věra Rosí, česká básnířka
- 27. května – Jiří Štajner, český fotbalista
- 31. května – Roar Ljøkelsøy, norský skokan na lyžích
- 2. června – Martin Čech, český hokejista († 6. září 2007)
- 4. června – Jan Kozler, český duchovní
- 8. června – Štěpán Vrubl, český basketbalista
- 14. června – Tereza Kostková, česká herečka a moderátorka
- 2. července – Tomáš Vokoun, český hokejista
- 9. července – David Macek, český politik
- 29. července – Lukáš Jarolím, český fotbalista
- 5. srpna – Tomáš Pilař, český fotbalista
- 8. srpna – Daniel Tchuř, český fotbalista
- 7. srpna – Adéla Pollertová, česká baletka
- 31. srpna – Radek Martínek, český hokejista
- 11. září – Tomáš Enge, český automobilový závodník
- 20. září – Jan Hlaváč, český hokejista
- 22. září – Ondřej Bárta, český fotbalista
- 27. září – Monika Absolonová, česká zpěvačka
- 4. října – Petr Bartes, český fotbalista
- 22. října – Petr Jurečka, hokejista
- 28. října – Lukáš Hartig, český fotbalista
- 9. listopadu – Jaroslav Bednář, český hokejista
- 10. listopadu – Jaroslav Hlinka, český hokejista
- 10. listopadu – Marcel Kříž, český folkový zpěvák
- 19. listopadu – Petr Sýkora, český hokejista
- 23. listopadu – Robin Böhnisch, český politik
- 13. prosince – Karel Veselý, český novinář
- 14. prosince – Eva Novotná, česká herečka
- 26. prosince – Andrea Absolonová, olympijská skokanka do vody, česká pornoherečka († 9. prosince 2004)
Svět
- 2. ledna – Danilo Di Luca, italský cyklista
- 2. ledna – Paz Vega, španělská herečka
- 6. ledna – Johan Davidsson, švédský hokejista
- 16. ledna – Martina Moravcová, slovenská plavkyně
- 24. února
- Zuzana Belohorcová, slovenská moderátorka
- Petra Polnišová, slovenská herečka
- 26. února – Mauro Lustrinelli, švýcarský fotbalista
- 11. března – Aleksander Granovsky, ukrajinský fotbalista
- 19. března – Alessandro Nesta, italský fotbalista
- 20. března – Chester Bennington, americký zpěvák
- 22. března – Reese Witherspoon, americká herečka
- 23. března – Ricardo Zonta, brazilský pilot F1
- 24. dubna – Steve Finnan, irský fotbalista
- 6. května – Denny Landzaat, nizozemský fotbalista
- 7. května – Jay Frog, německý hudebník
- 25. května – Sandra Nasic, německá zpěvačka
- 31. května – Colin Farrell, irský herec
- 31. května – Roar Ljøkelsøy, norský skokan na lyžích
- 2. června – Tim Rice-Oxley, britský hudebník
- 2. června – Michele Strazzabosco, italský hokejista
- 8. června – Lindsay Davenport, americká tenistka
- 12. června – Martin Bajčičák, slovenský běžec na lyžích
- 20. června – Juliano Belletti, brazilský fotbalista
- 27. června – Cecil Mamiit, americký tenista
- 1. července – Ruud van Nistelrooy, nizozemský fotbalista
- 8. července – Grettell Valdéz, mexická herečka
- 15. července – Walter Rodrigo Fleita, argentinský fotbalista
- 16. července – Franklin Roberto Lashley, americký wrestler
- 17. července – Anders Svensson, švédský fotbalista
- 23. července – Judit Polgárová, maďarská šachistka, Róbert Jakab, slovenský herec
- 24. července – Tiago Monteiro, portugalský pilot F1
- 24. července – Ivan Tichon, běloruský kladivář
- 4. srpna – Chris Pitman, americký hudebník
- 13. srpna – Nicolás Lapentti, ekvádorský tenista
- 26. srpna – Zemfira, ruská zpěvačka
- 27. srpna – Jon Dahl Tomasson, dánský fotbalista
- 27. srpna – Carlos Moyà, španělský tenista
- 27. srpna – Mark Webber, australský pilot F1
- 30. srpna – Ivan Petranský, slovenský historik
- 6. září – Tom Pappas, americký desetibojař
- 6. září – Wojciech Wierzejski, polský politik
- 9. září – Mattias Öhlund, švédský hokejista
- 10. září – Gustavo Kuerten, brazilský tenista
- 22. září – Ronaldo, brazilský fotbalista
- 26. září – Michael Ballack, německý fotbalista
- 27. září – Francesco Totti, italský fotbalista
- 29. září – Andrej Ševčenko, ukrajinský fotbalista
- 3. října – Seann William Scott, americký herec
- 12. října – Kajsa Bergqvist, švédská atletka
- 13. října – Juan Manuel Sara, argentinský fotbalista
- 14. října – Andreas Widhölzl, rakouský skokan na lyžích
- 16. října – Marius Colucci, francouzský herec
- 26. října – Miikka Kiprusoff, finský hokejista
- 15. listopadu – Virginie Ledoyen, francouzská herečka
- 17. listopadu – Brandon Call, americký herec
- 19. listopadu – Benny Vansteelant, belgický duatlonista († 14. září 2007)
- 22. listopadu – Torsten Frings, německý fotbalista
- 22. listopadu – Ville Valo, zpěvák skupiny HIM
- 6. prosince – Colleen Haskell, americká herečka
- 8. prosince – Dominic Monaghan, anglický herec
- 14. prosince – Petter Hansson, švédský fotbalista
- 15. prosince – Roger García, španělský fotbalista
- 23. prosince – Mikael Samuelsson, švédský hokejista
- 25. prosince – Armin van Buuren, světový trance Dj
- 29. prosince – Michal Hvorecký, slovenský spisovatel
Úmrtí[editovat]
Česko[editovat]
- 15. ledna – Bohumil Soudský, český archeolog (* 19. ledna 1922)
- 29. února – Ota Ginz, český esperantista (* 19. července 1896)
- 17. března – Norbert Frýd, český spisovatel (* 21. dubna 1913)
- 19. března – Luděk Pacák, český spisovatel a hudební skladatel (* 20. února 1902)
- 6. dubna – Josef Váňa, český generál (* 9. ledna 1893)
- 26. dubna – Miloš Lukáš, filolog, překladatel, uznávaný polyglot a esperantista (*15. září 1897)
- 2. května – Zdeněk Fierlinger, český politik (* 11. července 1891)
- 19. května – Eduard Milén, český malíř a scénograf (* 18. března 1891)
- 10. června – Jaroslav Novotný, český filmový režisér, průkopník a zakladatel školního výukového filmu a filmový dokumentarista (* 21. března 1903)
- 24. června – Bohuslav Březovský, český spisovatel (* 25. listopadu 1912)
- 3. července – Theodor Kilian, český esperantista (* 26. září 1897)
- 16. července – Bohumír Cyril Petr, český varhaník, hudební skladatel, hudební vědec, defektolog, topograf a historik (* 13. října 1905)
- 22. července – Jan Jůzl, český malíř a grafik (* 25. listopadu 1905)
- 4. srpna – Věra Ferbasová, česká herečka (* 21. září 1913)
- 11. září – Jan Kunc, český hudební skladatel a pedagog (* 27. března 1883)
- 15. září – Josef Sudek, český fotograf (* 17. března 1896)
- 24. září
- Pavel Nauman, český spisovatel, novinář a historik (* 2. května 1907)
- Jan Tříska, český akademický sochař (* 4. prosince 1904)
- 28. září – Miloš Sokola, český houslista a hudební skladatel (* 18. dubna 1913)
- 25. října
- Eduard Kohout, český herec (* 6. března 1889)
- František Křelina, český spisovatel (* 26. července 1903)
- 6. listopadu – Václav Čtvrtek, český spisovatel (* 4.dubna 1911)
- 21. listopadu – Antonín Raymond, český moderní architekt (* 10. května 1888)
Svět[editovat]
- 8. ledna – Čou En-laj, čínský politik (* 5. března 1898)
- 10. ledna – Delbert Ray Fulkerson, americký matematik (* 14. srpna 1924)
- 12. ledna – Agatha Christie, anglická spisovatelka (* 15. září 1890)
- 1. února – Werner Heisenberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za fyziku v oboru kvantové mechaniky (* 5. prosince 1901)
- 11. února – Dorothy Maud Wrinchová, americká matematička (* 12. září 1894)
- 27. února – Kálmán Kalocsay, maďarský esperantista (* 6. října 1891)
- 1. března – Jean Martinon, francouzský skladatel a dirigent (* 10. ledna 1910)
- 4. března – Walter Schottky, německý fyzik (* 23. července 1886)
- 11. března – Gordon Dobson, britský fyzik a meteorolog (* 25. února 1889)
- 17. března – Luchino Visconti, italský scenárista a režisér (* 2. listopadu 1906)
- 1. dubna – Max Ernst, francouzský malíř (* 2. dubna 1891)
- 5. dubna – Howard Hughes, letecký konstruktér (* 24. prosince 1905)
- 7. dubna – Jimmy Garrison, americký jazzový kontrabasista (* 1934)
- 9. května – Ulrika Meinhofová, německá novinářka (* 7. října 1934)
- 11. května – Alvar Aalto, finský architekt (* 3. února 1898)
- 26. května – Martin Heidegger, německý filosof (* 26. září 1889)
- 1. července – Anneliese Michel, německá dívka posedlá ďáblem (* 21. září 1952)
- 22. srpna – Juscelino Kubitschek de Oliveira, brazilský prezident (* 12. září 1902)
- 25. srpna – Eyvind Johnson, švédský spisovatel (* 29. července 1900)
- 9. září – Mao Zedong (Mao Ce-tung), čínský politik (* 26. prosince 1893)
- 26. září – Leopold Ružička, chorvatský chemik (* 13. září 1887)
- 7. října – Jean Sardier, francouzský stíhací pilot (* 5. května 1897)
- 10. října – Štefan Luby, slovenský právník (* 5. ledna 1910)
- 25. října – Raymond Queneau, francouzský spisovatel (* 21. února 1903)
- 5. listopadu – Willi Hennig, německý biolog (* 20. dubna 1913)
- 11. listopadu – Alexander Calder, americký výtvarník (* 22. července 1898)
- 15. listopadu – Jean Gabin, francouzský herec (* 17. května 1904)
Hlava státu[editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Gustáv Husák
- Vatikán - papež Pavel VI.
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Valéry Giscard d'Estaing
- Dánsko - královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos
Ostatní:
- Čína
- předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Ču Te
- předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- USA - prezident Gerald Ford
- Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz