30 případů majora Zemana

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

30 případů majora Zemana
Žánr	detektivní
Námět	Jiří Procházka aj.
Režie	Jiří Sequens
Scénář	Jiří Sequens
Hrají	Vladimír Brabec Miloš Willig Vladimír Ráž František Němec Rudolf Jelínek Ladislav Mrkvička Radoslav Brzobohatý Renáta Doleželová Jaroslava Obermaierová
Země původu	Československo
Jazyk(y)	čeština
Počet epizod	30
Produkce
Výrobce	Josef Císař
Lokace	Karel Kočí
Kamera	Josef Hanuš
Hudba	Zdeněk Liška
Produkční  společnost	Československá televize
Televize
Vysílání	Československá televize –
Externí odkazy
30 případů majora Zemana na CSFD.cz

30 případů majora Zemana je televizní seriál natočený v letech 1974–1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Režisérem byl Jiří Sequens, děj se odehrává mezi léty 1945 a 1973. Hlavní postavou je příslušník SNB Jan Zeman, kterého hraje Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky. Autorem knižní předlohy některých dílů a hlavním dramaturgem byl Jiří Procházka, který byl i autorem některých scénářů.

Seriál vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB. Jeho cílem bylo propagovat a obhajovat činnost bezpečnostního aparátu socialistického Československa a očernit odpůrce komunistického režimu. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jako v mnohých jiných dílech z této doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta zcela měněna. Většina dílů seriálu je sice natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů, ale jejich celkové, ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.

Jedná se o nejrozsáhlejší dramatické dílo Československé televize.^[zdroj?] Předlohy některých seriálů vyšly i v knižní podobě.

Vysílání

Poprvé po roce 1989 se seriál na území dnešního Česka vysílal až v letech 1999–2000 (na Slovensku už v roce 1998 na soukromé televizi Markíza), což vyvolalo vlnu diskuzí a kontroverzní reakce. Česká televize, která jej vysílala, jej doplnila také dokumentem, v němž byly jednotlivé díly konfrontovány s historickou realitou, a krátkým přehledem dobových událostí; vzniklý komponovaný pořad měl název Třicet návratů.

Obsazení

Vladimír Brabec, František Němec, Rudolf Jelínek, Emil Horváth, Jiří Lír, Ladislav Mrkvička, Vladimír Ráž, Miloš Willig, Radoslav Brzobohatý, Ilja Prachař, Jiří Holý, Jaromír Crha, Renáta Doleželová, Jaroslava Obermaierová, Ivana Andrlová, Radúz Chmelík, Stanislav Fišer, Miloš Vávra, Alena Vránová, Milada Vnuková, Štefan Kvietik a mnozí další - většina tehdejších známějších herců.

Jednotlivé díly

1. (1945) Smrt u jezera – poválečný příběh, v němž Zeman vyšetřuje vraždu svého otce a nastoupí k SNB.
2. (1945) Vyznavači ohně – o nacistech z pohraničí, kteří chtějí uniknout trestu.
3. (1946) Loupež sladkého „i“ – o černém obchodu s nedostatkovým inzulinem.
4. (1947) Rubínové kříže – inspirováno Banderovci prchajícími přes československé území.
5. (1948) Hon na lišku – propagandisticky zkreslené převzetí moci komunisty v únoru 1948. Zemanův nový nadřízený, nadporučík Bláha (Radoslav Brzobohatý), se odkryje jako protisocialistický živel a prchne letadlem na Západ.
6. (1949) Bestie – inspirováno tzv. králi Šumavy a případem Huberta Pilčíka.
7. (1950) Mědirytina – pojednává o falzifikaci potravinových lístků. Již od válečných let je zaveden lístkový systém, určující povolené příděly potravin na osobu, hlavně masa. Pražská kriminálka objeví lístky falešné. Pátráním po síti padělatelů je pověřen podporučík Zeman. V tomto díle se také setkává se svou budoucí ženou Lídou.
8. (1951) Strach – inspirováno případem bratrů Mašínů. V tomto díle se Zemanovi narodí dcera.
9. (1952) Loď do Hamburku – do Československa opět přijíždí Zemanův bývalý nadřízený Bláha, nyní jako západní agent.
10. (1953) Vrah se skrývá v poli – na motivy případu Babice.
11. (1954) Křížová cesta – na faře v blízkosti kláštera dojde k vraždě faráře, z cyklu o Pavlu Bláhovi
12. (1955) Kleště – případ pojednává o zradě Pavla Bláhy vůči svým přátelům.
13. (1956) Romance o nenápadné paní – podle skutečného případu z České Třebové.
14. (1957) Konec velké šance – Bláhovi nevycházejí plány, chce opustit Československo. Před tím chce zabít Zemana, zabije ale jen jeho ženu a sám je vzápětí Zemanem zastřelen.
15. (1958) Kvadratura ženy – na motivy případu rozčtvrcené Herty Černínové.
16. (1959) Dáma s erbem – vyšetřuje se krádež cenných předmětů ze zámecké sbírky.
17. (1960) Prokleté dědictví – v kladenských dolech se skrývá ukradených 300 tisíc korun.
18. (1961) Bílé linky – o činnosti StB v Západním Berlíně.
19. (1962) Třetí housle – v tomto příběhu, pojatém jako komedie, se Zeman podruhé žení.
20. (1963) Modrá světla – navazuje na díl Bílé linky.
21. (1964) Pán ze Salcburku – pojednává o pašování lidí přes železnou oponu kamionem.
22. (1965) Tatranské pastorále – pojednává o točení filmu na motivu skutečné vraždy, při natáčení nalezne major Zeman pachatele skutečné vraždy.
23. (1966) Šťastný a veselý – majetkové vyšetřování.
24. (1967) Klauni – začátek Pražského jara.
25. (1968) Štvanice – hrubě zkreslené události Pražského jara.
26. (1969) Studna – hororový příběh na motivy apokalyptického konce obyvatel domku u Černošic. Do příběhu je vkomponováno ostouzení procesů Pražského jara.
27. (1970) Rukojmí v Bella Vista – špionážní příběh z Jižní Ameriky.
28. (1971) Poselství z neznámé země – pokračování předchozího dílu.
29. (1972) Mimikry – inspirováno případem únosu letadla do SRN, paralela k procesu se skupinou The Plastic People of the Universe.
30. (1973) Růže pro Zemana – závěrečný díl.

Místa natáčení

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

1. Smrt u jezera – Rodný domek Jana Zemana se nachází na adrese Praha-Zbraslav, U Malé řeky 624. Rybník, u kterého byl zastřelen otec Jana Zemana, se nachází v pražské Krči. Fotoateliér pana Pospíšila se nacházel v pražském Bubenči. Dnes už místo něj stojí moderní výstavba. Místo, kde vojáci zastřelili vraha Zemanova otce, se nachází v blízkosti obce Nový Knín.
2. Vyznavači ohně – První služebna Jana Zemana se nachází v obci Výsluní na Chomutovsku. Zámek je ve skutečnosti Zámek Líšno u Benešova.
3. Loupež sladkého „i“ – Silnice, kde spadl Barvíř z motorky a následně havaroval Jirka Hradec, se nachází mezi Radotínem a Zadní Kopaninou. Ústřední sklad léčiv se nachází na Mariánském náměstí v Praze. Nemocnice, kam odvezli zraněného Hradce, se nachází na Zbraslavi.
4. Rubínové kříže – Místo, kde se sejde Lipinský s Mauerem, je kostel Skalka v Mníšku pod Brdy. Restaurace Na Víděňce se nachází na Zbraslavi. Pivovar se nachází v Pražském Bráníku. Místo, kde se zloději skrývali, je opět zámek Líšno u Benešova.
5. Hon na lišku – Čadkova chata (Líščí doupě) se nachází na hradě Hasištejn. Čadkova fabrika na lovecké zbraně je ve skutečnosti Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči. Letiště, odkud odletí Bláha, je polní letiště Velká Dobrá u Kladna.
6. Bestie – Nádraží, na kterém se loučí pan Váchal s otcem, je nádraží Praha-Dejvice. Nádraží Trnov je ve skutečnosti v obci Čisovice. Hájovna Kiliánka je kostel Skalka v Mníšku pod Brdy. Obec Trnov představovala obec Jistebnice.
7. Mědirytina – Tržnice, ve které prodávala bába kořenářka, se nacházela v ulici V kotcích na Uhelném trhu v Praze.
8. Strach – Byt, kde bydlí Jan Zeman s Lídou, se nachází v Přibyslavské ul. na Žižkově. Porodnice se nachází v Praze-Podolí. Místo, kde policisté našli ukradenou sanitku, se nachází pod Železničním mostem na levém břehu Vltavy.
9. Loď do Hamburku – Scény z přístavu se natáčely v Praze-Holešovicích. Všechny záběry z Hamburku se natáčely v německém městě Rostock. Konkrétně například hospoda „Zýdkrojc“ (Südkreutz) se nachází na adrese Wokrenterstraße 27, 18055 Rostock. Scény, kdy Bláha utíká z lodi, se natáčely v plavebním kanálu Vraňany – Hořín u Lužce nad Vltavou.
10. Vrah se skrývá v poli – Plánici představovala obec Vojkov u Sedlčan.
11. Křížová cesta – Exteriéry kostela a hřbitova se natáčely v obci Chlum u Sedlčan. Klášter se nachází v Praze na Bílé hoře.
12. Kleště – Budova sanatoria, kde čeká Dr.Hons, se nachází na adrese Krále Jiřího 1096/7, Karlovy Vary. Scény z divadla se opravdu točily v Karlovarském městském divadle. Vila Mimóza je ve skutečnosti vila Margareta sídlící na adrese U Imperiálu 1048/2, Karlovy Vary. Sodovkárna, kde pracuje a současně i bydlí Ing. Čadek, se nachází v obci Kyselka u Karlových Varů. Nádraží, kam odvezl Kalina se Zemanem Ing. Čadka, je nádraží Praha-Dejvice. Místo, kde byla nalezena zavražděná Inka, se nachází na řece Ohři mezi městem Karlovy Vary a obcí Kyselka. Hřbitov, kde měla Inka hrob, se nachází u kostela sv. Jana a Pavla v obci Krteň u Prahy.
13. Romance o nenápadné paní – Všechny scény z nádraží se točily na Smíchovském nádraží v Praze. Záběry z fotbalového hřiště se točily na Letné. Škola kde učila Lída se nachází na Uhelném trhu.
14. Konec velké šance – Pražské zastoupení firmy Benson a Benson se nachází v Salvátorské ulici na Starém městě. Místo kde měl Bláha schůzku z Hacklem u řeky se nachází u Štěpánského mostu u obce Libiš. Setkání Bláhy se Zemanem a následné zastřelení Lídy se natáčelo na Střeleckém ostrově v Praze. Hraniční přechod, přes který utíká do Německa Hanka s Hacklem, je hraničný přechod Nová Bystřice/Grametten.
15. Kvadratura ženy – Jez u kterého je nalezena zavražděná Hana Tluhlářová se nachází u obce Klecánky. Pracoviště Miroslava Šípa potom na adrese Na Šachtě 242 / 3, Praha 7 – Holešovice.
16. Dáma s erbem – Zámek Litoňovice se ve skutečnosti jmenuje Libochovice. Kurty, kam přijde Steskal za Soňou Hartmanovou, se nacházejí v ul. Nad vodovodem v Praze. Dům, ve kterém sídlí Jupiter, se nachází na Maltézském náměstí.
17. Prokleté dědictví – Hornická ubytovna se nachází na adrese Moskevská č. p. 1842, Kladno. Příjezd k dolu po výbuchu se natáčel u dolu Max u obce Libušín na Kladně. Scéna u rybníka, kam přijde Zeman za Gargelou, se natáčela u Turyňského rybníka u Kladna. Sklad barev se nacházel na adrese V Zámcích 72, Praha-Bohnice.
18. Bílé linky – Stanice metra Nelkenstraße je ve skutečnosti stanice Alexanderplatz v Berlíně. Setkání Zemana s Broniewskim se natáčelo ve sloupové kolonádě u muzea Pergamon v Berlíně. Vchod do kavárny Faun se nacházel na adrese Elišky Peškové 741/17, Praha-Smíchov. Jedna ze závěrečných, automobilových scén se natáčela na ulici Große Seestraße v Berlíně.
19. Třetí housle – Scéna, kdy Mirek Stejskal předjíždí autobus jedoucí na psí výstavu, se natáčela na silnici E58 u obce Žalmanov. Místo, kde houslista Radim Pešek prodal Němci Augustu Wolfovi staré bankovky, se natáčelo u restaurace Poštovní dvůr v Karlových Varech. Všechny scény z hotelu Ambasador se natáčely v Grandhotelu Pupp. Růžovou lázeň potom představovaly Císařské lázně. Obřadní síň sídlí v ulici Krále Jiřího 1285/22, Karlovy Vary. Zkouška orchestru a chodba, kde Hanke domlouvá s Břízou koupi psa, se natáčela v Lázních III. Ulice, na které zastavuje policista Vostárek ukradenou Octávii, se jmenuje Zámecký vrch.
20. Modrá světla – Byt redaktora Holana se nacházel v ulici Letohradská v Holešovicích. Penzion Bornschütz je ve skutečnosti Villa Haiderose v německém městě Binz. Přístav, ve kterém čeká Hanka na Holana, se nachází ve městě Stralsund. Pošta, kde Hanka vyzvedává dokumenty, se nachází ve městě Bergen auf Rügen. Scény z pláže se natáčely u města Binz.

Zajímavosti

• První klapka padla 22. března 1974 na zámku Líšno, kde se začaly natáčet scény do druhého dílu Vyznavači ohně. Poslední záběr celého seriálu byl natočen 14. května 1979 na rozestavěném parkovišti na 55. kilometru dálnice Praha-Brno při poslední scéně závěrečného dílu Růže pro Zemana.
• Helikoptéra z dílu Poselství z neznámé země byla původně zelená, členové štábu ji museli pro účely natáčení přetřít na žluto a po natáčení uvést zpět do původního stavu.
• Eduard Cupák, který celý režim odmítal politicky angažované role, si v epizodě Kleště zahrál komunisticky-zápornou postavu z čistého potěšení, že může alespoň nějak „bojovat“ proti režimu a dostat za to honorář.
• Při natáčení dílu Kvadratura ženy přišel za režisérem Sequensem syn skutečného vraha, podle jehož činu byl díl zfilmován. S natáčením nesouhlasil.
• Rok 1947 je jediným, ve kterém se odehrávají dva „případy“ majora Zemana.
• Autorem textu písně „Bič Boží“ je režisér seriálu Jiří Sequens, vytvořil ho tak, že vybral slova z Bible, následně došlo k celkové úpravě textu.
• V dílu Mědirytina je na konci ukázán štoček (na zadní straně jmenovky), ze kterého byly tištěny potravinové lístky. Písmena jsou však vyleptána zleva doprava (jako na papíře) a tak při tisku by byl text „zrcadlově“ obrácen.

Reference

Související články

• Manipulace
• Propaganda
• Revizionismus

Externí odkazy

• Seriál 30 případů majora Zemana na totalita.cz
• Major Zeman jako pravdivý obraz novodobých československých dějin? na ceskatelevize.cz, 25.09.2011, s odkazy na všech 30 epizod online
• Jan Kohoutek: Veřejná polemika o uvedení seriálu Třicet případů majora Zemana v České televizi po roce 1989 (diskurzivní analýza českého celostátního tisku) FF MU 2011. Dostupné online.
• Třicet případů majora Zemana na Česko-Slovenské filmové databázi
• Český mýtus major Zeman, Orientace Lidových novin, 15.11.2008
• www.majorzeman.eu
• Zeman na TV Barrandov
• Jsou všechny případy majora Zemana odsouzeníhodné?