Emil Horváth
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Horváth mladší (* 12. listopadu 1945, Nitra) je slovenský herec, režisér a divadelní pedagog. Syn slovenského herce Emila Horvátha staršího a manžel herečky Viery Richterovej.
Vystudoval herectví na VŠMU v Bratislavě v roce 1968 a poté nastoupil do Divadla SNP v Martině. V letech 1976 až 1983 působil na Nové scéně v Bratislavě, od roku 1983 je členem činohry Slovenského národního divadla.
Věnuje se též divadelní režii.
Hrál též v mnoha filmech a televizních inscenacích (Demeterovci, Ako sa Vinco zaťal) nebo seriálech (Americká tragédia, 30 případů majora Zemana).
Přednáší též herectví na VŠMU.
[editovat] Ocenění
- 2005 - Řád Ľudovíta Štúra II. třídy (který mu udělil slovenský prezident) za významné zásluhy v oblasti rozvoje kultury.
[editovat] Filmografie
- 1965: Každý mladý muž (slovenský vojak)
- 1968: Niet inej cesty (Janko Štúr)
- 1970: Na kometě (Servadac)
- 1973: Deň slnovratu (Igor)
- 1973: Dny zrady (Bagar)
- 1973: Dolina (Dušan)
- 1974: Sokolovo (slob. Daniš)
- 1976: Jeden stříbrný (Martin Uher)
- 1979: Kamarátky (Baltazár)
- 1980: Odveta (lékař)
- 1980: Rukojmí v Bella Vista (por. Gajdoš)
- 1984: Sladké starosti (Šimon Šindelka)
- 1987: Južná pošta (Ján Jurkovič – 40-letý)
- 1987: Svět neví nic (Tomáš Jakl)
- 1987: Víkend za milión (prokurátor)
- 1988: Iba deň (svokor)
- 1988: Prokletí domu Hajnů (Petr Švejcar)
- 1996: Jaškov sen (Faktor)
