1957
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 ► ►►
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události[editovat]
| 1957 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- 1. dubna – V Litvínově byl zahájen provoz na prvním úseku normálněrozchodné tramvajové tratě do Mostu.
- Antonín Novotný se stal prezidentem Československa.
- V severních Čechách byl poprvé od středověku zaznamenán výskyt losa v českých zemích.
- Na Vysočině byla po 10 letech dokončena stavba Vírské přehrady.
- Proběhlo první losování sazky Sportka
Svět
- 1. ledna - Sársko se připojilo k Německu.
- 6. března – Ghana získala nezávislost.
- 25. března – Byly podepsány tzv. Římské smlouvy, kterými vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Euratom
- březen – Evakuace izraelských jednotek z oblasti Suezu; Egypt.
- 16. května – Z vězení byl propuštěn Walter Funk, ministr hospodářství nacistického Německa.
- červen – (SSSR) Většina členů ÚV KSSS (tzv. "konzervativci", stalinisté) v čele s Molotovem se poprvé od r. 1917 pokusila svrhnout prvního tajemníka výboru, N. I. Chruščova. Chruščov ale nakonec zvítězil a poražená skupina se musela stáhnout z politického života.
- 25. července – Tunisko se stalo republikou.
- 29. září – Únik radioaktivity v kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů Kyštym v SSSR. Bývá označován po Černobylu za druhou, po Fukušimě I. za třetí nejrozsáhlejší radiační havárii.
- 30. září – V Ženevě byla přijata úmluva o přepravě nebezpečných věcí (ADR).
- V rámci SSSR byla obnovena Čečensko-Ingušská republika.
Vědy a umění[editovat]
- 15. května - v Tichomoří odpálena první britská vodíková bomba.
- 1. červenec – zahájen Mezinárodní geofyzikální rok, který dal příležitost ke spolupráci vědců celého světa.
- 27. srpna – SSSR oznámil první vypuštění mezinárodní balistické střely, která se stala předzvěstí kosmonautiky.
- 4. října – SSSR vypustil první umělou družici Země, Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur. Začátek kosmické éry lidstva.
- 3. listopadu – Vypuštěn Sputnik 2 se psem Lajkou na palubě (obíhal do 14. dubna 1958).
- 5. listopadu – V Leningradu spuštěn na vodu první atomový ledoborec, nazvaný „Lenin“
- John Lennon založil v Liverpoolu svou první skupinu Quarrymen, základ pozdějších The Beatles.
- Ivan Vyskočil a Jiří Suchý začali pořádat v Redutě tzv. „textappely“.
- Narozen Dave Murray, kytarista Iron Maiden
Nobelova cena[editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Jang Čen-ning, Li Čang-tao
- Nobelova cena za chemii - Sir Alexander Todd
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Daniel Bovet
- Nobelova cena za literaturu - Albert Camus
- Nobelova cena míru - Lester Bowles Pearson
Narození[editovat]
| 1957 | |
| Střední stav obyvatel | 9 513 758 |
|---|---|
| Narození | 157 157 |
| Zemřelí | 98 687 |
| Přirozený přírůstek | 56 742 |
| Přírůstek stěhováním | 6 832 |
| Celkový přírůstek | 63 574 |
Československo
- 2. února – Erik Pardus, herec († 10. května 2011)
- 25. února – Martin Klásek, loutkař
- 27. března - Tomáš Hanák, herec
- 6. dubna – Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pedagožka
- 9. dubna – Seve Ballesteros, španělský golfista
- 12. dubna – Milan Šteindler, humorista, herec a režisér
- 15. dubna – Jan Pelc, prozaik
- 7. května Jan Winkler, právník, politik a diplomat († 16. února 2009)
- 2. června – Tomáš Vorel, herec, scenárista a herec
- 3. června – Svatava Antošová, česká básnířka a novinářka
- 27. září – Zdeněk Jirásek, historik
- 25. listopadu – Petr Janečka, fotbalista
Svět
- 2. ledna – Beppe Gabbiani, italský automobilový závodník
- 14. ledna – Steve Jordan, americký bubeník a hudební producent
- 19. února – Falco, rakouský zpěvák († 6. února 1998)
- 8. března − Clive Burr, bývalý bubeník skupiny Iron Maiden († 12. března 2013)
- 10. března – Usáma bin Ládin, arabský terorista († 2. května 2011)
- 17. dubna – Nick Hornby, britský spisovatel
- 18. května – Michael Cretu, rumunský hudebník
- 23. července – Theo van Gogh, nizozemský režisér, producent a herec z rodiny slavného malíře Vincenta van Gogha, († 2. listopadu 2004 – zavražděn)
- 22. srpna – Steve Davis, britský hráč snookeru
- 22. září – Nick Cave, australský rockový hudebník
- 4. listopadu – Madhukar, německý filosof a zastánce východních nauk
- 10. prosince – Michael Clarke Duncan, americký herec a bývalý bodyguard († 2012)
- 14. prosince – Patrick Deville, francouzský spisovatel
Úmrtí[editovat]
Česko
- 8. ledna – Josef Skupa, český loutkář (* 16. ledna 1892)
- 8. února – Walther Bothe, německý fyzik (* 8. ledna 1891)
- 11. února – Jana Rybářová, česká herečka (* 31. března 1936)
- 13. března – František Lašek, český herec (* 31. března 1883)
- 20. března – Míla Pačová, česká herečka (* 11. dubna 1887)
- 3. dubna – Záboj Bláha-Mikeš, český hudební redaktor, organizátor a skladatel (* 22. listopadu 1887)
- 24. května – František Lorenc, český esperantista (* 24. prosince 1872)
- 5. července – Zdeněk Němeček, český spisovatel (* 19. února 1894)
- 17. října – Ralph Benatzky, česko-rakouský operetní skladatel (* 5. června 1884)
- 13. listopadu – Antonín Zápotocký, československý prezident (* 19. prosince 1884)
- 14. prosince – Josef Lada, český malíř, ilustrátor a spisovatel (* 17. prosince 1887)
Svět
- 4. ledna – Theodor Körner, rakouský prezident (od r. 1951) (* 23. dubna 1873)
- 7. ledna – Jože Plečnik, slovinský architekt (* 23. ledna 1872)
- 16. ledna - Arturo Toscanini, italský dirigent (* 26. března 1867)
- 19. února – Maurice Garin, italský cyklista
- 25. února – Bugs Moran, chicagský gangster (* 21. srpna 1893)
- 26. února – Roger Vercel, francouzský spisovatel (* 8. ledna 1894)
- 11. dubna – Freeman Wills Crofts, anglický spisovatel (* 1. června 1879)
- 26. dubna – Gičin Funakoši, japonský učitel karate (* 10. listopadu 1868)
- 9. května – Ezio Pinza, italský operní zpěvák (* 18. května 1852)
- 24. května – Thit Jensenová, dánská spisovatelka (* 19. ledna 1876)
- 13. června – Irving Baxter, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 25. března 1876)
- 19. července – Curzio Malaparte, italský spisovatel (* 9. června 1898)
- 11. srpna – Rudolf Weigl, polský imunolog (* 2. září 1883)
- 16. srpna – Irving Langmuir, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 31. ledna 1881)
- 19. srpna – Carl-Gustav Arvid Rossby, švédsko-americký meteorolog (* 28. prosinec 1898)
- 2. října – Luigi Ganna, italský cyklista (* 1883)
- 15. října – Henry van de Velde, belgický malíř, návrhář a architekt (* 3. dubna 1863)
- 26. října – Nikos Kazantzakis, řecký spisovatel (* 18. února 1883)
- 26. října – Gerty Cori, americko-česká biochemička (* 15. srpen 1896)
Hlavy států[editovat]
Evropa:
- Československo
- prezident Antonín Zápotocký
- prezident Antonín Novotný
- Rakousko
- prezident Theodor Körner
- prezident Adolf Schärf
- Francie - prezident René Coty
- Vatikán - papež Pius XII.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- USA - prezident Dwight David Eisenhower
Asie:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - předseda ČLR Mao Ce-Tung
Zajímavosti[editovat]
Rok 1957 byl označen za „Mezinárodní geofyzikální rok“. K této příležitosti byly v Antarktidě vybudovány vědecké výzkumné základny Dumont d'Urville, Amundsen-Scott South Pole Station (na Jižním pólu) a polární stanice Vostok (poblíž jižního magnetického pólu).