Theo van Gogh (režisér)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Theo van Gogh, 2004

Theo van Gogh (23. července 1957 Den Haag2. listopadu 2004 Amsterdam) byl nizozemský režisér, publicista, televizní producent a herec. Jeho pradědeček byl bratrem slavného nizozemského malíře Vincenta van Gogha.

V roce 2004 adaptoval scénář nizozemské političky somálského původu Ayaan Hirsi Ali a natočil krátký film Submission, který pojednává o násilí a zvůli vůči ženám v islámských komunitách, ve kterém jednotlivé ženy vyprávějí své děsivé příběhy, pokleknuté a schoulené do modlitby a na jejich polonahá – jen poloprůsvitnými závoji pokrytá těla jsou promítány texty z Koránu, které se vztahují k nadřazenosti mužů nad ženami.

Poté, co byl Submission promítán v nizozemské veřejné televizní stanici, dostali jak Ali tak van Gogh dopisy hrozící mu smrtí. Van Gogh ale hrozbu nebral vážně a dokonce se nechal slyšet, že „přece nikdo nezabije vesnického idiota“. Byl zavražděn vrahem marockého původu, 26letým Mohammedem Bouyerim, dne 2. listopadu v Amsterodamu,[1] když jel na kole do práce. Boyerim na něj osmkrát vystřelil, poté vzal nůž a uštědřil mu hlubokou řeznou ránu do hrdla a bodnou ránu do hrudníku. Na místě nechal zprávu,[2] ve které vyhrožoval západním vládám, židům a Hirsi Ali (scenáristce výše zmíněného filmu). Bouyeri byl krátce poté vypátrán a zatčen a 26. července 2005 odsouzen na doživotí.

Theo van Gogh jako režisér[editovat | editovat zdroj]

Kvalita jeho filmů stojí na výkonech herců, které motivoval vlídným přístupem. Věřil, že tak podají lepší výkon. V 80. létech točil především šokující snímky a literární adaptace. Od 90. let se zaměřil na filmy o vztazích. Většina jeho filmů byla nízkorozpočtových, často placená z vlastních nákladů.

  • Luger (1982)
  • Een dagje naar het strand (1984)
  • Charley (1986)
  • Terug naar Oegstgeest (1987)
  • Loos (1989)
  • Vals licht (1993)
  • Ilse verandert de geschiedenis (1993)
  • 06 (1994)
  • Reunie (1994)
  • Eva (1994)
  • Een galerij: De wanhoop van de sirene (1994)
  • De Eenzame Oorlog Van Koos Tak (1995)
  • Blind Date (1996)
  • Hoe ik mijn moeder vermoordde (1996)
  • In het belang van de staat (1997)
  • Au (1997)
  • De Pijnbank (1998)
  • Baby Blue (2001)
  • De nacht van Aalbers (2001)
  • Najib en Julia (2002)
  • Interview (2003)
  • Zien (2004)
  • Submission (2004)
  • Cool (2004)
  • 06/05 2004)
  • Medea (2004)
  • Bad (nedokončeno)

Theo van Gogh jako herec[editovat | editovat zdroj]

  • Luger (1981)
  • De witte waan (1984), režie Adriaan Ditvoorst. Role bezdomovce.
  • De nacht van de wilde ezels (1990), režie Pim de la Parra
  • Tadzio (1991) režie Erwin Olaf a Frans Franciscus
  • De noorderlingen (1992), režie Alex van Warmerdam. Postava „Dikke Willie“.
  • La séquence des barres parallèles (1992), režie Ian Kerkhof
  • Terrorama (2001), režie Edwin Brienen. Role náboženského fanatika.
  • 2020 - Het programma dat zijn tijd ver vooruit is (2003), vysíláno BNN. Role muslima.

Theo van Gogh jako publicista[editovat | editovat zdroj]

Byl přispěvatelem mnoha novin a časopisů, které musel často opustit kvůli neshodám s nadřízenými.

Publikované knihy:

  • Recreatie (poezie, 1985)
  • De weldoener (1988)
  • Maagd en moordenaar (divadelní hra, společně s Guus Luijters, 1988)
  • Mijn favoriete graftak (en ander onheil) (1989)
  • Wachten op de maan (1989)
  • Loos (1989)
  • Engel (1990)
  • Een prettig gesprek (1992)
  • Er gebeurt nooit iets (1993)
  • Sla ik mijn vrouw wel hard genoeg? (1996)
  • De gezonde roker (2000)
  • Allah weet het beter (2003)
  • De tranen van Mabel (spolu s Tomas Ross, 2004)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Místo, kde došlo k vraždě: 52° 21′ 32″ s. š., 4° 55′ 35″ v. d.
  2. http://www.militantislammonitor.org/article/id/312