25. březen
| Březen | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
| 2013 | ||||||
25. březen je 84. den roku podle gregoriánského kalendáře (85. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 281 dní.
Ve středověku byl tento den, svátek Zvěstování Panně Marii (přesně devět měsíců před Narozením Páně – 25. prosincem), používán jako počátek kalendářního roku (tzv. stilus annunciationis). Lišilo se však, jaký rok letopočtu tímto dnem začínal:
- Podle způsobu florentinského (calculus Florentinus) byl letopočet stejný jako podle běžného kalendáře, takže rok začínal pouze o dva měsíce a 25 dní později než stejný rok začínající 1. lednem. Tento způsob se používal ve Francii (mos Gallicanus) i v některých oblastech Německa ve 12. století; nejdéle se však udržel ve Florencii, a to do 2. poloviny 18. století.
- Podle způsobu pisánského (calculus Pisanus) tento den začínal rok s letopočtem o jedno vyšším, který předbíhal obyčejný rok začínající 1. lednem o 9 měsíců a 7 dní. V Pise začínali takto rok až do 1749.
Takže například v průběhu normálního roku 1125 začínal ve Florencii k 25. březnu teprve rok 1125, zatímco v Pise začínal ve stejný den už rok 1126.
V papežské kanceláři se užíval způsob florentinský od poloviny 10. století až do roku 1088. V letech 1088–1145 byl souběžně(!) užíván též způsob pisánský a od roku 1145 až do doby papeže Bonifáce VIII. (1294–1303) se prosadil opět způsob florentinský.
Obsah |
Události [editovat]
Česko
- 1420 – Proběhla bitva u Sudoměře, ve které Jan Žižka porazil vojsko katolických pánů.
- 1945 – Americký nálet na pražské průmyslové čtvrti na severovýchodě města, konkrétně se jednalo Libeň a vysočanský komplex, kde se vyráběly lehké stíhače tanků Hetzer, dalším cílem byly letiště ve Kbelích a Letňanech. Náletu se zúčastnilo 400 letadel typu B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator.
- 1996 – Slavnostně byl zahájen provoz ropovodu z německého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou.
Svět
- 421 – Dle legendy byly založeny Benátky.
- 1634 – Prvních 150 osadníků se vylodilo na pobřeží dnešního Marylandu. De facto tak založili britskou kolonii Province of Maryland, která de iure vznikla už o dva roky dříve.
- 1799 – Jednotky Francouzského Direktoria a Rakouského císařství se střetly v bitvě u Stockachu.
- 1901 – Z továrny Daimler Motoren Gesellschaft vyjel první Mercedes.
- 1945 - Byla zahájena Bratislavsko-brněnská operace sovětských a rumunských vojsk, která skončila osvobozením jihozápadního Slovenska a jižní a střední Moravy od nacistické okupace.
- 1949 - Sovětské úřady zahájily takzvané březnové deportace občanů Estonska, Lotyšska a Litvy, tentokrát zaměřené proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu, obětí deportace bylo přes 94.000 osob.
- 1974 - Francouz Roland Moreno přihlásil patent na první čipovou platební kartu na světě.
- 1987 – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve.
- 1988 – V Bratislavě se uskutečnilo pokojné shromáždění věřících za náboženské a občanské svobody, tzv. svíčková manifestace zakončená tvrdým policejním zásahem.
Narození [editovat]
Česko
- 1297 – Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup († 30. června 1364)
- 1724 – Adam František z Hartigu, rakouský diplomat († 15. listopadu 1783)
- 1820 – Vincenc Dominik Bíba, pedagog († 2. června 1906)
- 1832 – August Breiský, český lékař a pedagog († 25. května 1889)
- 1849
- Josef Probošt, rolník, povozník, řezbář († 20. března 1926)
- Gustav Fiedler, šestý moravskoostravský starosta († 27. dubna 1936)
- 1850 – František Vogner, učitel, sbormistr a hudební skladatel († 23. listopadu 1930)
- 1884 – Josef Vašata, dirigent a hudební skladatel († 29. srpna 1942)
- 1890 – Vlasta Javořická, spisovatelka († 1. srpna 1978)
- 1896 – František Tichý, malíř a grafik († 7. října 1961)
- 1906 – Josef Trojan, oběť komunismu († 28. prosince 1953)
- 1921 – Jan Kozák, spisovatel († 1995)
- 1928
- Zdeněk Košler, dirigent († 2. července 1995)
- Jiří Stárek, dirigent a hudební pedagog (* 25. září 2011)
- 1947 – Gabriela Beňačková, operní pěvkyně
- 1958 – Emil Hakl, spisovatel
- 1963 – Vilma Cibulková, herečka
- 1977 – Aleš Cibulka, moderátor a publicista
Svět
- 1157 – Alfonso II. Aragonský, aragonský král († 26. dubna 1196)
- 1252 – Konradin, vévoda švábský, král sicilský král jeruzalémský († 29. října 1268)
- 1347 – Kateřina Sienská, italská řeholnice a světice († 29. dubna 1380)
- 1538 – Christopher Clavius, německý matematik a astronom († 1612)
- 1593 – Svatý Jean de Brébeuf, jezuitský misionář v Kanadě († 16. března 1649)
- 1611 – Evlija Čelebi, osmanský cestovatel († 1682)
- 1767 – Joachim Murat, velkovévoda z Bergu a Cleves, maršál Francie, král obojí Sicílie († 13. října 1815)
- 1782 – Caroline Bonaparte, sestra Napoleona Bonaparte a neapolská královna († 1839)
- 1799 – Jakub Kryštof Rad, rakouský cukrovarník, vynálezce kostkového cukru († 13. října 1871)
- 1808 – José de Espronceda, španělský básník († 23. května 1842)
- 1819 – Venceslaus Ulricus Hammershaimb, faerský lingvista († 8. dubna 1909)
- 1829 – Ignacio Zaragoza, mexický politik a vojevůdce († 8. září 1862)
- 1834 – Benjamin Forstner, americký vynálezce († 27. února 1897)
- 1842 – Antonio Fogazzaro, italský spisovatel († 7. března 1911)
- 1867 – Pavel Blaho, slovenský lékař a politik († 1927)
- 1876 – Irving Baxter, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz v roce 1900 († 13. června 1957)
- 1881 – Béla Bartók, maďarský hudební skladatel († 1945)
- 1914 – Norman Borlaug, americký agronom, nositel Nobelovy ceny míru († 12. září 2009)
- 1928 – James Arthur Lovell, americký astronaut
- 1929 − Cecil Taylor, americký klavírista, hudební skladatel a básník
- 1931
- Bohumil Golián, slovenský volejbalista, československý reprezentant († 2012)
- Tom Wilson, americký hudební producent († 6. září 1978)
- Paul Motian, americký jazzový bubeník a skladatel († 2011)
- 1942
- Michal Dočolomanský, slovenský herec († 2008)
- Aretha Franklin, americká soulová zpěvačka
- 1947 – Elton John, anglický popový zpěvák, skladatel a klavírista
- 1962 – Marcia Crossová, americká herečka
- 1964 – Alexej Prokurorov, sovětský a ruský běžec na lyžích, olympijský vítěz († 2008)
- 1965 – Sarah Jessica Parker, americká herečka
- 1966 – Jeff Healey, kanadský jazzový a blues-rockový kytarista († 2. března 2008)
- 1972 – Phil O'Donnell, skotský fotbalista († 2007)
- 1973 – Michaela Dorfmeisterová, rakouská lyžařka
- 1976 – Vladimir Kličko, ukrajinský boxer
Úmrtí [editovat]
Česko
- 1053 – Prokop, svatý postevník a opat, zakladatel Sázavského kláštera (* cca 970)
- 1189 – Bedřich, český kníže (* 1141/1142)
- 1677 – Václav Hollar český rytec a kreslíř (* 13. července 1607)
- 1709 – Norbert Želecký z Počernic, opat premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce (* 1649)
- 1833 – Alois Klar, filantrop, zakladatel Klárova ústavu (* 25. dubna 1763)
- 1928 – Jozef Chládek, hudební skladatel (* 12. března 1856)
- 1929 – Otokar Březina, básník (* 13. září 1868)
- 2010 – Robert Kopecký, politik, poslanec a starosta (* 18. dubna 1952)
Svět
- 1005 – Kenneth III. , král skotský (* před 967)
- 1223 – Alfons II. Portugalský, portugalský král (* 1185)
- 1259 – Andronikos II., byzantský císař († 13. února 1332)
- 1273 – Tomáš Bérard, velmistr Templářů (* ?)
- 1323 – Marie Uherská, neapolská královna (* 1257)
- 1330 – Alžběta Dolnobavorská, rakouská vévodkyně (* asi 1306)
- 1623 – Henri de La Tour, francouzský šlechtic, maršál Francie (* 28. září 1555)
- 1625 – Giambattista Marino, italský básník (* 1569)
- 1712 – Nehemiah Grew, anglický rostlinný anatom a fyziolog (* 1641)
- 1751 – Frederik I. Švédský, švédský král (* 28. dubna 1676)
- 1761 – Salomon Kleiner, německý kreslíř a rytec (* 4. března 1700)
- 1801 – Novalis, německý spisovatel a básník (* 1772)
- 1809 – Anna Sewardová, anglická spisovatelka (* 12. prosince 1747)
- 1857 – William Colgate, americký průmyslník (* 25. ledna 1783)
- 1865 – Feliks Paweł Jarocki, polský zoolog a entomolog (* 14. ledna 1790)
- 1871 – Leopold II. Sedlnický, slezský šlechtic, vratislavský biskup (* 29. července 1787)
- 1873 − Wilhelm Marstrand, dánský malíř a ilustrátor (* 24. prosince 1810)
- 1875 – Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel (* 19. dubna 1814)
- 1914 – Frédéric Mistral, francouzský básník, nositel Nobelovy ceny (* 1830)
- 1918 – Claude Debussy, francouzský hudební skladatel (* 1862)
- 1920 – Aloys von Liechtenstein, rakouský šlechtic a politik (* 18. listopadu 1846)
- 1948 – Florian Tománek, slovenský římskokatolický kněz, redaktor a československý poslanec (* 1877)
- 1975 – Fajsal ibn Abdul al-Azíz, král Saudské Arábie (* 1906)
- 1980
- Roland Barthes, francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik (* 1915)
- Hans Walter Süsskind, britský klavírista, dirigent a hudební skladatel českého původu (* 1. května 1913)
- 2006 – Richard Fleischer, americký filmový režisér (* 1916)
- 2007 – Andranik Markarjan, arménský premiér v letech 2000–2007 (* 12. června 1951)
- 2012 – Antonio Tabucchi, italský spisovatel (* 1943)
Svátky [editovat]
Česko
- Marián, Mario, Marius
- Iris
Svět
- Slovensko – Marián
- Den nenarozených dětí
Katolický kalendář
Pranostiky [editovat]
Česko
- Panny Marie zvěstování zimy nevyhání.
- Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
- Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
- Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
- Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpovídá dobrý rok.
- Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou,
takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný. - Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
- Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
- Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
- Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
- Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
- Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
- Matka Boží trávu množí.
- Matička Boží kuželíček složí.
- Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč