Alois Klar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Klar
K. Vogel: Alois Klar (1831)
K. Vogel: Alois Klar (1831)
Narození 25. dubna 1763
Úštěk
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 25. března 1833 (ve věku 69 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Klar (též Aloys Klár, 25. dubna 1763 Úštěk[1]25. března 1833 Praha) byl filolog, pedagog a filantrop, profesor pražské univerzity, děkan filosofické fakulty, zakladatel a první ředitel Klárova ústavu pro slepce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu v Litoměřicích studoval na pražské univerzitě klasické jazyky a roku 1782 získal doktorát filosofie. Roku 1786 se stal profesorem gymnázia v Litoměřicích, kde působil také jako katecheta. Roku 1806 byl jmenován profesorem řečtiny a klasické literatury na pražské univerzitě. Mezi jiným zde zavedl velmi oblíbená cvičení v rétorice a deklamaci básní,[2] kam docházel i Karel Hynek Mácha. Klar byl patrně první, kdo Máchu v jeho básnické činnosti povzbudil a patrně i hmotně podporoval. Mácha si ho velice vážil a věnoval mu báseň.

Vedle této činnosti učitele se Klar – sám tělesně postižený – po celý život věnoval dobročinným činnostem, zejména péči o slepce. Už roku 1807 spolu s manželkou Rosinou, se synem Paulem Aloysem a jeho ženou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, založil soukromý "Ústav pro slepé děti" na Hradčanech.[3] Napsal jeho statut, stal se jeho prvním ředitelem a sám zde řídil vyučování, což byla tehdy činnost průkopnická. Založil také nadaci pro mladé umělce a pro chudé studenty filosofie a roku 1832 "Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců", pozdější Klárův ústav. Klarovým cílem bylo naučit slepce nějakou činnost, kterou by se pak sami mohli živit, protože žádné sociální pojištění tehdy nebylo. Na tyto účely dával své dosti značné příjmy z literární činnosti. Roku 1831 byl jmenován čestným měšťanem města Prahy.[2] Je pochován na pražském břevnovském hřbitově.

Klárův ústav[editovat | editovat zdroj]

Roku 1832 založil Klar nový Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců a získal pro něj darem od císaře Františka I. pozemek na dnešním Klárově. Budova s velkou kaplí archanděla Rafaela (architekti Vincenc Kulhánek a Josef Kranner) byla postavena už po Klarově smrti v letech 1836–1844 péčí Klarova syna Paula (Pavla) Aloise Klára a dokončena v letech 1884–1885 jeho vnukem Rudolfem. V kapli jsou cenné fresky a sochy od E. Maxe, který vytvořil i relief na štítu budovy. Znázorňuje příběh z biblické Knihy Tobijáš (Tob 11,4-13):Tobiáš uzdravuje slepého otce Tobita.[4] Budova sloužila slepcům až do poloviny 20. století, pak ji převzal Úřad vlády. Pokračovatelkou Klárova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4-Krči, jediná střední škola pro zrakově handicapovanou mládež v České republice.[5]

Podle Klárova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara dostalo prostranství před ústavem v roce 1922 název Klárov, kde je dnes rušná dopravní křižovatka a stanice metra „Malostranská“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Über Declamation und declamatorische Übungen („O deklamaci a deklamatorických cvičeních“ Praha, 1820)
  • Messgesang („Zpěvy ke mši“)
  • Wichtigkeit der Griechischen Sprache für vollendetere Bildung und gründliche Gelehrsamkeit, selbst noch in unseren Tagen mit einem Blicke auf das alte classische Studium überhaupt: eine Rede, gehalten ... in Prag im Jahr 1806 am 9. December / von Aloys Klar. („O důležitosti řeckého jazyka pro dokonalejší vzdělávání a důkladnou učenost... Praha: Caspar Widtmann, [1807], 38 s.
  • Die heiligen Apostel („Svatí apoštolové“ 1814)
  • Auswahl von Gedichten zu declamatorischen Übungen („Výběr básní pro deklamační cvičení“, Praha 1822 a 1829) [2]
  • Zdali náboženství toliko jest prostředek k blaženosti; či sám oučel a povolání člověka: anebo spíše jedno i druhé spolu? (Sepsal Aloys Klár, doktor v libomudrctví, c.k. profesor latinské a řecké literatury na vysokých školách pražských ; Z německého přeložil Frant. Lad. Čelakovský.) Stará Říše: Dobré dílo 1939, 74, [I] s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c Ottův slovník naučný, heslo Klar Alois
  3. http://www.spsaklara.cz/historie.htm#klar
  4. P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Str. 239n.
  5. http://www.spsaklara.cz/historie.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Alois Klar, filolog a humanista. Sv. 14, str. 306
  • P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]