1977
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 ► ►►
Obsah |
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události [editovat]
| 1977 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo [editovat]
- 1. ledna – Byla založena občanská opoziční iniciativa Charta 77 nazvaná dle stejnojmenného dokumentu. Autoři v něm poukazují na nedodržování lidských a občanských práv v Československu, přestože se představitelé ČSSR podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách v roce 1975 zavázali tato práva respektovat. Mezi autory dokumentu patřili Jan Patočka, Václav Havel, Václav Benda, Ludvík Vaculík a další. Orgány státní bezpečnosti začaly bezprostředně po zveřejnění Charty její autory i signatáře pronásledovat.
- 12. ledna – Pod titulkem „Ztroskotanci a samozvanci“ vyšel v Rudém právu značně kritický článek odsuzující signatáře Charty 77 a označující je za "pestrou směsici lidských i politických ztroskotanců, zavilých antisocialistů, sluhů a agentů imperialismu, kontrarevolucionářů, reakcionářů, trockistů, sionistů a renegátů".
- 28. ledna – V reakci na vydání prohlášení Charty 77 byla do Národního divadla v Praze svolána podpisová kampaň československých umělců, kteří svými podpisy měli manifestovat pevné odhodlání novými tvůrčími činy přispět k socialistickému rozvoji společnosti. Provolání „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, pro něž se vžil zkrácený název "Anticharta", přečetla herečka Jiřina Švorcová. Většina umělců však podepsala dokument pod nátlakem, nebo v dojmu, že se jedná o „prezenční listinu“ shromáždění.
- 22. února – V první československé Jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo k havárii. Během výměny palivového článku v reaktoru došlo k ucpání chladících prostorů článku silikagelem a k následovnému přehřátí. To vyvolalo roztavení palivových prutů a poškození přívodní roury na těžkou vodu. Ta poté pronikla do primárního okruhu reaktoru a poškodila povrch paliva, přičemž došlo k úniku radioaktivních látek, který z důvodu netěsnosti parogenerátorů kontaminoval i sekundární okruh reaktoru. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla nehoda klasifikována stupněm č. 4 (ze 7). Provoz na nejstarším - prvním reaktoru elektrárny Jaslovské Bohunice spuštěného v roce 1972 již nebyl obnoven.
- 13. března – Na následky několika opakovaných krutých výslechů STB zemřel v Praze na mozkovou mrtvici vynikající československý filozof, jeden z autorů Charty 77, profesor Jan Patočka. Jeho pohřeb, který se, za dozoru STB konal 17. března v církevním duchu v prostoru pražského Břevnovského kláštera, se stal tichou manifestací odporu proti komunistickému režimu.
- 27. dubna – V Karlových Varech byla dokončena rozlehlá budova lázeňského hotelu Thermal. Jako poslední byla předána kulturně – společenská část hotelového komplexu. Akt otevření provedl člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Josef Kempný. Výstavba hotelového komplexu trvala 9 let, hlavním zhotovitelem díla byly Pozemní stavby Karlovy Vary. Projekt desetipatrového hotelu s téměř třemi sty pokoji vystavěného na nábřeží řeky Teplé je dílem architektů Věry a Vladimíra Machoninových. [1]
- 27. června - František Tomášek byl jmenován kardinálem.
- 20. října – Při pádu vrtulníku v blízkosti bratislavského letiště zahynula manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, její osobní lékař a tříčlenná osádka stroje.
- 1. prosince – Na jednání ÚV KSČ členové připustili počínající ekonomické potíže československé ekonomiky objevující se od počátku 6. pětiletky pramenící zejm. z ropné krize, jež prohloubila dysfunkce ekonomického modelu se zaměřením na těžký průmysl, který omezoval konkurenceschopnost čsl. hospodářství.
- 10. prosince – Na 1. programu Československé televize měl premiéru populární dvanáctidílný televizní seriál Žena za pultem natočený režisérem Jaroslavem Dudkem podle scénáře Jaroslava Dietla. Seriál popisuje osobní i pracovní starosti prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň a kolegů z jedné pražské velkoprodejny potravin. Hlavní roli ztvárnila Jiřina Švorcová.
Svět [editovat]
- 2. března – Nastolena Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje.
- 27. června - Džibutsko vyhlásilo nezávislost.
- 3. července – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro humánní vyšetření.
- 10. srpna – Byl zatčen Samův syn David Berkowitz
- 10. září – Poslední oficiální poprava gilotinou, Francie.
- 31. prosince – Emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt.
- Carl Woese a George Fox identifikovali biologickou říši Archea.
- Akční plán z Lagosu.
- Americká vláda začala odstraňovat znečištěnou půdu z atolu Eniwetok.
- Začala etiopsko-somálská válka (skončila v roce 1978).
- Jazyk shuadit neboli židovská provensálština (druh okcitánštiny) prohlášen za zaniklý.
Vědy a umění [editovat]
- březen – Byl objeven Uranův systém planetárních prstenců.
- 25. květen – Premiéra filmu Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje.
- 20. srpna – Start vesmírné sondy Voyager 2.
- 5. září – Start vesmírné sondy Voyager 1.
- 22. září – 6. října – Šachový turnaj Tilburg 1977.
- 29. září – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6.
- Poslední známý případ pravých neštovic.
- V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47.
- Založena britská post punková skupina Joy Division.
- Carl Woese a George E. Fox označili archea za samostatnou vývojovou linii, nezávislou na bakteriích a eukaryotických organismech
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Philip Warren Anderson, Sir Nevill Francis Mott, John Hasbrouck van Vleck
- Nobelova cena za chemii - Ilja Prigogine
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Roger Guillemin, Andrew V. Schally, Rosalyn Yalow
- Nobelova cena za literaturu - Vicente Aleixandre
- Nobelova cena míru - Amnesty International
- Nobelova cena za ekonomii - James E. Meade, Bertil Ohlin
Narození [editovat]
| 1977 | |
| Střední stav obyvatel | 10 189 312 |
|---|---|
| Narození | 182 865 |
| Zemřelí | 126 214 |
| Přirozený přírůstek | 55 549 |
| Přírůstek stěhováním | 1 307 |
| Celkový přírůstek | 56 856 |
Česko
- 18. ledna – Libor Baláž, český fotbalista
- 8. března – Zdeno Chára, československý a později slovenský hokejista
- 9. března – Radek Dvořák, český hokejový hráč
- 30. března – Marek Melenovský, český hokejista
- 6. dubna – Markéta Harasimová, česká spisovatelka
- 8. května – Jiří Burger, český hokejista
- 9. května – Marek Jankulovski, český fotbalista
- 1. června – Richard Krajčo, český zpěvák, herec, moderátor, skladatel a textař
- 23. července - Stano Slovák, divadelní herec
- 24. července – Radek Malý, český básník, publicista a překladatel
- 4. srpna – Marek Heinz, český fotbalista
- 27. srpna – Marek Vorel, český hokejista
- 6. září – Pavel Trtílek, český dramatik
- 18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar
- 17. listopadu – Radek Matějovský, český hokejista
- 6. prosince – Martin Richter, český hokejový hráč
- 23. prosince – Karel Pilař, český hokejista
Svět
- 9. dubna – Gerard Way, americký zpěvák
- 8. května – Joe Bonamassa, americký bluesrockový kytarista
- 19. května – Natalia Oreiro, uruguayská herečka a zpěvačka
- 21. června – Roger Deago, panamský baseballista
- 1. července – Jarome Iginla, kanadský hokejista
- 15. července – Ray Toro, americký kytarista
- 17. srpna – Thierry Henry, francouzský fotbalista
- 24. srpna – Robert Enke, německý fotbalista († 10. listopadu 2009)
- 27. srpna – Deco, portugalský fotbalový záložník
- 15. října – David Trézéguet, francouzský fotbalista
- 10. listopadu – Brittany Murphyová, americká herečka a zpěvačka († 20. prosince 2009)
- 22. prosince – Henric Höglund, švédský hokejista
- 27. prosince – Jonathan Hedström, švédský hokejista
Úmrtí [editovat]
Česko
- 20. února – Jarmila Glazarová, česká spisovatelka (* 7. září 1901)
- 4. května – Karel Höger, český herec(* 17. června 1909)
- 12. července – František Suchý Brněnský, český hobojista a hudební skladatel (* 9. dubna 1902)
- 12. října – Jan Zrzavý, český malíř (* 5. listopadu 1890)
- 19. prosince – Oskar Brázda, český malíř (* 30. září 1887)
- 26. prosince – Ivan Řezáč, český hudební skladatel (* 5. listopadu 1924)
- ? – Rudolf Karas, český houslista a skladatel (* 27. října 1930)
Svět
- 14. ledna – Anthony Eden, britský politik, rozhodný odpůrce Mnichovské dohody (* 12. června 1897)
- 9. února – Sergej Vladimirovič Iljušin, ruský letecký konstruktér (* 30. března 1894)
- 13. března – František Krištof Veselý, slovenský herec, zpěvák a režisér (* 12. dubna 1903)
- 29. března – Eugen Wüster, jeden ze zakladatelů technické terminologie a normalizace (* 10. října 1898)
- 4. dubna – Alois Reiser, americký hudební skladatel českého původu (* 6. dubna 1884)
- 11. dubna – Jacques Prévert, francouzský básník (* 4. února 1900)
- 2. června – Vladimir Vladimirovič Nabokov, americký prozaik ruského původu (* 22. dubna 1899)
- 3. června – Roberto Rossellini, italský filmový režisér (* 8. května 1906)
- 13. června – Tor Bergeron, švédský meteorolog (* 15. srpna 1891)
- 16. června – Wernher von Braun, německý inženýr, tvůrce raket V-1 a V-2, později amerických raket. (* 23. března 1912)
- 18. června – Franco Rol, italský automobilový závodník (* 1908)
- 16. srpna – Elvis Presley, americký zpěvák (* 1935)
- 18. listopadu – Kurt Schuschnigg, rakouský politik, od roku 1934 rakouský kancléř (* 14. prosince 1897)
- 25. prosince – Charlie Chaplin, britský komik (* 16. dubna 1889)
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Gustáv Husák
- Vatikán - papež Pavel VI.
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Valéry Giscard d'Estaing
- Dánsko - královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos
Ostatní:
- Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- USA
- prezident Gerald Ford
- prezident Jimmy Carter