Elvis Presley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elvis Presley
Elvis Presley ve videu k písni Jailhouse Rock
Elvis Presley ve videu k písni Jailhouse Rock
Základní informace
Rodné jméno Elvis Aaron Presley
Jinak zvaný E, El
Přezdívka Král Rock 'n' Rollu
Král (The King)
Narození 8. ledna 1935
USA Tupelo, Mississippi
Původ Memphis, Tennessee
Úmrtí 16. srpna 1977 (42 let)
USA Memphis, Tennessee
Žánry Rock n' roll
Blues rock
Country
Povolání zpěvák, herec
Hlasový obor baryton
Aktivní roky 1954 – 1977
Vydavatel Sun, RCA
Manželka Priscilla Presleyová
Děti Lisa Marie Presleyová
Website Elvis.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elvis Aaron Presley, známý také jako „Král Rock 'n' Rollu“ nebo zkráceně jako „Král (The King)“, (8. ledna 1935, Tupelo, Mississippi, USA16. srpna 1977, Memphis, Tennessee, USA) byl americký zpěvák a herec. Dokázal skloubit inspiraci z černošského spirituálu, blues a country a stal se nejvýznamnější postavou amerického rock and rollu. Během své více než dvacet let trvající kariéry překonal mnoho rekordů prodeje desek a návštěvnosti koncertů. Víc než 100 jeho singlů se dostalo do TOP 40 ve Spojených státech a 17 se dostalo na 1. místo. Dodnes bylo prodáno přes jednu miliardu kopií jeho nahrávek.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narozen v Tupelu 8.ledna 1935 v 3.30 jako dvojče o půl hodiny dříve narozeného Jesse Garona, který se ovšem narodil již mrtvý. Rodiče Gladys Presley, rozená Smith, a Vernon Presley pocházeli z velmi chudých poměrů, tzv. white trash, což je americký ekvivalent pro největší chudinu bílé pleti. Ačkoliv Elvis později popíral jakékoliv náznaky dřívější chudoby ("Vždy u nás bylo jídlo, vždy jsem měl v čem chodit") ve skutečnosti byla situace Presleyových velmi špatná, obzvláště když Vernon byl v květnu 1938 odsouzen k dvouletému žaláři za padělání směnky a rodina se musela vystěhovat z bytu pořízeného na splátky. Právě v této kritické době, kdy Gladys s malým Elvisem putovala po celé rodině, vznikla nepřirozená Elvisova fixace na svou matku.

V roce 1945 se Elvis zúčastnil pěvecké soutěže s písní "Old Shep" a opět je zde nutné popřít legendu tvrdící, že malý zpěvák tuto soutěž vyhrál. Ve skutečnosti skončil pátý a vyhrál druhou cenu – volnou celodenní vstupenku na kolotoče. Rok na to dostává k svým 11. narozeninám svou první kytaru. Základní akordy Elvise naučil strýc Vester, hlavním zdrojem výuky se však pro budoucího krále rock and rollu stal pravidelný poslech bluesových a country nahrávek, díky kterým si Elvis vypiloval bezchybný hudební sluch. V roce 1948 se pak rodina přestěhovala do Memphisu s vyhlídkou na lepší budoucnost. Elvis zde neměl mnoho přátel, ale hudba ho očarovala natolik, že mu plně vynahradila absenci běžných klukovských zážitků. V červnu 1953 Elvis ukončil střední školu a druhý den nastoupil jako šofér do firmy Electric Co.

Vše začíná[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1953 vstupuje do studia Sun Records, vlastněného Samem Philipsem, kde jako první nahrál Elvis tehdy populární balady My Happiness and That's When Your Heartaches Begin v Sun Records jako dárek pro svoji matku. Tahle legenda se ve skutečnosti nezakládá na pravdě. Malou desku Elvis nahrál v srpnu 1953, tedy čtyři měsíce od narozenin jeho matky. Pravý důvod byl ten, že Elvis chtěl otestovat sám sebe, jak vlastně zní. Za první vydělané peníze koupil své matce růžový Cadillac. Příběh o dárku pro matku si později vymyslel Elvisův manažér plukovník Parker. Mnoho lidí si myslí, že si Elvise při zpěvu všiml sám majitel společnosti Sam Phillips, ale pravda je jiná. První, kdo zaznamenal jeho talent byla Samova sekretářka. Phillips tou dobou hledal „bělocha s černošským hlasem“ a rozpoznal Elvisův zázračný potenciál. V červnu 1954 nahráli bluesovou píseň That's All Right (Mama) (vysílanou poprvé Memfiským rozhlasem 7. 7. 1954) a na druhou stranu původně bluegrassovou Blue Moon of Kentucky. V tehdejší době byl ovšem velký problém prorazit s černošskou hudbou, nicméně časem se to podařilo. Druhým Elvisovým singlem bylo Good Rockin' Tonight společně s I Don't Care if the Sun Don't Shine.

Rozjezd[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1955 se jeho kariéry ujal nový manažer Tom Parker a události nabraly rychlý spád. Elvis přešel k velké nahrávací společnosti RCA Records, roku 1956 nazpíval první singl pro RCA Records Heartbreak Hotel, jehož se rychle prodalo přes milion kopií. Od ledna 1956 se také začal objevovat v televizi, velmi známé je jeho vystoupení před kamerou 5. června 1956 s písní Hound Dog, při které nedokázal pořádně „stát na značce“ a poněkud improvizoval. V říjnu téhož roku vystoupil dokonce ve slavné Ed Sullivan Show.

Jeho prvním filmem byl Love Me Tender (1956), mezi jeho nejlepší filmy patří Jailhouse Rock (1957) a King Creole (1958).

Uncle Sam[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 1957 obdržel předvolání k nástupu na vojnu. Díky odkladu nástupu do března 1958 se podařilo dokončit film King Creole a 24. března 1958 Elvis narukoval a byl umístěn do Friedbergu v Západním Německu. Během služby v Německu poznal svoji budoucí manželku, tehdy čtrnáctiletou Priscillu Beaulieu. 5. března 1960 se vrátil do USA. Ještě v témž roce natáčí dva celovečerní filmy G. I. Blues a Flaming Star se stejnojmennou písní (Flaming star, don´t shining). Po návratu z vojny je rock and roll na ústupu a Presley se obrací k pomalým baladám (It's Now or Never – píseň na motivy známé italské O sole mio).

Také vystoupil v pořadu NBC nazvaném Welcome Home Elvis společně s Frankem Sinatrou a zpívají mix písní Witchcraft/Love Me Tender.

Filmové období[editovat | editovat zdroj]

V šedesátých letech pokračuje v natáčení filmů, které nesplňovaly Elvisova očekávaní a staly se z nich spíše "lacinější" muzikály. Celkem natočil ještě dalších 24 celovečerních filmů. Především ale točí filmy a soundtracky, přičemž jde spíše o kvantitu než o kvalitu.

Comeback[editovat | editovat zdroj]

Zatímco popularita Beatles a jiných stoupá, Elvisova popularita klesá. Sám proto poněkud ustupoval ze slávy, aby se roku 1968 vrátil na výsluní ve velkém stylu. Po osmileté odmlce konečně vystupuje v televizi, a to zcela sám. Jen jemu věnovaný pořad „’68 Comeback Special“ vysílaný NBC musel uchvátit snad každého, šlo bez pochyby o Presleyho nejzdařilejší vystoupení před televizními kamerami. Rázem z něj byl opět vládce showbyznysu. Úspěšný byl jak soundtrack z jeho comebacku, tak singl „If I Can Dream“, začal opět vystupovat na živo, zkrátka návrat, jak se patří. Po sedmi letech mimo žebříčky popularity se roku 1969 dostává na první místo s písní Suspicious Minds, v Západním Německu se dostal na první místo s písní In the Ghetto a ve Velké Británii v roce 1970 s The Wonder of You. Roku 1972 nahrává velmi populární píseň Burning Love, která se umístila na 2. místě hitparády.

Cesta ke konci[editovat | editovat zdroj]

9. října 1973 se Elvis rozvádí s Priscillou, s níž odchází i jejich dcera Marie Luisa, přibírá na váze, přehání to s „léky“, nicméně stále vystupuje na koncertech a nahrává písně. Mezi lety 1969 a 1977 absolvuje 1094 zcela vyprodaných vystoupení. Je prvním umělcem, který ve čtyřech vystoupeních za sebou vyprodal Madison Square Garden v New Yorku ve dnech 9.–11. června 1972.

V úterý 16. srpna 1977 je nalezen svojí snoubenkou Ginger Aldenovou mrtev na podlaze koupelny ve svém domě nazvaném Graceland v Memphisu. Mnozí lidé věří, že zemřel na předávkování drogami. Oficiální verze se však přiklání k tomu, že příčinou smrti byl srdeční infarkt.

Po jeho smrti se jeho sídlo Graceland proměnilo v muzeum a stalo se druhým nejnavštěvovanějším domem v USA hned po Bílém domě. Každoročně se sem sjíždějí davy fanoušků, Elvisovi napodobitelé a dvojníci. Jeho písně vycházejí stále znovu a mnozí lidé dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí. Bezpochyby můžeme Elvise Presleyho zařadit mezi nejlepší zpěváky světa.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní článek: Diskografie Elvise Presleyho

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Elvis v roce 1970
  • 1956 – Love Me Tender
  • 1957 – Jailhouse Rock / ("Vězeňský Rock")
  • 1957 – Loving You
  • 1958 – King Creole
  • 1960 – G. I. Blues
  • 1960 – Flaming Star
  • 1961 – Wild in the Country
  • 1961 – Blue Hawaii / ("Elvis Presley: Blue Hawaii")
  • 1962 – Follow That Dream / ("Jdi za svým snem")
  • 1962 – Kid Galahad
  • 1962 – Girls! Girls! Girls! / ("Elvis Presley: Girls! Girls! Girls!")
  • 1963 – It Happened at the World's Fair / ("Stalo se na světové výstavě")
  • 1963 – Fun in Acapulco / ("Elvis Presley: Fun in Acapulco")
  • 1964 – Kissin' Cousins
  • 1964 – Viva Las Vegas / ("Elvis: Viva Las Vegas")
  • 1964 – Roustabout / ("Elvis Presley: Roustabout")
  • 1965 – Tickle Me
  • 1965 – Girl Happy
  • 1965 – Harum Scarum / ("Elvis: Harum Scarum")
  • 1965 – Paradise, Hawaiian Style / ("Elvis Presley: Paradise Hawaiian Style")
  • 1966 – Frankie a Johnny
  • 1966 – Spinout / ("Elvis Presley: Těžké se rozhodnout")
  • 1967 – Clambake / ("Mejdan")
  • 1967 – Double Trouble / ("Elvis Presley: Pořádný průšvih")
  • 1967 – Easy Come, Easy Go
  • 1968 – Stay Away, Joe
  • 1968 – Live a Little, Love a Little
  • 1968 – Speedway / ("Elvis Presley: Okruh")
  • 1969 – Charro!
  • 1969 – Change of Habit
  • 1969 – The Trouble with Girls / ("Elvis: Trable s děvčaty")

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.elvisinfonet.com/elvisvsbeatlespart1.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]