The Beatles

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Beatles logo.png
Nahoře: John Lennon, Paul McCartneyDole: George Harrison, Ringo Starr
Nahoře: John Lennon, Paul McCartney
Dole: George Harrison, Ringo Starr
Základní informace
Původ Anglie Liverpool, Anglie
Žánry Rock and roll
Pop
big beat
Psychedelický rock
Skiffle
Aktivní roky 19601970
Vydavatel Parlophone
Capitol
Odeon
Apple
Vee-Jay
Polydor
Swan
Tollie
Příbuzná
témata
Tony Sheridan, The Quarrymen, Plastic Ono Band, The Dirty Mac, Wings, Traveling Wilburys, Rory Storm and the Hurricanes, Ringo Starr & His All-Starr Band, Billy Preston
Web www.beatles.com
Členové
John Lennon
Paul McCartney
George Harrison
Ringo Starr
Dřívější členové
Pete Best
Stuart Sutcliffe

The Beatles byla anglická rock'n'rollová kapela z Liverpoolu. Jejími členy byli John Lennon (zpěv, doprovodná kytara), Paul McCartney (zpěv, basová kytara), George Harrison (sólová kytara, zpěv) a Ringo Starr (bicí, příležitostně zpěv). Patří mezi komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapely v historii populární hudby. Hudba Beatles je dodnes hraná a oblíbená po celém světě. Když renomovaný hudební časopis Rolling Stone v roce 2003 sestavil žebříček nejlepších alb v dějinách populární hudby, Beatles se do první desítky dostali celkem čtyřikrát (včetně 1. místa za Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band)[1].

Beatles jsou podle RIAA, která je na základě prodeje singlů a alb v Americe označila jako nejvíce prodávanou kapelu v historii, nejprodávanějším hudebním uskupením v historii Spojených států amerických. Ve Velké Británii vydali Beatles více než 40 různých singlů, alb a desek, které se vyšplhaly na první místo hitparád. Tento komerční úspěch se opakoval v mnoha dalších zemích. Jejich nahrávací společnost EMI odhadla, že do roku 1985 prodali přes miliardu desek a kazet po celém světě. V roce 2004 umístil časopis Rolling Stone Beatles na první místo v seznamu 100 největších umělců v historii. Podle časopisu pomohla jejich novátorská hudba a kulturní vliv charakterizovat 60. let a jejich vliv na populární kulturu je patrný ještě dnes.

Beatles stáli v polovině 60. let v čele invaze britské hudby do Spojených států. Přestože měl jejich počáteční hudební styl kořeny v rock and rollu 50. let a domácím skifflu, vyzkoušela kapela mnoho různých žánrů od Tin Pan Alley až po psychedelický rock. Svým oblečením, styly a výroky určovali trendy své doby, zatímco jejich vzrůstající zájem o společenské otázky ovlivnil společenské a kulturní převraty 60. let.

Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]

  1. John Lennon (1960-70) - zpěv, rytmická kytara, sólová kytara, foukací harmonika, klávesy
  2. Paul McCartney (1960-70) - zpěv, baskytara, kytara, klávesy + výjimečně bicí
  3. George Harrison (1960-70) - zpěv, sólová kytara, sitár, housle,
  4. Ringo Starr (1962-70) - zpěv, bicí, perkuse
  5. Pete Best (1960-62) - zpěv, bicí
  6. Stuart Sutcliffe (1960-61) - zpěv, baskytara

Manažer: Brian Epstein

Producent: George Martin

1957-1960 Vznik[editovat | editovat zdroj]

V březnu roku 1957 založil John Lennon během své docházky do gymnázia Quarry Bank v Liverpoolu skifflovou skupinu The Quarrymen. 6. července téhož roku se Lennon a The Quarrymen setkali na wooltonské zahradní slavnosti u kostela Sv. Petra s Paulem McCartneyem. 6. února 1958 pozvala kapela (která hrála pod různými jmény) mladičkého kytaristu George Harrisona, aby se na ně podíval ve Wilson Hall v liverpoolském Garstonu. McCartney se s Harrisonem seznámil ve školním autobuse na cestě do Liverpoolského Institutu, protože oba bydleli v Speke. Na McCartneyho naléhání začal Harrison hrát s The Quarrymen jako další kytarista po zkoušce v březnu 1958, když překonal Lennonovu úvodní nechuť z důvodu jeho nízkého věku. V průběhu tohoto období členové neustále přicházeli a opouštěli formaci a v lednu 1960 se přidal Lennonův přítel z umělecké školy Stuart Sutcliffe na baskytaru. Lennon s McCartneyem hráli doprovodnou kytaru a v kapele se vystřídalo velké množství bubeníků.

The Quarrymen vystřídali řadu jmen - "Johnny and the Moondogs", "Long John and the Beatles", "The Silver Beetles" (pocházející z návrhu Larryho Parnese na "Long John and the Silver Beetles") – před ustálením se na The Beatles. Existuje mnoho teorií týkajících se názvu kapely a jeho nezvyklého pravopisu. Obvykle je připisováno Lennonovi, který řekl, že jméno bylo kombinací slova beetles (v angličtině brouci, jako odkaz na kapelu Buddy Hollyho The Crickets) a slova beat. Cynthia Lennon tvrdí, že Lennon vymyslel název Beatles „během brainstormingového sezení u pivem nasáklého stolu v baru Renshaw Hall.“ Lennon, který je známý svým vyprávěním různých verzí příběhů zavtipkoval v časopise Persey Beat z roku 1961, že „to přišlo ve vidině – objevil se muž na ohnivém koláči a řekl jim: „Od tohoto dne dále budete Beatles s A.““ V rozhovoru z roku 2001 převzal nárok na zvláštní pravopis jména Paul McCartney, když řekl, že „John měl nápad, že bychom se mohli jmenovat Beetles a já na to „a co třeba Beatles; jako tlukot bubnu?“ Je zvláštní jak se tvoří dějiny.“

V květnu 1960 Beatles objížděli severovýchodní Skotsko jako doprovodná kapela zpěváka Johnnyho Gentla. S Gentlem se setkali hodinu před jejich prvním vystoupením a McCartney poukazuje na turné jako na velkou zkušenost pro kapelu. Kapela, která byla často bez bubeníka si na turné zajistila služby Tommyho Moora, který byl mnohem starší než ostatní. Avšak brzy po turné se Moore, který cítil velký věkový rozdíl, vrátil do továrny na lahve, kde pracoval jako řidič vysokozdvižného vozíku. Dalším bubeníkem byl Norman Chapman, ale za několik týdnů byl povolán do vojenské služby. Jeho odjezd způsobil závažný problém, jelikož neoficiální manažer kapely Allan Williams pro ně domluvil hraní v klubech na Reeperbahn v německém Hamburku.

1960-1970 The Beatles[editovat | editovat zdroj]

The Beatles are standing in front of a crowd of people at the bottom of an aeroplane staircase.
Beatles na letišti J. F. Kennedyho, 7. 2. 1964

Hamburk[editovat | editovat zdroj]

15.srpna 1960 pozval McCartney Peta Besta, aby se stal stálým bubeníkem kapely. Viděl Besta hrát s The Blackjacks v Cashbah Clubu, který vlastnila Petova matka Mona Bestová. Byl to sklepní klub v liverpoolském West Derby, kde Beatles hrávali a často ho navštěvovali. V dokumentárním snímku The Compleat Beatles řekl Williams, že Best „nehrál příliš obratně, ale obstojně.“

Beatles začali hrát v hamburských barech Indra a Kaiserkeller. Chtělo se po nich, aby hráli šest až sedm hodin za večer, sedm dní v týdnu. Krátce poté, co začali hrát na novém místě v Top Ten Clubu byl Harrison vyhoštěn, protože lhal německým úřadům o svém věku. O týden později byli McCartney a Best zatčeni, obviněni za žhářství a vyhoštěni, protože založili malý požár v domě kde bydleli, když vyklízeli pokoj, aby se přesunuli do luxusnějšího pokoje. Lennon následoval ostatní v půlce prosince.

Znovu spolu hráli Beatles poprvé 17. prosince 1960 v Cashbah Clubu a v dubnu 1961 se vrátili do Hamburku. Během hraní v Top Ten Club si je vybral zpěvák Tony Sheridan jako svou doprovodnou kapelu pro sérii nahrávek pro německou společnost Polydor Label, produkovanou známým kapelníkem Bertem Kaempfertem. Kaempfert podepsal s kapelou při prvním setkání 22. června 1961 jejich vlastní smlouvu pro Polydor. 31. října vydal Polydor nahrávku písně My Bonne (Mein Hertz ist bei dir nur), která se v německých žebříčcích objevila pod jménem "Tony Sheridan and the Beat Brother", což byl obecný název pro kohokoliv kdo se objevil v Sheridanově doprovodné kapele. K pověsti, že tato nahrávka vedla k setkání kapely s Brianem Epsteinem je třeba dodat, že byli díky ní také poprvé zmíněni v americkém tisku.

Historie skupiny[editovat | editovat zdroj]

McCartney, Harrison, švédská zpěvačka Lill-Babs a Lennon ve švédské televizní show Drop-In, 30. října 1963
Paul McCartney, George Harrison, and John Lennon playing guitars and wearing matching grey suits.
McCartney, Harrison a Lennon v holandské televizi roku 1964

V létě roku 1962 Beatles potřetí a naposledy odjeli do Hamburku a působili ve Star Clubu. V září se vrátili zpět do Británie, rozloučili se s Petem Bestem a na post bubeníka přišel Ringo Starr (narozený jako Richard Starkey), nejstarší hráč se zkušeností z několika dalších skupin. George Martin si kladl podmínku spolupráce s Beatles právě výměnou bubeníka, Pete Best podle něho nezapadal do záměru ve vytváření image skupiny. V říjnu 1962 vydala skupina u společnosti EMI první singl s názvem Love Me Do (na druhé straně píseň P.S. I Love You), který se dostal na 17. místo nejprodávanějších desek. Druhý singl Please Please Me / From Me To You, byl už velkým hitem v celé Británii, kde se dostal na vrchol hitparády.

První album, nazvané rovněž Please Please Me (1963), znamenalo začátek beatlemánie ve Velké Británii. Beatles také hráli naposledy v Cavern Clubu a začali koncertovat po celé Evropě a posléze i po celém světě. Během let 1963 a 1964 odehráli přes 200 velkých koncertů. V roce 1964 následovalo úspěšné turné po Spojených státech, vystoupení v The Ed Sullivan Show (Show Eda Sullivana) a natočení prvního filmu: A Hard Day's Night (česky Perný den) i stejnojmenné album. Díky úspěchu Beatles se v americkém žebříčku hitparád začaly prosazovat i další britské rockové skupiny jako např. Rolling Stones, Gerry & The Pacemakers nebo Dave Clark Five.

The Beatles performing music in a field. In the foreground, the drums are played by Starr (only the top of his head is visible). Beyond him, the other three stand in a column with their guitars. In the rear, Harrison, head down, strikes a chord. In the front, Lennon smiles and gives a little wave toward camera, holding his pick. Between them, McCartney is jocularly about to choke Lennon.
Americký trailer pro film Help!

26. října 1965 byli Beatles vyznamenáni Řádem britského impéria a natočili další film Help! (česky Pomoc!). Vystoupení na Shea Stadium v roce 1965, při druhém americkém turné, zaznamenalo rekordní počet 55 tisíc diváků. Hudebně se Beatles začali odklánět od jednoduchých textů o lásce a začali experimentovat se zvuky různých nástrojů (např. indický strunný nástroj sitár ve skladbě Norwegian Wood) i hraním se smyčcovým kvartetem (píseň Yesterday), dokonce i s celým orchestrem (A Day In The Life).

Vedle Beatles a už zavedených skupin jako The Beach Boys se ovšem prosazovaly i skupiny vycházející jak z hudebního stylu Beatles, tak i absorbující jiné vlivy. V USA se prosadily skupiny jako např. The Byrds, Buffalo Springfield, Mamas & Papas, Quicksilver Messenger Service, Jefferson Airplane, ve Velké Británii se na žebříčcích umísťovali vedle Beatles také „syrovější“ Rolling Stones nebo „bluesovějšíThe Yardbirds (či jejich následovníci Cream), Jimi Hendrix atd. Beatles mají na tyto kapely obrovský vliv svými novátorskými přístupy k technice nahrávání, ale zároveň se nechávají sami ovlivňovat. Dokladem toho je například nahrávání první desky Pink Floyd "The Piper at the Gates of Down", když v té době Beatles trávili mnoho času při tvorbě "Sgt. Peppers Lonely Hearts Club Band" (1967). Obě kapely se navzájem navštěvovaly a jistá podoba postupů při větších plochách na obou deskách není náhodná.

4. března 1966 pronesl John Lennon při jednom interview poznámku o tom, že Beatles jsou populárnější než Ježíš Kristus, rozpoutá se vlna odporu a rozhlasové stanice v USA bojkotují vysílání hudby Beatles. V témže roce Beatles přestali koncertovat, 1. května 1966 měli poslední vystoupení ve Wembley ve Velké Británii, v srpnu měli poslední oficiální koncert v Candlestick Park v San Francisku v USA. Na konci srpna 1967 zemřel manažer Brian Epstein na předávkování barbituráty. Téhož roku vyšlo dle kritiků jedno z nejlepších alb v historii rockové hudby, Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, které je poznamenáno hudebními studiovými experimenty.

V roce 1967 Beatles natočili další film Magical Mystery Tour i stejnojmenné album poznamenané halucinogenními prožitky z užívání drog. I přes první vážné rozmíšky mezi jednotlivými členy skupina natočila v roce 1968 pozoruhodné The Beatles (nazývané také The White Album podle jeho bílého přebalu). Ringo Starr během nahrávání alba krátkodobě opoustil skupinu. Téhož roku založili Beatles firmu Apple Corps (česky jablko) - vlastní gramofonovou značku, obchod, filmovou společnost atd. Vznikl další film, tentokrát kreslený, Yellow Submarine (česky: Žlutá ponorka).

Původní bubeník Pete Best

Rok 1969 byl pro skupinu kritický a definitivně vedl k jejímu rozpadu. John Lennon začal na nahrávání vodit kontroverzní japonskou umělkyni a svoji druhou ženu Yoko Ono, proti čemuž protestoval hlavně Paul McCartney. John Lennon s ní natočil album Unfinished Music No. 1: Two Virgins a začal se zabývat vlastními „nebeatlovskými“ hudebními projekty (založil skupinu Plastic Ono Band) a protesty proti válce ve Vietnamu. Beatles jako skupina spolu naposledy veřejně koncertovali na střeše svého nahrávacího studia 30. ledna 1969 a vznikl i poslední film a LP Let It Be. Během jejího natáčení po hádkách s McCartneym i Lennonem dočasně skupinu opustil George Harrison.

Londýnská ulice Abbey Road

V létě 1969 skupina natočila své poslední studiové album Abbey Road. Dosud nevydané snímky Let It Be byly předány hudebnímu producentovi Philu Spectorovi k finálnímu zpracování. John Lennon se v té době věnoval pouze Plastic Ono Band a svým mírovým aktivitám a o další hudební výboje Beatles již ztratil zájem. Svět se tak až v dubnu 1970 v interview Paula pro hudební časopis New Musical Express oficiálně dozvěděl, že The Beatles už neexistují. Paul byl obviňován, že opustil Beatles, na to kontroval, že Beatles opustili sami sebe.

Po poslechu zpracovaných skladeb alba Let It Be požádal Paul McCartney o odstranění dle jeho názoru nemístných úprav. Nebylo mu vyhověno a nakonec to tedy v dubnu 1970 byl on, kdo ze skupiny odešel a veřejnost se tak poprvé dozvěděla o definitivním rozchodu Beatles. Paul McCartney podal k Nejvyššímu soudu 31. prosince 1970 žádost o oficiální ukončení partnerství Beatles. Všichni členové skupiny se vydali na sólovou dráhu.

V roce 1994 předala Yoko Ono McCartneymu demosnímky Lennonových písní, ke kterým zbylí členové skupiny nahráli doprovod a vznikly tak poslední písně Real Love a Free as a Bird vydané na albech Anthology 1 (Apple Records, 21. listopadu 1995), Anthology 2 (Apple Records, 18. března 1996), Anthology 3 (Apple Records, 28. října 1996).

Mají svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Hudební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Neustálé nároky členů Beatles na vytvoření nového zvuku kapely na každé nové desce, v kombinaci s aranžérskými schopnostmi George Martina a odbornými znalostmi techniků EMI jako byli Norman Smith, Ken Townshed a Geoff Emerick, hrály významnou roli v novátorském zvuku alb Rubber Soul (1965), Revolver (1966) a Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (1967).

Beatles pokračovali v čerpání vlivů dlouho po jejich úvodním úspěchu, a často nalézali nové cesty v hudbě a textech díky poslechu svých současníků. Mezi tyto vlivy patřil Bob Dylan, který byl inspirací pro takové písně jako např. You've Got to Hide Your Love Away a Norwegian Wood (This Bird Has Flown). Mezi další současníky můžeme zařadit The Byrds a The Beach Boys, jejichž album Pet Sounds bylo McCartneyho oblíbené.

Spolu s triky ve studiu jako byly zvukové efekty, netradiční umístění mikrofonu, nahrávací smyčky, dvoustopé a různě rychlé nahrávání, začali Beatles rozšiřovat své nahrávky o nástroje, které byly v té době pro rockovou hudbu neobvyklé. Patřily mezi ně smyčcové a dechové orchestry, stejně jako indické nástroje jako např. sitár v písni Norwegian Wood (This Bird Has Flown) a swarmandel v písni Strawberry Fields Forever. Využívali také elektronické nástroje jako byl např. mellotron s jehož pomocí vytvořil McCartney flétny v úvodu písně Strawberry Fields Forever, a Ondioline, elektronické klávesy, které produkovaly neobvyklý zvuk podobný hoboji v písni Baby, You’re a Rich Man.

Diskografie (UK)[editovat | editovat zdroj]

Kytary McCartneyho a Harrisona
Lennonovy kytary

Hlavní článek: Diskografie The Beatles

Standardní LP[editovat | editovat zdroj]

  1. Please Please Me (Parlophone, 26. dubna 1963)
  2. With The Beatles (Parlophone, 22. listopadu 1963)
  3. A Hard Day's Night (Parlophone, 10. června 1964)
  4. Beatles for Sale (Parlophone, 4. prosince 1964)
  5. Help! (Parlophone, 6. srpna 1965)
  6. Rubber Soul (Parlophone, 3. prosince 1965)
  7. Revolver (Parlophone, 5. srpna 1966)
  8. Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (Parlophone, 1. června 1967)
  9. Magical Mystery Tour (Parlophone, 8. prosince 1967) Pozn.: Nejprve vyšlo v UK jako Double EP, teprve až 19. listopadu 1976 poprvé jako LP!
  10. The Beatles (The White Album; Apple / Parlophone, 22. listopadu 1968)
  11. Yellow Submarine (Apple / Parlophone, 17. ledna 1969)
  12. Abbey Road (Apple / Parlophone, 26. září 1969)
  13. Let It Be (Apple / Parlophone, 6. listopadu 1970) Pozn.: 17. listopadu 2003 vyšlo v odlišném mixu pod názvem Let It Be... Naked

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  1. Perný den, černobílý celovečerní hraný film
    • Scénář: Alun Owen
    • Kamera: Gilbert Taylor
    • Režie: Richard Lester
    • Dále hrají: John Junkin, Norman Rossington, Wilfred Brambell, Victor Spinetti
  2. Help!, barevný celovečerní hraný film
    • Scénář: Marc Behm
    • Kamera: Gilbert Taylor
    • Režie: Richard Lester
    • Dále hrají: Eleanor Bron, Leo McKern, Roy Kinnear, Victor Spinetti
  3. Yellow Submarine, barevný animovaný film
    • Scénář: Lee Minoff, Al Brodax
    • Výtvarník: Heinz Edelmann
    • Režie: George Dunning
  4. Magical Mystery Tour, barevný televizní film
    • Námět, scénář, režie: The Beatles
  5. Let It Be, barevný hraný dokumentární film
    • Kamera: Tony Richards
    • Režie: Michael Lindsay-Hogg
  6. Across the Universe, barevný celovečerní muzikál
    • Režie: Julie Tymor
  7. Beatles Cartoon, barevný animovaný film

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu