Zpěv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zpěvák Harry Belafonte v roce 1954

Zpěv je nejspíše nejpřirozenějším a nejrozšířenějším hudebním uměním. Je ho schopen prakticky každý jedinec, třeba i s nepatrným, nebo žádným nadáním,[1] kde není větší šance než 1:500, že se pravidelným cvičením nedosáhne úspěchu. [Day, 1839, Introduction] [2]

Je to specifický hlasový umělecký projev, který se cíleným střídáním tónů a zpravidla i rytmickou strukturou odlišuje od běžné řeči nebo recitace. O výzkumu rozdílů mezi zpěvem a řečí jsou publikovány články od konce 19. století. Někteří autoři se zabývají například i rozdíly ve způsobu dýchání, kdy ve zpěvu je třeba brát ohled na to, aby nádechy nebyly přerušovány fráze, které ne vždy odpovídají mluveným větám. Vůbec nejdůležitějším tématem se tu ale zdá být rozdílnost zpěvu a řeči po stránce funkce hlasového aparátu. Daniell říká: "Zpěv a řeč jsou či měly by být identické¨. Totéž jinak pak potvrzuje Wronski: ¨Bezvadná řeč povede k bezvadnému zpěvu. Zpěv a řeč jsou pouhé modulace stejné funkce¨. [3]

Styly zpěvu[editovat | editovat zdroj]

Dětská zpěvačka, zpívající na mikrofon

Zpěváci různých hudebních žánrů dominující dnešnímu hudebnímu průmyslu jsou často vzory svých posluchačů, kteří se je snaží napodobovat v koupelně na fotbalovém zápase, v kostele, nebo pěveckém sboru. Styly zpívané hudby zahrnují operu, klasickou hudbu, muzikál, folk, country, rap, pop a mnoho dalších včetně třeba narozeninového zpívání. Zpěv může být doprovozen hlasy zpěvu či hudebních nástrojů různé hlasitosti, nebo může znít i bez doprovodu.Hlavní je styl dýchání, protože jinak zpěvák nemá šanci na úspěch. [4]

Hlasové typy podle klasického schématu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Druhy hlasů.

Základní dělení hlasů je na: Mužské hlasy (tenor – vyšší mužský hlas, baryton - střední mužský hlas, basbaryton - mužský hlas ležící mezi basem a barytonem, bas – nižší mužský hlas) a ženské hlasy (soprán – vyšší ženský hlas, mezzosoprán - střední ženský hlas, alt – nižší ženský hlas).

Důležitost tréninku hlasu[editovat | editovat zdroj]

Mnoho zpěváků samouků je hrdých na svůj přirozený hlas a jsou přesvědčeni, že jakýkoliv hlasový trénink může jejich hlas jedině pokazit. Problém spočívá v tom, že netrénovaný hlas zůstává v pořádku právě tak dlouho, dokud se nedostaví problém. Nemoci, únava, akusticky těžké prostředí pro zpěv, těžký repertoár či emoce působí na hlas. Zatímco dobrý učitel zpěvu má k dispozici mnoho, co může zpěvákovu techniku ochránit, zpěvák samouk tyto věci nemusí nikdy objevit. Učitel zpěvu Richard Miller napsal "Technika představuje jakousi stabilizaci vyžadované koordinace při zpěvu. To může být zakódováno v mozku a těle zpěváka". Netrénovaní zpěváci běžně nemají mnoho hlasových problémů do 20. roku svého života. Ty se však dostavují okolo 30. roku. I když je zpěvák přesvědčen, že je s jeho hlasem vše v pořádku protože nedělá nic jiného než vždy dělal, problémy se dříve nebo později mohou dostavit vlivem nevědomého budování zlozvyků.[5]

Hlasová technika[editovat | editovat zdroj]

Zpěv by měl být postaven na koordinovaném přirozeném procesu. Zkušený zpěvák má tuto koordinaci pevně v rukou. Stále přežívají fámy o tom, že ona koordinace je vlastně totéž jako cosi, co je člověku vrozené. Také není neobvyklé najít učitele zpěvu který tvrdí, že techniku zpěvu není vůbec třeba učit. Není však možné se pouze spoléhat na cítění hudby či zpívané poezie pokud hlas nepracuje jak má. [6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brent Jeffrey Monahan, THE ART OF SINGING, A Compendium of Thoughts on Singing Published Between 1777 and 1927, ISBN 0-8108-1155-3, 1978, str. 1
  2. Brent Jeffrey Monahan, THE ART OF SINGING, A Compendium of Thoughts on Singing Published Between 1777 and 1927, ISBN 0-8108-1155-3, 1978, str. 14
  3. Brent Jeffrey Monahan, THE ART OF SINGING, A Compendium of Thoughts on Singing Published Between 1777 and 1927, ISBN 0-8108-1155-3, 1978, str. 33
  4. Christina Shewell, Voice Work, Art and Science in Changing Voices, ISBN 978-0-470-01992-4, str. 479
  5. Christina Shewell, Voice Work, Art and Science in Changing Voices, ISBN 978-0-470-01992-4, str. 480
  6. Richard Miller, On the Art of Singing, ISBN: 978-0-19-977392-3, str. 86

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo zpěv ve Wikislovníku