Klasická hudba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
notový zápis Requiem od W. A. Mozarta

Klasická hudba (nezaměňovat s klasicistní hudbou), někdy taky vážná hudba, je široké a značně nespolehlivé označení pro evropskou hudební tradici a hudební formy z ní odvozené, do níž se dnes řadí zejména období renesance, baroka, klasicismu a romantismu. Je charakteristická pro západní kulturu, mimoevropské kultury nevyvinuly žádnou hudební tradici srovnatelnou s klasickou hudbou.

Moderní klasická hudba se vyznačuje nepřístupností a nabouráváním klasických schémat.

Dějiny a vývoj vážné hudby[editovat | editovat zdroj]

Renesance[editovat | editovat zdroj]

Z hudby mizí disonance a stoupá důraz na harmonii. Umělecké dílo není a nemůže být shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují, vytvářejí rovnováhu, harmonii. Pro renesanční hudbu je charakteristická konsonatnost, vzájemný vztah všech částí díla.

Johann Sebastian Bach

Baroko[editovat | editovat zdroj]

Barokní hudba je charakteristická polaritou hlasů a vrcholnou nástrojovou i pěveckou virtuozitou v rychlých částech v kontrastu s melodikou volných vět. Hlasy provádějí základní melodii v kontrapunktu a ostatní hlasy slouží jako harmonická výplň. Pro barokní hudbu je typická dramatičnost (vliv třicetileté války), velkolepost (náboženství a prostory barokních chrámů) zpěvnost, zcela záměrná líbivost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače.

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Klasicismus[editovat | editovat zdroj]

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Franz Schubert

Romantismus[editovat | editovat zdroj]

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Impresionismus[editovat | editovat zdroj]

Impresionističtí skladatelé se podobně jako impresionističtí malíři pokoušeli svým dílem zachytit prchavé pocity.

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Dmitrij Šostakovič

Moderna[editovat | editovat zdroj]

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Serialismus[editovat | editovat zdroj]

Serialismus je kompoziční technika, založená na uspořádání (zvaném řada nebo serie) výšek, délek, stupňů dynamiky, barev, způsobů hry, rytmické struktury apod. Uspořádání podle serijních pravidel má vést ke konsistenci a vnitřnímu řádu kompozice.

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Pierre Boulez

Avantgarda[editovat | editovat zdroj]

Hudební avantgarda je podobně jako ostatní avantgardy charakteristická revoltou proti tradičním postupům a hledánímo odvážných nových forem. Americký skladatel John Cage například napsal skladbu 4'33", která za dobu čtyř a půl minuty nabídne posluchači tři části, v nichž nezazní jediná nota, jediný zvuk.

Hudba Maďara György Ligetiho je velice známá díky filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea, ve kterém byla použita.

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Philip Glass

Minimalismus[editovat | editovat zdroj]

Pojem „minimalismus“ zavedl na konci šedesátých let Michael Nyman, tehdy hudební kritik, později jeden ze známých minimalistických skladatelů. Označuje hudbu vyznačující se nápadným opakováním jednoduchých základních motivů.

Ačkoliv byla minimalistická hudba původně jednou z nejtvrdších odnoží avantgardy a tudíž také zasvěcena jen nejzatvrzelejším fanouškům moderních stylů klasické hudby, postupně se zejména díky práci skladatelů jako je Philip Glass a hudebních těles jako Kronos Quartet dostala do popředí zájmu širší veřejnosti. Minimalistické kompozice dnes otevřeně citovány a užívány v populárním umění (např. film Truman show nebo seriál Battlestar Galactica).

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Soudobá klasická hudba[editovat | editovat zdroj]

Tento termín zahrnuje klasickou hudbu vytvořenou v několika posledních dekádách 20. století a na začátku 21. století . Vzhledem k její roztříštěnosti je velice těžká jakákoliv její charakterizace.

Významní skladatelé[editovat | editovat zdroj]

Časová osa[editovat | editovat zdroj]

Philip Glass Steve Reich La Monte Young Terry Riley Alfred Schnittke Karlheinz Stockhausen Pierre Boulez György Ligeti Leonard Bernstein Benjamin Britten John Cage Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič Michael Tippett Aram Chačaturjan Francis Poulenc Carl Orff Sergej Prokofjev Edgard Varèse Anton Webern Igor Fjodorovič Stravinskij Alexander Nikolajewitsch Skrjabin Béla Bartók Maurice Ravel Arnold Schönberg Sergej Rachmaninov Ralph Vaughan Williams Erik Satie Claude Debussy Isaac Albéniz Gustav Mahler Giacomo Puccini Leoš Janáček Nikolai Rimsky-Korsakov Edvard Grieg Antonín Dvořák Petr Iljič Čajkovskij Modest Petrovič Musorgskij Georges Bizet Camille Saint-Saëns Johannes Brahms Bedřich Smetana Jacques Offenbach Giuseppe Verdi Richard Wagner Franz Liszt Robert Schumann Frederic Chopin Felix Mendelssohn Johann Strauss starší Hector Berlioz Vicenzo Bellini Gaetano Donizetti Franz Schubert Gioacchino Rossini Carl Maria von Weber Niccolo Paganini Ludwig van Beethoven Luigi Cherubini Wolfgang Amadeus Mozart Antonio Salieri Johann Christian Bach Joseph Haydn Christoph Willibald Gluck Carl Philip Emmanuel Bach George Frideric Handel Johann Sebastian Bach Jean-Philippe Rameau Georg Philipp Telemann Antonio Vivaldi (skladatel) Tomaso Albinoni Henry Purcell Giuseppe Torelli Arcangelo Corelli Francois  Couperin Alessandro Scarlatti Johann Pachelbel Dieterich Buxtehude Jean-Baptist Lully Giacimo Carissimi Orlando Gibbons Girolamo Frescobaldi Claudio Monteverdi John Dowland Giovanni Gabrieli Tomás Luis de Victoria William Byrd Andrea Gabrieli Orlando di Lasso Giovanni Pierluigi da Palestrina Jacob Clemens non Papa Nicolas Gambert Adrian Wilaert Jacob Obrecht Heinrich Isaac Josquin Desprez Johannes Ockeghem Gilles Binchois Guillame Dufay John Dunstable

Hudební nástroje vážné hudby[editovat | editovat zdroj]

Smyčcové nástroje[editovat | editovat zdroj]

Klávesové nástroje[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu